Knifeos

Šest epizod to trvalo a já konečně můžu mít radost! Poprvé jsem cítil Pána prstenů na plný pecky a co víc - já ho v tom i poprvé citelně viděl. Tyhle scény mi byly blízké, styl vyprávění sedl a bůhví, jestli je to atraktivitou vyprávěné látky, nebo zkrátka tím, že byl alespoň pro teď odejit režisér Yip. Tak nebo tak, tohle byla nádherná filmařina a těch scén, které by si zasloužily výslovnou zmínku, je zkrátka příliš. Vyzdvihnu tedy scénu u studny, která mě šokovala a honičku v lese, která byla prvotřídní nejen díky epické hudbě. Origin, který tato epizoda odvyprávěla, je naprosto nečekaný. Kéž by Prsteny moci v tomhle duchu pokračovaly už nadobro. 9/10

Spolu je emočně silným a herecky velmi působivým filmem, ve kterém právě výborné výkony představitelů zanechávají v divákovi hlavní stopu. Štěpán Kozub potvrdil, že pro role tohoto typu nemá v Česku konkurenci a Veronika Žilková prodala svojí postavu na jedničku. To samé platí pro Kamilu Janovičovou, která je pro mě vlastně asi největším hereckým překvapením. První polovina filmu je velmi silná a chytře na malém prostoru rozehrává napínavý děj, u kterého jsem mnohokrát přemýšlel, kam se vlastně chystá v druhé polovině směřovat a jak bude vypadat finální vyvrcholení. Štěpán Kozub jakožto Michal zde předvádí své nejlepší výstupy a já měl pocit, že sledovat tohle představení v napjaté atmosféře uvnitř malého bytu by mně vlastně úplně stačilo. Následně se film dostává do své druhé poloviny, se kterou mám osobně problém. Je zde opakováno to, co jsme viděli už v první půlce, jen trošku jinak. Na nějakou čtvrthodinu film úplně rezignuje nad vývojem děje, a to ne, protože by chtěl rozvíjet něco bokem, co by pak mohl využít ve finále, ne, on prostě jen opakuje motivy a mě se mezitím vytratil ten pocit napětí a následně mě už ani Michalovy výstupy nebavily. Vyvrcholení filmu bylo nakonec asi takové, jaké jsme mohli předvídat, že bude - velmi, velmi silné, jen jsem si mylně myslel, že v TOM bodě u auta před TOU budovou bude snímek s otevřeným koncem ukončen, následovalo ale dalších několik minut, které nabídli konec jiný, příjemnější, pro mě osobně ale méně působivý. 6/10

Před pár měsíci tvůrci vyslali do světa výborný trailer, který nalákal na zamotanou retro hru, od které se čekalo, že si bude s divákem hrát a po celou dobu ho napínat. Trailer podle mého nalákal do kina spoustu lidí, kteří by na film jinak asi nešli (včetně mě), a s velkým očekáváním jsem se moc těšil na výsledek. Nakonec jsem zklamán, především odpovědí na téma filmu - "co se tam sakra vlastně děje?" a pak také scénářem. Don't Worry Darling není tak chytrý, jako jsem doufal, přesto má ale potenciál být podle očekávání napínavým filmem. A on byl, jen to nebylo pro mě uspokojující. Je zde spousta, opravdu hodně motivů, se kterými se pracuje do jistého bodu, než zůstanou nedovyužity, nebo zapomenuty. Mezi ně patří výborné dění kolem záporáka, kterému je věnována pozornost dobu, jenže po jistém bodu - blik a do samého finále se jeho význam vytrácí. Dále se zde velmi dobře buduje vnitřní boj uvnitř hlavní hrdinky, který začne přesahovat až do dění v celé komunitě a pak zase blik a v tom samém bodu jako v předchozím případu u záporáka je vše ukončeno. Podobných příkladů je zde opravdu hodně. V mých očích se tedy nepodařilo poskládat střípky dohromady tak, aby to mělo ten vytoužený odzbrojující efekt. Co se samotné pointy týče, je přesně taková jaká jsem doufal, že nebude, moc jsem chtěl aby bylo vysvětlení nápaditější a "retro" jako celý film. Přes tyto nedostatky budu ale režisérku Olivii Wilde bedlivě sledovat, protože ukázala, že film autorky pojmout umí a je ochotná si hrát s parádními náměty. Nakonec ale musím pochválit i výborné výkony do budoucna fakt nadějné Florence Pugh, charizmatický Chris Pine je jistota, no a pak i Harry Styles předvedl důstojný výkon. Vlastně já si až do konce myslel, že skoro plný sál je důsledkem solidního zájmu o film jako takový, než jeden CHLAP vykřikl u závěrečných titulků "Kde je Harry Styles?" Nevím, kde ho přesně hledal, ale doufám, že si ho aspoň v jeho roli náležitě užil. 6/10

Moc děkuji kinům za tu příležitost zažít něco, k čemu jsem v roce 2009 nedostal příležitost. Až dnes jsem Avatarovi skrze 3D projekci propadl. Není to pozdě a není to ani ostuda. Já věděl, že nemá smysl zkoušet opěvovat Avatara jen z domácího 2D sledování. Bylo třeba zažít si znovu rok 2009, a to se letos stalo. Vše dobré, co se o Avatarovi říká, je prostě pravda. Obsahuje i ten malý kousek (nepřetržité tempo, které funguje v souladu se silným přesahem, který Avatar má), které chybí dnešní Duně k tomu, aby u mě dostala těch 9/10. Víc nemá smysl psát, vše bylo za ty roky řečeno. Odzbrojující film.

