Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Animovaný
  • Sci-Fi

Recenzie (307)

plagát

Díra (1960) 

Lahůdka pro milovníky filmů tocicich se kolem jedné akce a jednoho plánu, typu Dannyho parťáci, Kam Orli nelétají, Tucet špinavců a samozřejmě Velký Útěk, se svíravou atmosférou a naprosto strhujícím závěrem. Doporučuji pokud máte chuť na vážné atmosférické akční drama s pořádnýma chlapama a solidním příběhem.

plagát

Rukopis nájdený v Zaragoze (1964) 

Fascinující hlavolam připomínající svou komplexností dílo MC Eschera, potažmo svou retrospektivou cimrmanovské: "Víš, to bylo tak..." Celé je to v polštině, což je pro někoho zvyklého od Poláků maximálně na zkažené maso osvěžujícím až surrealním zážitkem. A k tomu všemu uvolněný sexuální podtext (lesbické incestní muslimské princezny hovoří za vše) a fenomenální humor, někdy až montypythonovský (opravdu jsem neočekával španělskou inkvizici), to vše dělá z Rukopisu stěžejní dílo Evropské kinematografie 60. let.

plagát

Gayniggers from Outer Space (1992) 

Božínku, to bylo tak teplý až mi za oknem začala zářit duha. Skupinečka buzíčků s rozkošnými jmény typu D. Ildo, Kapitán B. Dick, Shaved Balls, Arm In Ass a Schwul (pan Schwul je němec, znamená to buzna), tmavších než černá díra, snažící se naopak dostat do díry hnědé, pluje vesmírem ve své falické lodi a rozsévají semeno poznání. Až narazí na hrozbu mezigalaktickeho míru - krvelacne stvury, známé jako pozemské ženy!!! Inu, nezbývá než zkonzultovat svatý konečník, a naplánovat konečně řešení ženské otázky, aby na zemí zavládl mír, sluníčko a vseobjimajici teplo. To je tak asi vše o příběhu, ale to je pouze polovina úspěchu, druhým elementem jsou naprosto šílené výjevy, které sem ale padnou jak prdel na penis. Když se začne černej frajer s horou svalů a pimp knirem trast jako osika a brečet před padesatikilovou holkou jako kdyby před ním stal sám ďábel, a to prosím v otresnym dabingu, kterej je tak 2 vteřiny mimo synchron, když začne Mr. Schwul krásnou němčinou posílat zenske pleme do pekel a pod tím titulky ukážou řadu haknkrojcu delších než fronta na sociální dávky v Ústí nad Labem, kdykoliv když začne mluvit palubní počítač a vy přemýšlíte jak do tohohle filmu dostali Stephena Hawkinga, když probíhá křest pozehnanym semenem, budete jen nevěřícně valit bulvy a zatinat sverace.

plagát

Glory (1989) 

