Knifeos

Celý seriál začal komorně, jako příběh jednoho zkušeného mazáka a jeho ušatýho, miloučkýho dítěte a odstartovalo to jeden opravdu právem milovaný hit. Druhá série šla ještě dál a s úžasnou technickou kvalitou každé epizody našla v Mandalorianovi vlastního Zaklínače, který procházel jedním vesmírným dobrodružstvím za druhým a směřoval k srdcervoucímu závěru. Bylo na místě zakřičet This is the way! a těšit se na pokračování. A dnes tu máme třetí sérii, která zcela mění koncept. Nezávislost epizod jde stranou a dostáváme ucelený příběh o sjednocení Mandalorianů a obnovení planety. A za mě je to sakra dobrý námět! Není jediný důvod na něj pindat. To, co tuto sérii oproti předchozím sráží je především scénář. On není o tolik horší než dříve, změna konceptu z komornosti na velkolepost, ale nutně vyžaduje změnu v přístupu ke scénáři a to se jaksi nestalo. Děj má ale jednoznačnou návaznost a nemám problém ani s volbou námětů pro epizody. Mám ovšem velký problém se zkratkovitostí. Byla zde hromada scén, které byly uspěchané, nedodělané a často jsem měl pocit, že tvůrci nedokáží plně prodat to dobré, co sypou z rukávu. Těšil jsem se ale na to, co Mando umí nejlépe - poskládat kousky dohromady a předvést fantastické zúčtování v závěru série. A to se i zde dostavilo, poslední dvě epizody byly kvalitativně jinde a já byl na konci opět naměkko. Závěrem si touto sérií můžu výrazně oddechnout, protože jsme poprvé viděli Mandaloriana v jiném pojetí než v prvních dvou sériích a díky bohu to i v novém, větším kabátu v zásadě funguje. Na čtverku je tedy důvod se těšit! 7/10

Díky novému filmovému D&D jsem se dostal k tomuto skvostu, který v 1. sérii stanovil zcela výjimečnou kombinaci velmi přímočaré animace, neskutečně vykreslených postav a Rkové brutální akci bez zábran, vše do sebe zapadlo a já byl nadšený. Šuškanda o druhé sérii jasně napovídala, že je opravdu na co se těšit a druhá řada nabídne dračí nářez a ještě mnohem více Vox Machiny než předtím. A byla to pravda, jenže... Po zhlédnutí všech dílů mám smíšené pocity. Potvrdily se ve mě obavy, že se můj nulový vztah a zájem o dračí tématiku podepíše na mojí schopnosti užít si plně dění na obrazovce. A stalo se. Celé uskupení draků, které mělo být tahounem série na mě bohužel pramálo zapůsobilo, onu monumentálnost jsem vnímal, ale necítil. Mnohem víc mě bavily epizody a dějové linky, které nabídly vhled do minulosti každé z postav a především Grogův příběh považuji za vůbec to nejlepší z celého seriálu. Když ale šly tyto osobní linky stranou a došlo na souboj, uvědomil jsem si, že jsem měl Vox Machinu radši jako outsidery, který byli zcela závislí jeden na druhým, protože jako jednotlivci "neznamenali nic". Zde, s relikviemi v rukávu a téměř neporazitelnými protivníky šla sice úroveň akce, efektů a velkoleposti nahoru, ale mé emoce se zapomněly dostavit. Závěrem ale nehledě na tenhle můj problém - druhá řada posloužila plně v upevnění mého vztahu ke všem postavám, ohromně je zbožňuji a pokud se Matthew Mercer ani dále nevykašle na budování jejich charakterů, pak se bude Vox Machina stále animovanou špičkou. Oproti minule mínus jedna - 7/10

Bohužel se tentokrát přikláním na tu druhou stranu. James Gunn je skvělý tvůrce, autorský otisk je v každém z dílů Strážců famózní a stává se zároveň mým nejoblíbenějším atributem celé trilogie. Závěrečná část nicméně v mých očích nefunguje tak, jak by mohla. Sází na dvě emoční roviny, onu silně smutnou a tu strážcovskou, nadsazenou, cíleně vtipnou. Tyto děje se prolínají pořád a všelijak, ovšem po zhlédnutí musím říct, že fungovala pouze ta Rocketova. Většina děje byla bohatě kreativní a ambiciózně rozpracovanou, dotažená do konce ovšem nebyla po žádné stránce. Dokonce bych se nebál říct, že v bytí Strážci galaxie byla nejhorší ze všech částí. Dojem samozřejmě z velké části zachraňuje osobní rovina, kterou Gunn tentokrát otevřel absolutně a nebál se přijít i s tématy, která jsou hluboká a hodně silná. Celkově si v tomto díle troufl na opravdu hodně, zdaleka ne vše na mě ale zapůsobilo. Navíc, závěrečná potenciální pointa a "zvrat" mohly být velmi údernými, kdyby byl opět dotaženy do konce, čemuž jsem i dobu věřil, protože kdo jiný než Gunn by to tak udělal. Takhle si spíš říkám, proč vůbec onen pokus byl. Nicméně i přes mé částečné zklamání film zůstává objektivně kvalitním, podle reakcí navíc trefa do černého, takže gratulace a těším se na Gunnovské hrátky v DC. 6/10