Můžeme se zde bavit o tom, že pátá série má přinejmenším nejslabší první polovinu ze všech, nejslabší soubojovou choreografii ze všech, ale to je asi tak vše, co můžeme kritizovat. Cobra Kai osobně vnímám jako nejkonzistentnější seriál, který jsem kdy sledoval. To množství akce, emocí, zvratů, humoru a neskutečné svěžesti a napětí, které jsou tvůrci schopni do každé série narvat, je fascinující a to, že v této notě dokáží držet a podle mě i zvyšovat kvalitu sérii od série, si zaslouží fakt velké uznání. Pátá série je určitě vážnější a v jistých (ne ale všech) směrech i vyspělejší. Příběh se opět posunul a dal tečku celé současné kapitole, té kterou jsem měl úplně nejradši. Osobně mám k postavám v Cobra Kai citový vztah srovnatelný asi jen s postavami Stranger Things, proto jsem hltal každou scénu mých oblíbenců, mezi které se nadobro přidal neskutečně badass sympatický zabiják Chozen, a užíval si naprostou exhibici jednoho z nejcharismatičtějších záporáků Terryho Silvera. Po této sérii si myslím, že Cobra Kai dosáhlo svého vrcholu a nedokážu si představit jak by se mohlo navázat v příští sérii tak, aby mě to opět dostalo do kolen, jako už mnohokrát. Ale možná právě protože by to nebylo u tohoto seriálu poprvé, tak tvůrcům budu dál plně věřit. 8/10

Je Žižka tím milníkem v české kinematografii, kterým se čekalo, že bude? Ale jistě, samozřejmě. Je přesně tím. Není radno se ponořovat do úvah a srovnání s velkou světovou produkcí a ubírat tím Žižkovi na kvalitě horem, spodem. Na místo toho by se měl český divák natěšeně usadit a užívat tuto vizuálně nádhernou surovou podívanou. Kamera je tady naprosto výborná a každá scéna je díky ní podepřena silnou atmosférou, která se se změnami prostředí mění a divák se tak do filmu naplno vžije. A to se hodí, protože když dojde na akci, mlátí se to tam hlava, nehlava a právě díky skvělému audiovizuálu jsem prožíval každý náraz meče do zbroje, nebo úder palcátu takřka do čehokoliv. Jan Žižka je opravdu jedním z nejsurovějších filmů, které jsem dosud viděl a od začátku se tím netají. Největší problém filmu je bohužel v samotném ději a scénáři. V případě, že se tvůrci filmu rozhodnou následovat pouze jednu dějovou linku, pak film nesmí být prázdný a musí být i scénáristicky nápaditý. To zde ale chybělo. Když už se vede dialog, tak není nijak hodnotný, neposouvá děj, má spíš roli výplně před další šarvátkou nebo jinou akcí. Herecké výkony jsou neutrální, v pohodě, ale nevzbuzující jakékoliv emoce. Film táhne herecky Ben Foster, který musím říct, že potěšil a Žižky se chopil dost sympaticky. Celkově tedy - Žižka je nesilnější (nejen díky kameře) v akci a vyobrazování krutosti doby. Nejlepší scénou je šarvátka s vozem a kouřem, tam jsem měl vyloženě pocit, že koukám na velký film a dokonce jsem si i v duchu zazpíval :) Jinak je ve všech ostatních aspektech průměrnější, ve střihu při soubojích na tělo vyloženě špatný a méně přehledný, přesto ale zábavný a pro českého diváka by mělo být zhlédnutí povinností. Minimálně, abychom ocenili, jaký projekt naše tvorba měla možnost zaznamenat. 7/10

Námět tohohle filmu je výborný. Myšlenka natočit superhrdinský film, ve kterém je ale hrdina "po kariéře", zestárlý a veřejnost na něj jen vzpomíná, je parádní a dlouho před vydáním traileru jsem se na Samaritána vážně těšil. Skutečnost, že celý projekt mělo uvést právě Prime Video, které má na kontě velmi jiné, dospělé a výborné The Boys, mě na finální výsledek ještě víc lákala. Zázrak se ale nakonec nekoná. Samaritán je solidním béčkem, které v žádném případě nenudí, představuje sem tam zajímavé motivy, ale dále s nimi bohužel nedokáže pracovat. Film dělají příjemným především hlavním hrdinové. Malý kluk je neuvěřitelný, fakt mě moc bavil a Sylvesterovo přítomnost opět zahřála u srdíčka. Po prvních několika minutách jsem měl dokonce dojem, že Samaritán bude tím ambiciózním filmem, kterým by si zasloužil být, uvedení do děje je totiž pečlivé a sympatické. Tím ale ambice končí a zbytek filmu je jen příjemnou hodinou a půl, ze které si každý odnese různé pocity, kterými mohou být jak zklamání, tak i pocit dobré, ne trapné jednohubky. Přesně takový dojem mám totiž po zhlédnutí já s tím, že je mi toho promarněného potenciálu fakt líto. 5/10

