Nunui yeowang

Pročetl jsem si komentáře, prohlédl hodnocení a plný očekávání se do Nunui pouštěl. Začátek byl super a dost dlouho se mi seriál líbil, pak ale přišla zhruba polovina a já si přál, ať už skončí. Často se mi stalo, že jsem si klepal na čelo a v duchu říkal: "Co to do háje děláte?" Melodramata od korejců holt nejsou nic pro mě. (11.11.2014)

Po tomto budem potrebovať vidieť niečo veľmi pozitívne a šťastné. Vedela som, že to nebude happy end a snažila som sa voči tomu obrniť, nepomohlo, potoky sĺz. Ale Hyun Bin tu bol skvelý, som rada, že som to videla, a mením prvenstvo u filmu s najuplakanejším hlavným hrdinom, bolo to pekné, tak prepletené osudy, taká láska, nešťastie až človeku srdce láme a to sa tuším pobozkali len dvakrát, ak sa nepletiem... (02.02.2021)

Co jsem si to zase pustila?! Já, která se celý život smutným příběhům vyhýbala. Tohle je Nae meori sogui jiugae mezi seriály. Snad poprvé v životě jsem se bála posledního dílu a celou dobu jsem čekala na zázrak. Je to přece pohádka, ne? :^O Nějak nevím, co bych měla psát dál. Prostě jsem na šrot a ani k tomu nepotřebuju flašku něčeho ostřejšího. Jak Hyeon Bin tak i Seong Yu-ri byli úžasní, takže jsem jim věřila každé slovo a gesto. A nechtěla věřit, že vlastně "jenom" hrají. Děj nedrhnul snad ani na vteřinu. K tomu nádherný soundtrack... No nic, já fakt nemám slov, protože jak mě při sledování bolelo u srdce, to se popsat nedá. Jdu něco vyhodit z topky a zapsat se do fanklubu seriálu... (24.07.2012)

Hlavní hrdina je velkej sympaťák, naproti tomu hlavní hrdinka – ve všech podobách, ve kterých se zde mihne – naprosto nesnesitelná. Po shlédnutí čtyř dílů si dám chvíli pauzu, už na to nemám nervy. Nicméně mě cosi nutí zjistit, jak to dopadne. Některé záběry mi připadaly hrozně legrační – například x-násobná sekvence obrazů pojednávající o vznikajícím a utužujícím se přátelství chlapeckých hrdinů, jinak řečeno: jak se z nepřátelství zrodilo přátelství. Nebo metoda zobrazujících se vzpomínek formou obrazů, doprovázená slovy vzpomínané osoby a detailním záběrem tváře přemýšlejícího. Ale..., nechci jenom pomlouvat, svoje kouzlo to opravdu má, některé dialogy jsou fajn a u tý otřesný holky předpokládám, že se asi změní a že je to jenom póza. Dala bych přednost, kdyby to nebylo tak "nervydrásající", ale toto k asijským filmům patří. P.S. Po shládnutí dalších pěti dílů zjišťuji, že přestože mě to štve, film si mě "nějak podmanil" a ztrácím averzi k hlavní hrdince. Sympatie k hlavnímu hrdinovi mají stále vzrůstající tendenci. Bude následovat i P.P.S. - po shlédnutí celé série. Zvedám hodnocení. (02.06.2010)

Opravdu nádhera. Jen se musí přečkat prvních pár dílů, kde se ještě režisér inspiruje některými prvky telenovel. Myslím tím dost nevhodnou volbu korejské latinskoamerické hudby (z hloubi duše nenávidím "Say hello") a jejího umístění. Zpomalených kamer a nucených rádoby vtipných a dojemných scén bych si asi nevšímal, kdyby nebylo prokleté "Say hello" a jí podobných písní. Naštěstí jsou dialogy a herci tak dobří, že přinutí i režiséra, aby dělal svou práci víc filmově. Dokonce i hudba se k mému potěšení obmění silně k lepšímu. Pak už je to emotivní bomba, co rozcupuje všechny srdce v širokém okolí. Kim Bo-Ru nelze nemilovat a z chlapů... no, kupodivu mi víc sednul sympatickej doktor. (20.02.2009)