LND

Hry jsem nehrál, ale seriál se podle mě opravdu povedl. Výborně budovaný svět, výborně natočené akční scény a humor, často černý, který se dobře hodí do postapokalyptického prostředí. Co se týká jednotlivých příběhů, tak v první půlce mě nejvíc bavila Lucy a ve druhé vault. Jediné, z čeho mám poněkud rozporuplné pocity, je přílišná podoba s Westworldem. Jonathan Nolan a Lisa Joy si nejspíš řekli, že vytáhnou stejné eso a postava Ghoula je tak povahou, chováním, dějovými linkami a téměř i ohozem naprosto identická s postavou Eda Harrise ve Westworldu. Přiznám se, že to trošku zviklalo moji důvěru v tuto tvůrčí dvojici.

Monarch má něco, co většině moderních seriálů chybí, a to je jakási dotaženost. Moc se mi líbí, že to není plně cliffhanger-driven, ale vyhrocené scény mívají patřičnou dohru. Ačkoli by druhá polovina zasloužila trošku zkrátit, není to nic hrozného. Co hrozné je, je postava Kiersey Clemons. Naopak dějová linka z minulosti a příslušní herci jsou výteční. A na závěr můj názor k tomu, že příšery mají minimální screen time: Jsem rád. Až budu chtít vidět, jak Godzilla rozmlátí město, můžu si znovu pustit kterýkoliv z již viděných filmů. Jak praví klasik: Jestli je to o něčom, tak má to bejt o lidech.

Film je od první scény doslova vizuálně uchvacující a jednoznačně si zaslouží stříbrné plátno. Příběh, ač poměrně jednoduchý, tak je velice hezky zpracovaný. S hlavní hrdinkou procestujeme celé Japonsko, a to většinou dost ve spěchu, takže film nemá skoro žádná hluchá místa. I přesto se do něj vešel nespočet perfektních detailů a přes celkový depresivní nádech i několik vtipných momentů. Ani romantická linka nepůsobí jako že tam je na sílu a všechno to dohromady nádherně šlape. Soundtrack také vynikající. Zejména hudební motiv otevřených dveří tomu dodává skutečně děsivý katastrofický dojem a ústřední motiv je taky naprostá pecka. Jeden z nejlepších filmů Makota Šinkaie a podle mě anime vůbec.

Připadá mi to trošku přepálené z hlediska artovosti. Ale povedl se majstrštyk – přes naprosto primitivní a pomalu plynoucí příběh působí závěr nadmíru uspěchaně až nesmyslně. Ještě to mohla zachránit režisérova typická zvrácenost a provokativnost, ale tyto prvky jsou bohužel koncentrovány pouze do postavy The Weeknda. Onen záhadný majitel klubu je tak nesympatický slizák, že se v jeho přítomnosti cítíte unkomfortabel i jakožto divák. Další je Lily-Rose Depp, která zde předvádí zejména jak málo oblečení na sobě lze nosit, aby se to ještě dalo nazvat oblečením. Myslím, že Levinson má na víc.

Gang pouličních zlodějů usiluje o pomstu a obnovu své zašlé slávy, zatímco dvojice hlavních hrdinů se vydává na epickou výpravu za nalezením mořského biče a ptáka ohniváka. Mezitím temný pán Kaspián osnuje svůj triumfální návrat tentokráte za pomoci stínových přízraků, které (samo sebou) nelze zabít, jelikož jsou stínové! Stejně jako v první sérii obsahuje příběh několik zajímavých zvratů. Na to, jak je seriál celkově nenápadný, tak velký palec hore.

Jednoznačně nejlepší Star Wars seriál… z úplně prostého důvodu. Nevidíme tam žádné jedie skákající trojitá salta, světelné meče všech barev a tvarů ani další největší armádu/zbraň/flotilu než doposud, ba dokonce ani nic, co by vyloženě podporovalo výrobu a prodej hraček. Místo toho sledujeme obyčejné lidi, kteří jedou hustle hard a snaží se přežít v drsném světě, ať už jsou to nesourodé povstalecké skupiny, dělníci a obchodníci z Ferrixu, doživotně odsouzení vězňové, imperiální kariéristé nebo vše riskující politici. To vše perfektně zasazené do nám již známého světa, který má své kouzlo. Epizody 6 a 10 jsou naprostý strop.

"Ahoj, ty náno zakletá." Od Rebelky Na hraně zítřka se přesouváme k něčemu jako obraně Kamar-Taj před útokem Sarumanova vojska. Co bych chtěl pochválit, je opět vynikající výprava a soundtrack. Co mi naopak vadilo, bylo jakési vyloučení titulní postavy, resp. že máme asi jedenáct postav v příběhu, v němž jsou důležité jen čtyři. Určitě bych tam dal víc Murien, protože mít v "pohádce" nečernobílou postavu si zaslouží vystavit ji pořádně na odiv, navíc umí hodně dobře hláškovat. Je to pohádka? Není, což je podle mě dobře, ale asi to lehce mění cílovou skupinu. Některé věci tam byly z hlediska logiky nedotažené, ale stejně tleskám za to, že někdo u nás vůbec točí ryzí fantasy. I přes nedostatky je to pořád jeden z nejlepších českých filmů za poslední dobu.

Říkal jsem si, že cesta k trůnu je nejlepší scéna, až dokud ji nepředčila rodinná večeře. Bez kontextu je to ta nejveselejší, ale v rámci příběhu ta nejsmutnější. Atmosféra, jakou dokáže vykouzlit Ramin Djawadi, je neuvěřitelná. Ryzí melancholie.

Je to netflixovský blender toho nejhrubšího zrna, jaké si vůbec lze představit. Criss Angel feat. Remus Lupin v první půlce, ujeté hledající se dětičky ve druhé půlce a Boyd Holbrook, jak jinak než s kulatými brýlemi, umně balancující mezi půlkami v průběhu celé série. Jen mi přišlo jako kdyby se to neumělo rozhoupat mezi uceleným příběhem a samostatně stojícími epizodami. Předlohu jsem nečetl, ale Gaiman je tam hodně cítit skrze všechnu tu hravost a absurdnost ve smyslu „vždyť je to úplně jedno, je to celý smyšlený“. Jelikož tomu chybí nějaké hlubší morální poselství, které bych u fantasy čekal, tak kdyby to nepůsobilo tak seriózně (a ten vše vtipně komentující havran to nezachrání), bylo by to perfektní.

Tak si říkám, jestli nepovažovat Johna Wicka za žánr… Tahle princezna to tam řeže hlava nehlava. Že jí maso na porážku běhá do rány? Běhá no. Jasně, že je to totální kravina, ale jízda je to hodně přísná. Líbí se mi, že si to na nic nehraje. Olga Kurylenko s bičíkem top. Té krve tam mohlo být víc, ale neřeším. Po pár pivkách s brambůrkama ideální.