progression

Přiznám se, že filmy s podobným ohodnocením zpravidla nevyhledávám, ale u tohoto mne zaujala ta plejáda hereckých osobností. Ale chybička se vloudila. Uvažoval jsem dokonce o nejnižším hodnocení, ale ta jedna hvězdička je za to, kolik hvězd se dokázalo podílet na tomto "nadělení" a za to, že se mi brzy vybavil název jednoho staršího filmu "Bože, jak hluboko jsme klesli".

Pozoruhodný portrét Pavla Žalmana Lohonky od éry Minnesengrů přes všechny jeho ženy (zpěvačky) života až k Žalman&spol. Samozřejmě přibyly roky, ale jeho nenapodobitelnou osobnost mu už nikdo neodpáře. Je jednou z našich největších folkových legend, pro znovuobjevení kořenů naší krásné lidové hudby toho udělal jako málokdo jiný. Mnoho ze starých a pozapomenutých písní vzešlo znovu v podvědomí a staly se v jeho podání nezapomenutelnými. A na druhou stranu zase mnoho jeho vlastních písní díky jejich kvalitě a osobitému a nezaměnitelnému podání postupně zlidovělo. To je známka vyjímečné osobnosti a o tom všem včetně ukázek i příkladů vzniku některých písní celý dokument je. Věřím, že dalších nových i "objevených" písní se od něj budeme dočkávat ještě hodně dlouho, a že mu to bude pořád perfektně zpívat i skládat.

Mysteriózní sci-fi z Antarktidy aneb severská variace na "Vetřelce". Děsivé atmosféry "svého předchůdce" sice (podle mého názoru) nedosahuje, ale zápletka je zajímavá i nadstandardně zpracovaná, takže se divák ani chvíli nenudí. Sigourney Weaver je sice jenom jedna :-), ale Kurt Russell s dalšími se svých rolí zhostili na výbornou. Třešničkou na dortu, která dojem z filmu (nenápadně, ale o to působivěji) umocňuje, je skvělá hudba Ennio Morricona

Podle mne jeden z nejlepších a nejvýstižnějších z dokumentů o Janu Palachovi. Uvádí mnoho historických souvislostí i úryvky z jiných dokumentů. Je v něm také relativně mnoho "mluvících hlav", ale na rozdíl od mnoha jiných dokumentů mají co říci. I když většina informací i záběrů ve filmu použitých je známá, celkové sestavení dokumentu je silně nadstandardní a není od věci jej čas od času neustále připomínat, protože v zapomínání jsme "mistři", když už ne skoro v ničem jiném ...

Přiznám se, že teď se mi film líbil ještě více než při premiérovém shlédnutí. Na vině je samozřejmě především hudba "šedesátek", kterou jsem byl odkojen a stále se k ní rád vracím a suma sumárum tuto hudební éru pořád považuji v souhrnu za nepřekonanou. V inkriminovaných letech jsem také po nocích "lovil" kromě Radia Luxembourg i stanice pirátské např. Radio Veronica, což byla sice stanice holandská, ale určitě i tam byli podobní hudební nadšenci s mnoha zajímavými příběhy, kteří se také snažili bojovat proti nevůli politiků. Ale tento film kromě skvělé hudby obsahuje i spoustu originálních lidských příběhů, kamarádské vztahy souputníků "na jedné lodi", odezvy početných fanoušků, neopakovatelný anglický humor a spoustu skvělých hereckých výkonů (namátkou Rhys Ifans, Bill Nighy a především Philip Seymour Hoffman). Emmu Thompson jsem v menší, ale výrazné roli ani nepoznal. Ale nejpodstatnější je to, jakým způsobem to všechno Richard Curtis dal dohromady, takže vzniklo skvělé a nadčasové dílo moc příjemné k pokoukání i poslechu a divák se baví až do úplného konce, který nemá chybu. A jedna z mých oblíbených písní "Elenore" od Turtles má ve filmu také dost podstatnou úlohu. A celé je to krásná nostalgická pecka o Zlatých šedesátých.

Nevím, proč bývá tento film uváděn jako závěrečný díl trilogie, či volné pokračování filmů předešlých. Jako "komedie" nemá zdaleka na "Orlí pírko" a na skvělou "Medenou vežu" už teprve ne. Navíc už se pod toto pokračování ani nepodepsal Martin Hollý ml., což také o něčem svědčí. Kromě Michala Dočolomanského už jsou společné jen ty krásné Tatry, za ně o hvězdičku více, ale ani po letech jsem toto dílo na milost nevzal, přestože filmy z horského prostředí jsou mým šálkem čaje.

