Gemini

První filmové zpracování Muže V Ohni, které už tehdy měl režírovat Tony Scott, ale sešlo z toho kvůli penězům - Skoťák se naštěstí k příběhu sice ne neprůstřelného, ale skoro nesmrtelného Creasyho naštěstí vrátil v roce 2004 a vzal si z předlohy trochu jiné kusy než mezinárodní parta, která se dala dohromady v roce 87. Co je na tomhle Muži V Ohni jednoznačně vynikající, je obsazení (faktem ale je, že Jade Malle je poněkud horší herečka než Dakota Fanning) a výběr lokací. Problém ale je, že kromě Glenna režisér s nikým (včetně osmdesátkově průhledně padoušských gay mafiánů) z nich nijak nepracuje a s prověřenými talenty jako Jonathan Pryce neuvěřitelně mrhá - Pryce je na plátně pár minut a řekne několik vět. Stejně tak k sobě nesedí artistní úvod (a konec) se zbytkem filmu, který má místy navíc problémy s provázaností scén - což stejně jako stopáž a ty párminutové role několika známějších herců napovídá, že se tu asi hodně stříhalo. Chouraqui resp. jeho kameraman sice dokáží v pár záběrech evokovat dojem, že se díváte na Černý Déšť od "druhého Scotta" nebo tak něco (taky tu pořád prší), ale celkový dojem je víceméně průměrný, vyzařující promrhaný potenciál. 60% za Joea Pesciho s polodlouhými pačesy a jeho kytarovou interpretaci Johny B. Good:)

Tori Black konečně prorazila i mimo videa pro dospělé, to jí moc přeju, navíc hraje zábavněji než Sasha Grey.... moment... cože? Leighton Meester? No, Tori Black bylo určitě mnohem lepší umělecké jméno;) Ale vážně - se zjištěním mého "error in personam" ještě neklesl můj zájem o obraz běhající na obrazovkách "žlutých linek" na trase HK-Praha a zpět pod úroveň, kdy obvykle přemísťuju jack sluchátek ke svým MP3, ale faktem je, že bez zvuku je Gossip Girl kromě úvodních titulků (čímž myslím samozřejmě původní znění, kde do nich mluví Kristen Bell aka už jednou provždy Verča z Marsu) skutečně hodnotnější zážitek:) Děj je kombinací Dynastie, Cruel Intentions a Beverly Hills, ale esteticky je to skutečně pozoruhodná podívaná, a Blake Lively to tady sluší pravidelně tak, že Green Lantern by možná mohl konečně upadnout v zapomnění... BTW Kelly Rutherford snad opravdu nestárne, tahle nymfa je tu přece s námi už od Melrose Place, a to už si zaslouží velký respekt. Ale tady asi pozitivní ohlasy k obsazení skončí, protože pánské části souboru vévodí úlisný gay Ed Westwick, jehož herectví snese srovnání snad jen s pověstnou tvárností Daniela Craiga... který ovšem narozdíl od svého mladšího kolegy nestřídá pouze polohy "povýšený floutek s diamantovým piercingem frenula" s "trpitelem, kterého Ona nechce, a tak se jí bude muset pomstít". A ti ostatní absolutně nestojí za zapamatování. Nedovedu si představit, že by seriál ze života teenagerské smetánky Ňů Jorku mohl být nějak inovativní nebo nedej bože mít nějakou hloubku, ale když dokážu s vypnutým zvukem sledovat nejenom děj, ale i odhadovat jednotlivé repliky (jel jsem jednou s manželkou, tak jsem toho využil pro tento sociální experiment;)), je to možná ještě o něco marnější, než byste čekali. Mě tyhle dekorativní hračky rychle omrzí, ale evidentně jsem v menšině, když to početná divácká obec udržela při životě šest sezón (respektive pět a půl). Ode mě 50%, protože objektivně vzato - je to luxusně se tvářící teror, stále o tomtéž hmmmně, a tím nemyslím "humorně".

Ahoj, Piper, řekni mi, je tenhle seriál něco víc než tvoje show, která se snaží hrát umírněnější, serióznější a/nebo tradičnější verzi Alias? Ne, viď? Já si to myslel... a pak jsem se na pár dílů podíval, a věděl jsem to jistě:) Covert Affairs nejsou špatné, jen je to prostě takový ne moc výrazný nadprůměr, který nepřináší nic nového a jeho styl je podle mě v daném žánru nevhodně zvolený - rozhodně potom, co tu bylo Alias. Srovnání s ním se prostě nemůže V Utajení vyhnout, a nevychází z něj nejlíp, i když si vzpomenete na šílené vychytávky, absurdní bitky a všemocného Rambaldiho - to všechno totiž k Alias patřilo a byla to zábava. Covert Affairs neskýtají nic moc k zapamatování, alespoň pokud nemáte extrémní zálibu v hercích známých jen víceméně hardcore seriálovým fandům. 60%