Zwick se střelil do nohy naprosto idiotským castingem hlavní role. Nechejme teďka mimo hru fakt, že v dalších jeho filmech hraje Samuraie Tom Cruise a Afričana Leonardo DiCaprio, zcela nepochopitelným omylem je obsazení někoho jako je Matthew Broderick do hlavní role válečného filmu a úplně na zabití je to u válečného filmu o ČERNÉ JEDNOTCE. Dobrých 80 minut stopáže je záběr na plukovníka Shawa, který vypadá jako něco co prošlo zažívacím traktem pana Buráčka, a osciluje mezi hereckou polohou: "Mám už dva týdny zácpu" a "Maminko, došlo nám kakao, a já se asi rozbrečím". Po chvíli vám začne ten jeho bílej privilegovanej ksicht lézt tak neskutečně na nervy, až si přejete aby si ti černoši vzali příklad ze Spartaka a udělali rychlý případ z té zavšivené unionistické party. Washington, Freeman i ten zbytek 54. pluku (což znamená další dva, protože proč ztrácet čas vyprávěním příběhu velké party vojáků, když se můžeme zaměřit na čtyři šablonovité postavičky, že?) totiž působí velmi přesvědčivě, aspoň v rozmezí jim daných mantinelů, a když už jim nezačnete fandit, alespoň je respektujete. To se nedá říct, jak už jsem předeslal, o Broderickovi, ani o Elwesovi (ten je mi mimochodem protivnej snad v každé roli, takže tady to možná výjimečně není chyba režiséra) a už vůbec ne o unionistické generalitě. (Na to jak Američani milují svoje válečný hrdiny, je až zatraceně moc filmových důstojníků hajzlů a idiotů, skoro jako kdyby vojákům po povýšení implantovali do hlavy pár mozkových závitů Miloše Zemana). Co se týče příběhu, tak vím, že Zwick byl omezen korespondencí Shawa a limity historie a nemohl si vymyslet nějakou velkou bitvu, nebo důležité vítězství, ale na dvouhodinový film, který by navíc měl být inspirativní a dodávat kuráž, odvahu a bojovného ducha, se toho stane zatraceně málo zaznamenáníhodného. SPOILER: Naverbuje se jednotka, naučí se pochodovat, dostanou boty, dostanou uniformu, postřílí pár jižanů v lese a pak (skoro) všichni umřou při šíleném sebevražedném útoku, který byl navíc neúspěšný. KONEC SPOILERU. To je v jedné větě popsán celý dvouhodinový spektákl. Jak je vidět z jednotlivých patetických scén (Špalír před hlavním útokem, Denzel s vlajkou), Zwick se snaží vyždímat z materiálu co nejvíc emocí to jde, jenže ve většině případů to padne na Kartágskou půdu. Jsou možné pouze dvě varianty. Buď je Zwick neschopný režisér a nedokáže vykřesat drama z úžasného scénáře , nebo je scénář prostější než Otík z Vesničky a Zwick ho jakž takž táhne do průměrných vod. Ať je to tak či onak, momenty které by s vámi zacloumali spočítáte na prstech jedné ruky po nehodě na cirkulárce. Dvě hvězdy čistě jen za herecké výkony černých vojáků, zbytek filmu nestojí ani za Yankee Doodle.

plagát

Kramerová verzus Kramer (1979) 

Závěrečná scéna s přípravou toastů nemá chybu, tahle Čechovova puška mi v srdci udělala díru velikosti dobře rostlého kaštanu. Hoffman hraje dokonale, Streep pak taky dobře, jen nedokážu posoudit jestli ve mne vyvolané emoce vznikly vlivem jejího herectví nebo pouze toho co její postava dělá. Ať tak či tak, opustit sedmileté dítě abych šla najít sama sebe bude hodně vysoko na žebříčku nezodpovědnosti, výš už je snad jen: "Houstone, dám si šlofíka." a "Dám svůj hlas tomu Grebeníčkovi, připadá mi jako sympaťák!"

plagát

Rivali (2013) 

Musím se předem přiznat, že sledování Formule 1 ve mně evokuje podobné pocity jako kdybych se díval 2 hodiny na toto: https://www.youtube.com/watch?v=A3lYAzF-jJc . Tohle ale není ten případ. Je to parádní jízda, film jako ze staré školy, se skoro až antickou epičností. Dva hlavní hrdinové stojící jako Hector a Achilles proti sobě v Aréně bohyně Niké. Brühlův Lauda jako archetyp puntičkářského Němce, proti němu Hemsworth jako James "Party-Boy" Hunt. Třetím hrdinou, který dostává film do úplně jiné dimenze je pak kamera a režie, která vás hodí přímo do sedadla monopostu (v podobném stylu jako například Gravitace) takže se jenom nedíváte do zblbnutí na okolo jezdící autíčka ale přímo se vrtíte ve vlastním sedadle, jako kdybyste očekávali náraz způsobený vaší neschopností zkrotit toho bujného oře. No a korunu tomu pak dává příběh, který je sám o sobě lepší než polovina Hollywoodských scénářů. Scény v nemocnici jsou asi nejsilnější částí filmu. Ještě navrch přihoďte Olivii Wilde a není o čem. Jeden z nejlepších filmů roku 2013.

plagát

Nedotknuteľní (2011) 