Výjimečně bych rád samostatně okomentoval epizodu seriálu. Kolem tohoto projektu se měsíce, ba roky před uvedením začala hromadit kontroverze ze strany rádoby skalních fanoušků - sabotérů, kteří se rozhodli na seriál házet špínu a shazovat ho. Po uvedení trailerů mi Pána prstenů začalo být opravdu líto a byl jsem znechucený, protože takový masivní hate si nikdo z tvůrců, kteří do projektu investovali svůj čas a lásku k předloze, nezasloužil. | Odtud bych rád subjektivně shrnul pocity z první epizody. Mé hodnocení je pouze lehce nadprůměrné, proč? Pán prstenů je pro mě emoce. Emoce, která mnou proběhla kdykoliv jsem viděl scénu z filmové adaptace, nebo přečetl několik stránek knihy. Je to pocit, který mám spojený jen a pouze s touto značkou a formuje z velké části mojí velkou lásku ke Středozemi. Z této epizody jsem necítil nic, co by se tomuto pocitu podobalo, probudil se ve mně "pouze" hluboký obdiv nad výpravou a celkovým vizuálem. A to je tím hlavním prvkem, který Prsteny moci potáhne a já si budu muset rychle zvyknout a plně si to užívat, protože ty lokace jsou neskutečné. To, proč je ten feeling jiný od filmů, má za vinu především absence té kouzelné atmosféry nevytvořené vizuálem, ale scénářem, detaily a krásnou, do té doby neoposlouchanou hudbou. Tuto atmosféru se pochopitelně nepodařilo tvůrcům znovu navodit a bůhví, jestli se to během dalších dílů podaří nabídnout aspoň střípky, které připomenou filmovou trilogii. Co se ale může zlepšit určitě hned bez odkazu na minulé projekty, je můj vztah k postavám. Ti mě jen pramálo zaujali, vlastně jediným sympaťákem je zatím Elrond. Ostatní mi připadají takoví nijaký, nepomáhají tomu za mě i ne úplně zdařile napsané dialogy, což je zrovna v Pánovi prstenů velký průšvih. Opravdu ale věřím, že právě mé přijetí postav se může velmi rychle společně s budováním příběhu zlepšit a dokážu si najít cestu i k této vizuálně nádherné verzi Středozemě, která mnoho nabízí, ale jede trošku na jiné vlně než předchozí dvě filmové trilogie, které mi od začátku sedly skvěle. 6/10

Viděl jsem jeden z nejoriginálněji pojatých filmů vůbec a byl o UFO tématice. To není legrace, nope. Letos jsem zhlédnul už dva filmy, které budou stylově definovat budoucnost nízko až středně rozpočtové tvorby - Everything Everywhere a Nope. Čím? Kdysi dávno měli lidé nepochybně stejně jako dnes spoustu otázek a myšlenek týkajících se nadpřirozena. V té době jejich myšlenky skončily nějakou vnitřní představou nebo diskuzí s ostatními + odvážní spisovatelé sepsali dnes kultovní díla o této tématice. V minulém století došlo pomocí filmu k popularizaci těchto myšlenek skrze dnes opět kultovní scifi/fantasy/hororové filmy. A teď jsme v nové éře, kdy film svými audiovizuálními možnostmi nabízí i odpovědi a uspokojení fantazie. Přesně to Peele udělal skrze vizuální a scenáristicky velmi úsporné za to ale ohromně chytré vyprávění. Od traileru jsem čekal chytrou žánrovku, která osloví i konzumní společnost a stane se pro mnohé hororem roku. Žánrovka to je, ale protože horor je žánrem s možná největším potenciálem, tak je to vlastně úplně jiné, než jsem čekal. Nope dokazuje, že strach čistě z neznáma má potenciál být námětem pro bohatý horor, který má přesah a který svojí čistou přirozeností, se kterou se divák ztotožní, překoná drtivou většinu každoročních slasherek a lekaček. Uvnitř mě to pořád zraje, takže dávám symbolické 4* a o hodnocení na desetibodové škále se pokoušet ani nebudu. Velmi zvláštní film, fakt jo.

Ne tak vizuálně podmanivý, ani výjimečně nápaditý, přesto vtipný a příjemný animák. Především samotný námět - štěstí/smůla má v kresleném světě potenciál, proto tenhle nápad považuji ze strany Apple TV+ za šťastný pro jejich první animovaný film. Oproti nejlepším animákům tomu něco chybí na všech frontách - příběh dobrý, ale..., postavy přijatelné, ale..., naštěstí ale vše funguje jako celek a příběh za mě nikterak nenudí, naopak. No a německý jednorožec je úplný božan a třešničkou filmu :) 6/10