... a kdo píše, že "to" nedělá, dělá "to" právě teď:) Anebo je řezník, kupec, sedlák a jogín v jedné osobě;) A pak že do tří minut nemůžete vecpat příběh... příběh plný emocí, žalu, smrti, nepochopení a touhy po moci:) Nač to nějak hlubokomyslně rozebírat - má to znaky filmu a je to vtipné. A kdo říká, že ne, dělá "to" právě teď. A má z toho pokaždé provinilý pocit:) 80% a můžeme rozproudit sociálně kontroverzní debatu na téma "proč jsou to zrovna Francouzi, a je špatné, že vám od pohledu přijdou jako dva naprosto nepoužitelní flákači/vágusové"?;)

Naprosto neodolatelná záležitost a dnes už legendární součást kinematografické historie - a filmového vzdělání, protože zcela trefně shrnuje nejenom všechny ty veselohry a dramatičtěji pojaté kusy, které jsme mohli vidět, ale také ty, které jsme už vidět nemohli, ale kterých československá filmová studia vychrlila za první republiky neskutečné množství. Sice je jasné, že je to zadání "strany a vlády", z něhož mám setrvalý pocit pistole u hlavy, ale to nemění nic na tom, že je to kýč a parodie jakým není rovno, a velká a velmi stylová zábava, ve které se později zhlédl třeba Limonádový Joe. Jsem tak rozerván(a)... 80%

Úžasně atmosférická a řemeslně precizní (kamera a práce se světlem!!!) víceméně česká (ano, velmi koprodukční, samozřejmě) záležitost se špičkovými hereckými výkony... a bohužel až příliš mnoha náhodami a scénáristicky slabými místy, které posílají film coby temnou detektivku do kytek a do určité míry shazují Ve Stínu jako takové. Nevím co je pravdy na tom, že bylo snad sedmnáct verzí scénáře, a že se nakonec víc jak půl hodiny už hotového filmu vystříhalo, ale vůbec bych se tomu nedivil. Je to opravdu velká škoda, protože takhle dusivě vylíčenou atmosféru padesátých let jsme tu v takové kvalitě snad ještě neměli. Ondřej Malý (podle interních informací "z první ruky" skutečně studující práci toho odporného zkurvence Urválka) a jeho z rozhlasu znějící řeč jsou jen třešničkou na dortu, který kupodivu není přeslazený ani v úplně posledním záběru. Slova tvůrců o potřebnosti takovéhoto filmu nejen "i", ale "zvlášť" v dnešní době bych možná i podepsal - protože žijeme přece jen v nekonečně přívětivější době než byly padesáté roky, a i v nich se našli takoví lidé jako kapitán Hakl, tak kde je problém v boji s tou "chobotnicí" dnes? Ale nač se pouštět do moralistických řečí, k tomu jsou tu povolanější lidé a vhodnější místa - takže jdu na závěrečné hodnocení. Ve Stínu je film, který je rozhodně dobré vidět, abyste si zvedli mínění o české kinematografii. Bohužel si sám podráží nohy tím, že tvůrci nedokázali vystavět věrohodněji onu detektivní polovinu. Je to tím politováníhodnější, protože pokud by se to povedlo, nebylo by vůbec co vytknout. Tedy bylo, protože by tu pořád zůstávala ta naprosto nevhodná anglická píseň pod závěrečnými titulky;) I za současného stavu mi asi nezbude než dát osmdesátku. Protože kde jinde by už tohle hodnocení, signalizující snímek, který si zaslouží mnoho a mnoho repríz, mělo najít využití? Až jednou třeba dojde na pořádný director's cut, pravděpodobně to změním. Ale teď a tady - 80%.

Přesně si pamatuji, kdy jsem o "nové, svěží komedii s úžasnou Eliškou Balzerovou" slyšel poprvé - bylo to v rádiu někde kousek za Zlínem, a nejdůležitější představitelka mluvila o tom jaký je ten Jiří skvělý chlapík a jak byla ta práce úžasná a obohacující atd. ... Varující, že?:) Následovala nebývalá mediální masáž a před paní Vilmou nebylo úniku. Nicméně já statečně unikal jako francouzská armáda;) Po pár letech vášně vychladly a mně nezbývá než (opět) konstatovat, že máme nepřeberné množství pohledných hereček, a že to nebyl až takový nezávazný, lechtivý, "pro každého" teror jako jsem čekal. Sice je tam "vše", co má správný film pro manželské a jiné páry mít, aby se stal nejnavštěvovanějším titulem roku, a originality tedy moc nepobral, ale vedle "české Samanthy" povinně trousící laciné lascivní hlášky a "objevování umění užívat si a být svobodná" tu jsou až překvapivě lidské momenty, které by bez zde přítomných (velmi dobrých) hereček prostě nefungovaly. Vilmina samozřejmá prostituce (donuťte mě to nazývat jinak) a kurvičkovsko-blbkovské chování Laury mě sice nikdy nepřestanou štvát, ale i tak vidím Ženy V Pokušení jako podstatně menší zlo než Poledňákovic výplachy. A dokonce se možná někdy, za pár (nebo spíš dva až tři páry) let podívám znova. Takže kolik dát? Je to dobrý film? V jistém slova smyslu ano... ale díky Vilmě a Lauře mám jakýsi blok hodnotit nějak výrazně pozitivně. 60% bude slušný kompromis - nakonec stejně jsem kdysi dal i Románu Pro Ženy;)