Klasický případ ČSFD hypeu. Navzdory tomu nejsou Untouchables špatný film, hlavní hrdinové jsou sympaťáci a jízdu si užijete ať už sedíte na dvou kolech, nebo je tlačíte. Omar Sy by si zasloužil šanci v Hollywoodu, dokážu si ho bez problémů představit v minimálně dvou desítkách akčních filmů a zkusmo i v pár komediích. Co se týče děje, tak si teď po zhruba roce ode dne co jsem to viděl nepamatuji nic. Projížděli se autem, na konci myslím bylo nějaké rande, to je tak všechno. Co si pamatuji je, že jsem měl po zhlédnutí takový lehce nablblý pocit spokojenosti, takže aspoň k něčemu to bylo. Vzato kolem a kolem, neurazí ani nenadchne, takový FC Jablonec filmové první ligy.

plagát

Prirodzený talent (1984) 

Redford je prostě Chlap. Nevymlouvá se na neštěstí osudu, nestěžuje si, dívá se životu přímo do tváře a pokud se mu nelíbí co vidí, odpálí na to home run. Muž je jen tak dobrej, jaký jsou jeho zásady, nehledě na jeho slugging percentage, a to je ponaučení, který stoprocentně podporuju. Navíc už vím, odkud vzal Homer nápad na svoji superpálku.

plagát

Temný prípad (2014) (seriál) 

Ono to vlastně skoro o ničem není, takových sériových vrahů je dvanáct do tuctu, alespoň v krimi seriálech, pomalé vyprávění a budování případu neudrží krok s The Wire, Flashbacky a Flashforwardy jsou profláklé od dob Lostu, asociálního hlavního hrdinu má v dnešní době každej seriál, kterej to myslí se sledovaností vážně a ten "Temný Případ" je ze zpětného hlediska až směšný. Řemeslně je to ale vysoká kvalita, a McConaughey a Harrelson jsou ve svých rolích zralí na ověnčení hereckými vavříny. Obzvlášť McConaughey by si minimálně nominaci na Emmy zasloužil. Jeho Rust si mě dostal prakticky okamžitě, tím jak balancuje na hraně mezi psychoušem a emocionalitou, zatímco do toho háže volný asociace a to všechno s pivem v ruce ve mně prostě zabrnkalo na kladnou strunu. Prvních zhruba 6 dílů je plných děje a napětí, stačí říct ghetto a všichni ví o čem mluvím, pak se to ale začne lámat, 7. díl dost ubírá z plynu a poslední epizoda mi přijde jako šitá horkou jehlou. Jinak řečeno má zhruba stejnou intenzitu jako náhodný díl NCIS. A ten záporák? Takhle zklamanej jsem už dlouho nebyl. Zprvu mi 8 dílů přišlo jako skvělý nápad, ale Dark Case si zasloužil minimálně další epizodu nebo dvě, aby dal seriálu důstojný konec a důstojnějšího protihráče. Je to škoda, protože rozběhlé to měl True Detective skvěle, tak jak to ale je, to na víc než 4 hvězdy stačit nebude.

plagát

Piano (1993) 

No, nevím jestli to, že Harvey vystrčí svýho Keitela se dá klasifikovat jako "jemný nátlak", to mi přijde podobné, jako říct že vražda Milady Horákové bylo drobné justiční zaskobrtnuti. Nejspíš jsem na poměry distributora moc puritánský. Hlavní postavy se pohybují v konstelacich nudný patron/nadrzenej uchyl, psychoticka hysterka, otravna holčička a slizkej playboy s pupkem, takže sympatie si jen velmi těžko hledají cestu ke komukoliv, světlou výjimkou budiž Maoři. Hudba z filmu je pár stupňů nad klasickou filmovou produkci, škoda že na podobně úrovni není zbytek technického provedení, třeba taková kamera. Hollý Lovec si svoji sošku zaslouží, a to říkám navzdory mým antipatiim k podobnému typu herectví. Ocenění pro Annu Paquin na druhou stranu, je pro mě zhruba stejnou záhadou, jako pritomnost Tomia Okamury ve sněmovně. Závěr mě vyloženě zklamal. Celkové hodnocení: Nebylo to špatný, ale příště si zajedte raději na Kokořín. P.S. Jestli si tohle fakt Cobain pustil jako poslední film před sebevraždou, tak ho v jistým smyslu chapu