Jak on to ten Annaud dělá, opět zdánlivě obyčejný příběh, ale v jeho podání opět neskutečný zážitek, na který se pěkně kouká. Překrásné filmové scenérie, nejlepší herci jsou samozřejmě zvířata, nezapomenutelný Freddie Highmore v jedné z prvních rolí, mnoho dalších neméně zajímavých mělo ještě následovat. Poutavý příběh dvou tygřích bratrů, každý je povahově jiný, ale jejich vzájemné pouto je velice silné a divák může přemýšlet nejenom o tom, jak by se chovali v mezních situacích i bráchové lidští. Tady ti lidští "hrdinové" prohrávají s těmi zvířecími silně na body a nejde jen o herecké výkony, ale daleko více i o zvířecí/lidské povahy i priority.

Hodně působivý dokument (obzvláště pro pamětníky), který skvělým způsobem mapuje "Palachův týden", tu nezapomenutelnou atmosféru i náladu všech přítomných a do toho zní skvělá a nadčasová píseň Bohdana Mikoláška. Nic víc a nic míň, ale nezapomenutelný zážitek a významná vzpomínka pro všechny. Protože "v zapomínání" jsme bohužel skoro mistři světa.

Výborný film podle dokonalého scénáře, který míchá (ale dost dokonale) více žánrů dohromady. Je to film nejenom o pohledu i pocitech a názorech člověka, který je "trošku jiný". Jake Gylenhaal je bezesporu za 5, krásná Jena Malone, která se docela rychle naladí na Donnieho vlnu (inu láska je mocná čarodějka) skoro také, hodně zajímavá role pro Drew Barrymore, i "hříšný tanečník" tu měl zajímavou postavu a mnoho dalších zajímavých i rozporuplných postav. Každopádně vás ale příběh vtáhne (i díky mnoha překvapivým zvratům) plně do sebe a ani se nenadějete a je tu hodně zajímavý konec. Navíc je to film, o kterém budete přemýšlet ještě hodně dlouho. Ale celkové hodnocení zatím raději držím níže, protože mi možná ještě nesecvakly všechny souvislosti a že s nima Richard Kelly opravdu nešetřil. Frank mi zatím nepomohl, ale už se těším, že si s malým odstupem tento setsakramentsky zajímavý film zopáknu.

Jak to ten Clint dělá, v posledních letech točí velice silná témata, žánrově i dost odlišná, ale pokaždé je to ohromný a strhující zážitek. V tomto válečném příběhu podle skutečného příběhu a skutečného válečného hrdiny předvedl opět dokonalý "majstrštyk". Pod rouškou souboje dvou elitních ostřelovačů sestavil nenapodobitelný mix scén drsných, emočně vypjatých i hluboce lidských. Příběh hlavního hrdiny, který je ve válečném prostředí neustále na hranici života a smrti, přesto u něj platí maximální zodpovědnost i obětavost pro své "kamarády ve zbrani". Ale není to zdaleka jen film o válečných hrůzách, ale v kontrastu s nimi také hluboce lidské momenty ale zrovna tak "boj s démony", válečnými i osobními traumaty a paralelně i o pohledu druhé strany (manželky, rodiny a blízkých) a v neposlední řadě i o tom, jak se to všechno postupně "promítá" do postupného vývoje hrdinovy osobnosti. To vše sestavil Clint Eastwood geniálním a vyváženým způsobem, takže moje původní obava, že tam bude přehršel patetických, propagandistických či nadmíru oslavujících scén "vítězů", se Clintudík nepotvrdila. Film plně zaujal od začátku až do konce, Bradley Cooper byl výborný a i další složky filmu (kamera,střih i hudba) jen podtrhly tento strhující zážitek se spoustou velice silných scén, které Clint umí zatraceně dobře (nejvíce mne dostala ta "Polož to !", či vyvrcholení sniperského souboje). Film nabídnul také spoustu otázek k přemýšlení. A mne úplně na konec napadla ještě jedna "kacířská" myšlenka, že by bylo možná dost zajímavé vidět obdobný film natočený druhou stranou a jinou ideologií. Co všechno by se z něj divák dozvěděl a jestli by všechno černé bylo bílé a naopak ...