Vlastně co chtít víc než po skončení filmu odcházet s úsměvem na tváři? D&D je neskutečně zábavným filmem a zároveň sakra dobrým fantasy, tedy z žánru těch filmů, které to bez letité frančízy mají v kinech hrozně těžké. Tohle se ovšem mimořádně povedlo. Jsou zde skloubeny různé prvky filmu, které mají různí diváci rádi a mohou tedy být skrze tuto projekci spojeni a odcházet se stejně skvělými dojmy. Po stránce humoru je jasným lídrem Chris Pine, kterou svoji roli zandal mimořádně a nikde jsem ho dosud neměl radši než zde. Velkým překvapením je Jean Page ve velmi sympatické roli, kde si mě plně získal a to stejné dokázaly vlastně všechny postavy, protože casting se zkrátka povedl a film dává jasně najevo, že při natáčení byla totální idylka. Příběh jako takový je hrozně chytrý, dotáhnutý do konce a není na pořadu dne hledat slabší pasáže, protože tady byly nanejvýš pasáže, kde se polevilo na tempu. Nejvíc potěšila bezkonkurenční část na hřbitově - takhle jsem se u filmu dlouho nesmál... Vesměs tedy maximální spokojenost, dvojka není třeba, ale podobně povedené fantasy jednoznačně ano. Z tohoto kousku se může lehce stát další televizní kult, který bude Nova každoročně omývat, ostatně i Artušovi se to tenkrát povedlo. V rámci žánru bezostyšných 9/10

Fantastický! Třetí Creed dopadl úplně ukázkově a stal se vlastně prvním dílem této trilogie, který mě doopravdy dostal. Michael B. Jordan skvěle zvládnul režijní debut a nadělil si vhodnou osobní zápletku. Při tom nesklouznul do jakéhokoliv klišé, které ke sportovním filmům obvykle patří, a zároveň se mu podařilo oprostit se od Rockyho éry i postavy. Film má vynikající tempo a je rozdělený na mnoho krátkých, úderných sekvencí, a ty neskutečně baví. Líbilo se mi, že zde neexistují žádné mezery, výplně, nic - řekne se, že se něco udělá, tak se to rázem udělá, rozhodne se, že se uskuteční fight, takže od příští scény bojujeme a hned po tréninku to střihneme a vrátíme se až z arény. Na papíře zdánlivě zkratkovité, ale Jordan to uchopil zcela suverénně. No a Jonathan Majors je Creedův nejlepší záporák a za doby Rockyho by se stal jedním z těch kultovních, o tom žádná. Celkově se tedy z dílu, který se zdál, že bude prostě třetím dílem trilogie a při tom to zkusí sám Jordan bez Stallona, stalo nejlepší pokračování, kde se v dobrém osvědčil, kdo mohl a vypadá to, že trojkou nekončíme. Nebo přinejmenším nemusíme. 8/10

Nejlepší Wick? Nejen to. Nejlepší akční film, co jsem kdy viděl. Technická preciznost, kreativní zázrak, choreografické umění. Příběh za touto sérií je příběhem neskutečného vzestupu, který má Stahelski pevně v rukou a který vedl právě k tomuto dílu. Nemám jedinou výtku. John Wick vládne a tak to má být. 10/10

Přestože, že jsem divákem hrou netknutým, moc jsem se těšil na adaptaci The Last of Us, jelikož námět, hype a vlastně i obsazení slibovaly prvotřídní podívanou. A ono se to tak i povedlo. Je to seriál ve spousta ohledech jiný, citelně adaptující již existující materiál a nesnažící se to jakkoliv ututlat nebo předlohu zastínit. Vyprávění je také jiné, výrazně méně ucelené než jsem očekával. Nabízí jednotlivé kapitoly, které neposouvají děj přímočaře kupředu, ale nebojí se otevírat vedlejší, nečekané nebo až zprvu nepochopitelné vedlejší linie. Jedna z nich, konkrétně ta ve třetí epizodě je jednoznačnou špičkou v současné televizní tvorbě a na tento příběh už opravdu nikdy nezapomenu, byla to nádhera. Co se hlavně dějové linie týče, ta je za mě až příliš často přerušovaná a tempo v mých očích výrazně selhává, čímž trpí hlavně budování vztahu ústřední dvojice a taky diváka směrem k ústřední dvojici. Jelikož je tento přístup ale zvolený po celou dobu seriálu, nemá smysl hledat konkrétní místa a drbat je zde, takto je to zkrátka natočené. Produkce byla nádherná. Jednotlivé lokace působily přesně tak, jak měly a atmosféra byla pevně stanovená od první epizody. Problém nastává u vnímání apokalypsy jako takové a nebezpečí současného světa. Myslím, že 9/10 diváků má z toho, co viděli jednoznačný dojem, že právě živí lidé jsou na plné čáře tou největší hrozbou, před kterou je třeba se mít na pozoru. Houbáci jsou tady pak jen skoro mýtickou hrozbou, které jsou si všichni vědomi, ale já občas tápal, proč je kolem toho takový povyk, když skoro nikde nejsou. Navíc to podkopává hlavní cíl celé sledované akce, kterou je nalezení léku. Mezi postavami to za mě jednoznačně táhl Pedro Pascal jakožto Joel, kterého po Oberinovi a Mandovi definitivně zbožňuju. Ellie byla kontroverzní figurou už od počátku skrze obsazení Belly Ramsey do role. Osobně musím říct, že jsem se do velké míry přes tyto rozpaky přenesl, přesto pravdou zůstává, že mi k srdci nestačila přirůst. Všechny postavy a všechny nedostatky ovšem budou mít v budoucnu dost prostoru na další vývoj a vylepšení, stejně jako ta spousta kladných atributů, které The Last of Us dokázalo představit. Těším se. 7/10

