Nunui yeowang

Seriál mířící přímo do srdce. A míří vážně dobře. Ústředí dvojka je úžasná, zejména Bo-ra dokáže být nádherně drzá, namyšlená a protivná, nicméně cizí jí nejsou ani emotivní výjevy, přeci jen uvnitř je to křehká, hodná a nešťastná dívka. Sice se mi nelíbil její módní styl, ale to už je otázka vkusu, já si na extravagantnosti prostě nepotrpím. Charakter postav se zdařil, vedlejší postavy už příliš ne, mimo ty hlavní dva ten zbytek už nijak neoslní. Emotivní příběh na téma vnitřních traumat není vůbec špatný, téma Sněhová královna vnáší do celého dění jakousi pohádkovou ikonu, bohužel jisté telenovelovité prvky se ani tomuto dílu nevyhýbají, takže množství náhod, zapírání, zatajování událostí či citů někdy přesahuje rozumnou mez. Ale největším nedostatkem celého seriálu je předvídatelnost – vše je od samého začátku až příliš přesně a průhledně narýsované, tudíž vás vlastně nic nepřekvapí. Samotný závěr rovněž nepovažuji za zdařilý, z medicínského hlediska už vůbec ne. Přes všechny ty výtky ale stále jde o emotivní a zábavný kousek jež řadím mezi ty lepší dosud zhlédnuté i pro velmi povedený soundtrack. (01.05.2019)

Pročetl jsem si komentáře, prohlédl hodnocení a plný očekávání se do Nunui pouštěl. Začátek byl super a dost dlouho se mi seriál líbil, pak ale přišla zhruba polovina a já si přál, ať už skončí. Často se mi stalo, že jsem si klepal na čelo a v duchu říkal: "Co to do háje děláte?" Melodramata od korejců holt nejsou nic pro mě. (11.11.2014)

Hlavní hrdina je velkej sympaťák, naproti tomu hlavní hrdinka – ve všech podobách, ve kterých se zde mihne – naprosto nesnesitelná. Po shlédnutí čtyř dílů si dám chvíli pauzu, už na to nemám nervy. Nicméně mě cosi nutí zjistit, jak to dopadne. Některé záběry mi připadaly hrozně legrační – například x-násobná sekvence obrazů pojednávající o vznikajícím a utužujícím se přátelství chlapeckých hrdinů, jinak řečeno: jak se z nepřátelství zrodilo přátelství. Nebo metoda zobrazujících se vzpomínek formou obrazů, doprovázená slovy vzpomínané osoby a detailním záběrem tváře přemýšlejícího. Ale..., nechci jenom pomlouvat, svoje kouzlo to opravdu má, některé dialogy jsou fajn a u tý otřesný holky předpokládám, že se asi změní a že je to jenom póza. Dala bych přednost, kdyby to nebylo tak "nervydrásající", ale toto k asijským filmům patří. P.S. Po shládnutí dalších pěti dílů zjišťuji, že přestože mě to štve, film si mě "nějak podmanil" a ztrácím averzi k hlavní hrdince. Sympatie k hlavnímu hrdinovi mají stále vzrůstající tendenci. Bude následovat i P.P.S. - po shlédnutí celé série. Zvedám hodnocení. (02.06.2010)

Já vím, že jsem zpočátku frflal. Vím, že jsem si stěžoval na telenoveloidní vizuál a nesnesitelnou postavu Bo-rai. Můj názor se ale v průběhu poupravoval a posledních pět šest dílů jsem neskutečně hltal a chtě nechtě musel svůj pohled přehodnotit. Nebývale silná závěrečná katarze se skutečně dostavila. 75% (25.08.2010)

Máločo s mojou mysľou, srdcom a slznými kanálikmi narobilo to, čo tento skvost. Veľmi silné emócie. Myslím, teda som si istá, že na tento seriál nikdy nezabudnem. Na záver možno ešte vyzdvihnem to čo tu už odznelo a to prenádherný príbeh, ktorý Vás nepustí, skvelé herecké výkony, Bin Hyeon fakt exceluje a úžasnú hudbu. (09.03.2009)