Pethushka

Mám ve zvyku hodnotit seriály v podstatě ihned po zhlédnutí. Protože však ze sebe nechci udělat emočně nevyrovnaného magora před celou komunitou, dám si tentokrát na čas. Zatím vám prozradím jen to, že z historických seriálů je tento aktuálně jednoznačně mojí jedničkou, a že se z něho budu vzpamatovávat minimálně několik dní.//// Ani dva týdny po zhlédnutí jsem se pořádně neuklidnila a vždy, když narazím na cokoliv, co se týká tohoto seriálu, zrychlí se mi srdeční tep. Pořád si živě vzpomínám na některé zlomové scény, jejichž hloubka je pro mě slovy nepopsatelná. Pořád v sobě nosím ten pocit na konci. Při téměř každodenním poslouchání soundtracku jsem stále plná emocí. K hercům, a to bez ohledu na to, jestli jsem je před tím znala, jsem si v Moon lovers vybudovala úplně zvláštní vztah. Příběh je pro mě natolik citlivý, že ho neumím okomentovat. Jestli se mě ode dneška zeptáte, na co kouknout, doporučím vám tohle.//// Můžu říct, že ani po dvou letech jsem se z téhle podívané úplně nevzpamatovala. A to mi přijde neuvěřitelný, proto seriál povyšuji na svoji jedničku.

Vážně bych pro jednou nemohla dostat možnost dát šestou hvězdičku? Vážně ne? Když on si ji Eric a všichni, co na seriálu makali tolik zaslouží. Tam nebylo nic, prostě nic, co by mi nesedělo. Všechno bylo přesně tak, jak má. Vtipné, romantické, bláznivé, šílené, milostné scény... všechny tak božsky bezprostřední. Jako sama hlavní hrdinka. Ji a její šílené rodiče nejde nemilovat. To samé platí pro všechny spolubydlící a pracovníky Do Kyunga. Ti perlili téměř v každém záběru. K tomu má seriál fantastickou kameru a střih. Flashbacky jsou tady taky krásně udělané. Díky různým detailům jsou opravdu záživné a ani trochu nemáte pocit, že jimi tvůrci jen natahují epizody. No a třešničkou na dortu je Ericův nejkrásnější hlas. Ten bych mohla poslouchat pořád. 100%... ne 89%, celých 100%!

Nevím, co říct. Tohle jde dál než moje slova. Vím jen, že stará známá prázdnota, kterou už jsem párkrát po skončení seriálu zažila je tady, a já ji a všechny ty další neuvěřitelné pocity budu teď nějakou dobu nosit v sobě. Tipuji, že tentokrát to bude na měsíce. Časem, až se z toho trošku otřepu, vám třeba povím víc. 5*/// Necelého půl roku po zhlédnutí jsem s tímhle seriálem pořád silně spjata. Přesně jak jsem čekala, trvalo mi měsíce, než se mi podařilo zaplnit v sobě tu "prázdnotu". Věřím, že někteří z vás to znají. Je to stav, kdy něco úžasnýho dokoukáte, a pak prostě víte, že bude hodně dlouho trvat, než přijde něco dalšího, co vás bude opravdu a úplně bavit. Všemu, co si totiž v tomhle stavu pustíte, bude něco chybět. Máte pocit, že to "není ono", že je to nedokonalý, že to nejlepší už jste viděli a nic lepšího už přijít ani nemůže. Máte v sobě nezaplnitelnou prázdnotu. Ta se ale jedno dne zmenší, a vy zase dokážete vidět krásu v plným rozsahu i jinde.

Myslím, že mi bylo předurčeno milovat tenhle seriál. :) A tím pádem je jasné, že se ode mě nedá čekat žádná, ale vůbec žádná objektivita. Asi u třetího dílu jsem se nekontrolovatelně zamilovala a do konce mě to nepustilo. Naopak, moje láska s každým dílem rostla. Je to navíc jeden z mála seriálů, kde jsem si oblíbila snad úplně všechny postavy. Na každé z nich bylo totiž něco výjimečného a v každém díle mě dokázaly nabít energií. A tak jsem se s nimi smála a plakala a smála a zase plakala... A o tom srdcovka prostě je. Na Jang Hyuka v roli Guna jen tak nezapomenu. Jen mi řekněte, co teď budu bez šnečího párečku dělat? Už vím, budu se utápět ve vzpomínkách při poslechu soundtracku, který je mimochodem nádherný. 5*

