Mariin

Ve své době pěkný dobrodružný film pro děti podle verneovky "Děti kapitána Granta". Dnes již triky působí spíše úsměvně, ale ten, kdo viděl podobné filmy jako dítě, neodolá nostalgii.

Pro mne zklamání poté, co jsem četl převážně kladná hodnocení filmu. Především proto, že je to opět krajně zjednodušené pojetí tendenční pro-židovské, pro-hilsnerovské, které příběh staví tak, aby (pro blbého diváka) od začátku jednoznačně obhajoval židovského šnorera Hilsnera. Z hlediska umělecké kvality mi tu chybí nástin prostředí malého, ale sebevědomého českého města poblíž německé Jihlavy, v němž se nachází poměrně velká židovská čtvrt. Chybí mi tu polenské ghetto se synagogou, náčrt mentality převážně katolického obyvatelstva Polné (ti jsou tu ukázáni jako pověrčiví a ziskuchtiví burani) a náčrt povahy židovského světa. Hilsner zde není prezentován popravdě jako drzý prolhaný lotr, ale eufemicky jako jednodušší člověk, kterému je jenom ubližováno. Víme přece, že u soudu hodně lhal, což napomáhalo k jeho odsouzení. Jinak, tímto netvrdím, že Anežku zavraždil Hilsner. Ono se to neví dodnes. Ale vadí mi to, že se našim předkům tak kálí na hlavu, a to v českém filmu. Vadí mi primitivní černobílé zjednodušení, kterého se tu autoři filmu dopustili. Herecké výkony nepovažuji nikterak za oslnivé, zejména u venkovských (maloměstských) postav. Viz též rovněž tendenční dokumenty http://www.csfd.cz/film/385902-pripad-leopolda-hilsnera/komentare/ a http://www.csfd.cz/film/357374-smrt-anezky-hruzove/prehled/. Ti, co jsou dnes "nad věcí" a odsuzují naše "fanatické" předky, budou první, kdo odsoudí nějakého toho imigranta z údajného zločinu, jenom proto, že je jiný. Židovské rituální vraždy jsou známy z více míst Evropy, ale všechny jsou dnes židovskými historiky popírány a za "pověrčivost" jsou peskováni křestané. Prostě tento Polesného film řadím mezi filmy dobově podmíněné, tendenční; až příliš manipulujících s divákem, a tipuji, že s odstupem času se jeho hodnocení bude hodně měnit... Dobré postřehy má v recenzi např. Martin Svoboda http://magazin.aktualne.cz/televize/recenze-zlocin-v-polne-prinasi-chvalyhodne-tema-mene-chvalyh/r~2d8ea3c6c80c11e59e52002590604f2e/ Výstižný titulek: hystericky anti-hysterické! A ještě toto stojí za přečtení: https://makrofagblog.wordpress.com/2016/02/08/film-zlocin-v-polne-dil-druhy-labyrint-lzi/

Další ze série "Filmy ne na spaní", tento s názvem "Dětský pokoj". Mladý manželský pár koupí starý dům a má v něm obavy o své sedmiměsíční dítě. Zdá se, že někdo navštěvuje dětský pokoj. Opět charakteristický, pomalý, atmosférický, mysteriozní thriller, postavený na paranormálním jevu zdvojení osobnosti.

Kvalitní mysteriozní drama mexicko-židovského režiséra Ripsteina potvrzuje, že mexické filmy patří ke světové špičce. Jde o pomalu plynoucí, gradující, atmosferický příběh o čarodějnici s tak realisticky zahranými projevy, že právě v tom spočívá hrůzný náboj filmu. Vynikající kamera, zlověstná Isabela Corona v roli tetičky i půvabná herečka Diana Bracho v roli matky, i kolorit koloniálního domu se secesním interiérem přispívají k uměleckému zážitku. V mexickém prostředí tu ovšem zcela nelogicky chybějí prvky katolické zbožnosti, bez nichž by taková rodina byla nemyslitelná. Stavba filmu a plynule stupnovaná gradace připomíná ještě lepší mexický horor Hasta el viento tiene miedo.

Myšlenka, resp. nápad natočit dobrodružný mysteriozní film na téma, že materiál, který roku 1923 použil Cecile DeMille při natáčení filmu "Desatero přikázání" nebyly vše jen rekvizity, ale také originály, není špatná. Ale scénář je tak mizerný a chaotický, že jsem se díval jen kvůli brazilské krasavici Moreně Baccarin. Jinak to vypadá jako slabý odvar známého filmu Mumie apod. Zajímavostí je, že hudbu komponoval český emigrant Dřízhal.

Jako rodinný film odpad, jako pohádka pouze pro děti snad, možná podprůměr. Scénář slabý a herectví velmi špatné (Helena LiaTachovska). Herec je jen Josef Polášek, ale ten se v tom tuctovém příběhu ztrácí.

Nad průměr vystupují jen sekvence s lady Marshovou, jinak mi film připadal chaotický, bez gradace a bez napětí.

Údajně jeden z nejobtížněji dostupných filmů s adaptací klasické předlohy.

Dosti dobré britské zpracování, držící se zkrácené literární předlohy (vypuštěny jsou např. pasáže z blázince nebo události na lodi aj.). U nás téměř zcela neznámé, poměrně kvalitní brakové dílko, koloritem připomínající hammerovskou produkci. Palance jako Dracula je přijatelný, Muray Brown jako Harker rovněž. Draculův hrad je natočen v Chorvatsku (Trakošćan). Tento TV film s poměrně skromnými prostředky, na nic si nehrající, patří k těm lepším, zpracovávajícím klasické literární dílo. Černobílá televizní inscenace Anny Procházkové s démonickým Iljou Rackem je však celkově ještě daleko lepší http://www.csfd.cz/film/208119-hrabe-drakula/prehled/. Proto má toto Curtisovo dílo smůlu, že jsem je viděl až poté. - Zajímavost, jež byla adminem odepřena zveřejnit: "V úvodní scéně v hostinci v Bystrici se objeví česko-židovští herci Hana M. Pravdová a Jiří Pravda jako hostinský. Harkerovi, jenž mluví anglicky, nerozumí, a mluví s ním rumunsky".

Ve své době skvělá zábava, byl to nový, originální druh humoru, dnes mi to připadá slabší než dřív. Bez normalizačního socialismu 70. let však tyhle srandičky poněkud ztrácejí šťávu, nebo se mi to je zdá? Mládkův humor, na rozdíl např. od humoru Holzmannova, není nadčasový...