Především zásluhou vynikajícího Miroslava Macháčka (i v reálu přesně toho zažraného profesionála zasluhujícího respekt, se kterým byste si ale dvojdomek opravdu postavit nechtěli) těžko zapomenutelné niterné drama o životě špičkového neurochirurga. V uvedených intencích je to zřejmě náš nejkomplexnější film, nechybí v něm snad žádný aspekt života hlavního hrdiny. Zápletka s dětským pacientem by mohla evokovat některé Kachyňovy filmy, ale Svobodovo pojetí by od zmíněných víceméně hořkosladkých snímků nemohlo být odlišnější. Velmi působivé a řemeslně výborně provedené dílo - které ale nebude vyhovovat každému. 80%

Překvapivě funkční spojení špionážního/detektivního filmu a westernu. Scénář by sice šel ještě dopilovat a v závěru jsem si nebyl jistý, jestli to s těmi indiány a krokem jedoucím vlakem je myšleno vážně, ale herecké výkony leccos zachraňují. Jediné, k čemu nemůžu mít žádné výhrady, je neskutečně živá a atmosférická hudba Jerryho Goldsmithe. Jelikož projet Breakheartský Průsmyk trvá něco kolem hodiny a půl, je to taková příjemná pohodová podívaná... tak akorát na sedmdesát procent, možná o trošku víc. 70%

Nolan to rozseknul a nakonec dovedl svého Batmana důstojně do finále... ale zdaleka ne tak vyváženě a setrvale kvalitně jako se mu to dařilo držet v prvních dvou dílech. Nedokážu pochopit, co přimělo poctivého architekta začít magořit způsobem motajícím Batmana, prapodivný anarchistický konstrukt jménem Bane alias svědomí naší směšné hnijící společnosti s ještě prapodivnějším a nerealističtějším modelem toho jak by to asi na tom Manhattanu fungovalo, kdyby se skutečně stalo to co v tomhle filmu, a nádavkem ještě regulérní úlet aka Scarecrow/Robespierre (včetně gigantického soudního stolce;)) a výsměch všem divákům v ratingu PG-13 (chrabří policisté se hrnou s holýma rukama úzkou ulicí proti militantním anarcháčům - jinak ovšem profesionálním zabijákům - s útočnými puškami a pár těžkými vozidly, a nejenže vítězí, ale těch několik heroicky padlých umírá zřejmě na infarkt, protože krev nevidno - a to je jedna z poměrně důležitých postav zabrána téměř v detailu...). Temný Rytíř byl inteligentním, temným a osobním thrillerem, kterému po stránce logiky nešlo nic vytknout. Tady se i přes nezvykle dlouhou stopáž musíme dívat na to, jak se hlavní hrdina zničehonic s veškerou výbavou (kterou předtím neměl) zhmotní na "nejnedobytnějším místě na světě", a ještě k tomu pronese stupidní buddy-movie hlášku... což jen tak BTW provádí v konfrontacích s lahůdkovým černou kůží obepnutým zadečkem Kočičí Slečny celý film, a rozhodně to ničemu neprospívá. Jenže věc má "z marxistického hlediska" ještě druhou stránku. A tou je - samozřejmě kromě brilantních hereckých výkonů Christiana Balea (dobře, u něj jen po lehce nadpoloviční většinu filmu), Michaela Cainea, Garyho Oldmana, Toma Hardyho (ten Baneův hlas je neskutečný) i Josepha Gordona-Levitta - to, že závěr v emocionální rovině naprosto dokonale funguje a dává divákovi (nebo alespoň mně) ten správný pocit comicsové osudovosti... a naděje. A co na tom, že se Nolan po zkušenostech s Inception rozhodl poslední Caineův záběr dovést do úplného konce, aby vznikalo méně pochybností:) Když zadunělo další z Zimmerových témat v posledním záběru v jeskyni, byl jsem ochoten odpustit Nolanovi úplně všechno... asi na pět sekund;) The Dark Knight Rises tak pro mě bude ukázkou dokonalého řemesla s občasnými trestuhodnými výkyvy v kvalitě scénáře, která sice (ta ukázka) nedosáhla mistrovské úrovně druhého dílu, ale přesto dovedla trilogii, která nemá ve světě filmu mnoho srovnání, do finále, jaké si zaslouží. 80% a nelituju ani jediné koruny za lístek do kina.