Něuvěřitelně nádherné a lidské dorama, které musí dojmout i to nejtvrdší srdce. Rozhodně se jedná o jednu z nejkrásnějších věcí, kterou jsem kdy viděla. Bom, Young Shin, doktor Min i dědeček mi budou moc chybět. Obzvlášť herec, který ztvárnil dědečka, by si zasloužil stovky ocenění. Bylo mi ctí dívat se. 5*

A je to tady! Zamilovala jsem se... Je to to nejkrásnější, co jsem kdy viděla a slyšela. Sedla jsem si a těšila se na to mistrovské dílo. Tentokrát jsem tušila, že to bude úžasné, a proto jsem měsíce čekala na tu správnou chvíli, kdy si Sněhovou královnu pustím. Nejde ani slovy vyjádřit, jak moc mě to dojalo. Tohle je pro mě láska... A když jsem si říkala, že už nemůže být lépe, všimla jsem si detailu - v pokoji hlavního hrdiny na stěně visí plakát mého nejoblíbenějšího filmu If only. Ten byl dosud mým největším filmovým zážitkem. Teď je v porovnání s tímto skvostem jen malým obrázkem.

Ať už napíšu cokoliv, nebude to stačit. Nikdy nevím, kdy to přijde, a pak je to tady a já znovu přicházím na to, proč je pro mě tenhle svět nenahraditelný a úžasný. Opět jsem v transu, neschopna sepsat jakýkoliv konstruktivní a smysl dávající komentář. Tak to tu nechám takhle, plný nelogičnosti a emocí. S výmluvou, že ze mě tohle udělali ti dva. Dokonalá a Dokonalý. Jejich spojení. Ale nejen oni, pomohl jim i zbytek sestavy, a taky nádherná hudba... 5*

Když mi kamarád seriál doporučoval s tím, že "ta hlavní herečka je hrozně hezká", s úsměvem jsem mu to odkývla a řekla si, že Seo Ye-ji je sice kočka jako hrom, ale že můj hlavní zájem bude nejspíš jinde. Chyba, podceňovat sílu a ženské charisma a myslet si, že vůči němu budu imunní. Pro mě osobně se od teď stává Seo Ye-ji něco jako drogou. Kim Soo-hyeon byl skvělej a čím dál lepší, ale většinou neměl šanci ukrást si scénu pro sebe. (I když pak už to - když mu to scénář dovolil - taky dokázal.) Nejen, že vedle sebe měl tuhle nádhernou, charismatickou ženskou, z druhé strany vedle něho bodoval starší kolega Oh Jeong-se, který v roli jeho bratra hraje (podle mě) zatím svoji životní roli. Jeho autista byl dokonalý a já se prostě jenom klaním. Beze slov, zato až k zemi. I když jsem to měla původně v plánu, nevidím nakonec důvod v tom, abych se tu rozepisovala o svých obavách ohledně kvality a autenticity seriálu, které jsem si na základě ukázek a propagace seriálu utvořila. To byla zase hloupost. Každopádně, hemží se ve mně mraky pocitů a hlavu mám plnou myšlenek. Snažit se je nějak organizovat by teď bylo asi marný, takže to zakončím zatím (a třeba napořád) jenom tím, že jsem se přes pohádky dostala do hloubek, o kterých jsem ani nevěděla. Tohle je láska, 5*

Zapomeňte na všechna klišé, která se v korejských seriálech objevují. Zapomeňte na neodvážné scénáře, vzorově slušné chování, přehrávání a zbytečná nedorozumění. Je tu Žárlivý Hwa Shin, a s ním přichází na korejské obrazovky nový pohled na lásku a vztahy obecně. Nemůžu říct, že by se děj celou dobu vyvíjel tak, jak bych si představovala, ale tak to být ani nemá. Jsem nadšená z hlavní dvojky (vlastně trojice). Jsem nadšená ze scénáře. Jsem nadšená z toho, kolik opomíjených témat seriál otevírá. Jsem nadšená vlastně úplně ze všeho. Příjemný osvěžení. 5*

Asi jsem měla tento komentář zapisovat průběžně, protože potom, co jsem viděla velké (opravdu velké!) finále, tady budu pět jednu ódu za druhou. Tak já začnu... Jestli má tenhle seriál nějaké chyby? Nemá. Herecké obsazení? Úžasné, vyzrálé a neokoukané. Příběh? Jeden z nejlepších. Hudba? Přesně vystihuje atmosféru. Kolikrát jsem v průběhu seriálu brečela? To si raději uchovám jako malé tajemství.:) Tohle drama řadím ke korejské špičce.