Tohle bylo za mě už bohužel přes čáru :) Já byl schopný přijmout všechno a na koncept drsnýho, nadsazenýho Santy jsem se ohromně těšil ještě s Davidem Harbourem v hlavní roli. Bohužel jsem ale považoval za samozřejmé, že děj a vůbec všechno okolo bude odpovídat téhle vytoužené jízdě a bude ji podporovat. No ale tak to nebylo. Celé to bylo hloupé, hrozně hloupé i s přivřenýma očima nad tím, že je to odlehčená vánoční komedie. Vše co nebylo Santa shazovalo právě Santu o třídu níž, protože právě tahle hlavní postava bylo to jediné co zatraceně fungovalo, včetně mytologie okolo něho. I vzhledem k potenciálním pokračování byl výborně uchopený, ale propána to by tam nesměli pobýhat a "hláškovat" ti ostatní. Topovkou tedy zůstávají akční scény plus ta s pastičkama, ta zaslouží upřímné uznání. Uzavřu to tedy tak, že jisté momenty to mělo, ale čistě v kategorii akce a choreografie plus pár dobrých fórů u vybraných postav, a  to především ale té santovské, ke které míří všechny mé čtyři body. 4/10 

Pojďme to zabalit. Dejme si pár let pauzu, zapojme hlavu, projevme trochu sebereflexe, vydejme třetí Strážce galaxie, ututlejme projekt The Marvels a vznesme otázku jak dál a tím nemyslím "kam směřovat", ale jak to důstojně natočit... Ant-man zprvu působí velmi příjemně. Nástup ma scénu je velmi příjemný se správným nádechem rodinné pohody, kterou Ant-manovské filmy vždy představovaly. Kniha, rodinná sešlost, dcera, Země - těchto osm minut definitivně vládne. Pak jdou ale věci do kopru. Partička se tím nejdofláknutějším provedením v historii MCU dostává do oné říše a následuje půlhodinové omalovánkové kochání, které ale nepochopitelně nudí, protože divák vůbec nic necítí. A takhle to plyne dál. Scenáristicky naprostý průser i na poměry studia, při mentální zralosti dokázal scénář držet jen Kanga výborného Jonathana Majorse, a i ten nakonec ve finále padl do říše kvantových nesmyslů. Ono je opravdu těžké předstírat nadšení z něčeho velkolepého, když jedna z "nejvztahověji" založených sérii MCU selhává po celou dobu v byť jen minimální interakci mezi postavami. A to ve prospěch vizuálního žrádla, které ale postrádá kreativitu, ne co se pozadí, ale obsahu týče. Za nejsilnější stránku filmu považuji nakonec humor. Ten konzistentně šlapal po celou dobu, vedlejší postavy hláškovaly a nebylo to trapné ani parodující (v případě MADOKA ani jedno z výše zmíněného neplatí, ale aspoň to bylo účelné). Závěrem tedy - změna v přístupu je sakra třeba, protože brzy hrozí průser desetiletí v podobě dalších Avengers, jež může být poslední ranou, pokud ji tedy nezasadí někdo svižnější. 5/10

Mně to přišlo vlastně dost fajn. Tématicky trochu jiné pojetí Wanovského hororu, které si trouflo upustit od intenzivních lekaček, ponechalo si moderní vizuál a zlo definovalo proradnou umělou inteligencí. Atmosféra je i bez lekání intenzivní a vlastně i konzistentní s tím, že dějová náplň jde od půlky výrazně dolů. Líbilo se mi ale, jak se M3EGAN dostává víc a víc divákovi pod kůži a pokouší nervy, čemuž dopomáhá i postava lidské holčičky. Bohužel stopáž a pojetí příběhu nedovoluje panence řádit dle očekávání a vše se semele a vyvrcholí v příliš intenzivním tempu, který ale nevzbuzuje očekávané emoce a celkově se finále jeví zkratkovitě. Oceňuji ale koncept a první polovinu filmu, ta nebyla vůbec hloupá a odpovídá spíše zahraničním reakcím na film, než místnímu hodnocení. 6,5/10