Vyrida

Tyhle typy složitých, scénaristicky chaotických absurních filmů mě prostě neberou. Nebavil mě Matrix a bylo ode mě asi pošetilé si myslet, že Inception to dokáže změnit. Bohužel, už podle mého hodnocení asi vidíte, že toho moc nezměnil. Musím však uznat, že tady to téma snů bylo o něco přeci jen přijatelnější, ale stejně velký nesmysl. Jinak vše ostatní funguje perfektně, jak by ve správném filmu mělo. Efekty prvotřídní, herci jakbysmet a hudba když dostala Oscara, musí taky dobře znít. Bohužel to hlavní příběh mě nebavil a tak budiž na truc ode mě tři hvězdičky.

Po herecké a vizuální stránce, jednoznačně nadprůměrný snímek, který však bohužel doplací na pro mě absolutně nezajímavý scénař. Celá ta pohádka o marihuanském ostrově s úžastnou bílou pláži a neomezujicím životem, by mohla v pohodě obstát, jenomže to by se tam muselo i krom toho něco zajímavého dít a né jenom zbylou časovou stopáž trapně vyplňovat opakujícími se sexuálními hrátkami hlavních protagonistů. Nemůžu si proto pomoci, ale za mě jasně promarněná šance o natočení dalšího z řady úspěšných filmů a proto si myslím, že se tady ta průměrná známka přímo vybízi.

Konečně po delší době zase horrorový film, který mě po všech směrech dokázal zaujmout a zvlášť pobavit svým originálním černým humorem. Škoda jen scénáře, který na některých místech ostře skřípal zuby a vraždicích scén obsahující o něco víc polygonů, než by bylo zdrávo, ale jinak jak říkám perfektní filmový zážitek. Hodně tomu pomohl i Vinnie Jones v roličce hlavní vraždicí mašiny, na kterém bylo jasně vidět, že svou práci nesnáší a bere ji spíš jako takovou každonoční rutinní záležitost, což se na konci i potvrdilo, takže klobouk a paruky dolů. Ostatní roličky taktéž nijak moc neurazí, ikdyž s jejich kvalitou už to bylo o něco horší. Jedno překvapení však nastalo a to když se na plátně objevil pro mě naprosto nečekaně a nikým nepozván Rampage Jackson a musíte povědomě uznat, že jakožto velkému fandovi zápasů UFC, to byla rána přímo do srdce. Vyvrcholení je pak kapitolou samou pro sebe, protože je to originální, šokujicí i odporné zároveň a jelikož jsem jim byl mile překvapen, tak nemám sebevětší problém tomu to završení z plných plic zatleskat. I proto se mé konečné vyhodnocení vyšplhalo na slušné čtyři hvězdičky a v duchu si můžu už jen popřát víc takových filmových překvapení jako The Midnight Meat Train právě byl.

Ať se snažím sebevíc, tak mě opravdu teď nenapadne ani jeden film, který jsem v posledních dnech viděl a dokázal mi naservírovat tolik filmových chyb a nelogických situací jako právě komentovaný Vertige. Myslím, že kdybych je chtěl všechny spočítat, tak mi budou obě ruce málo a je to rozhodně velká škoda, protože díky nim jsem musel srazit i celkové hodnocení. Teď se už budu asi opakovat a lidi, kteří čtou mé komentáře častěji už nejspíše tuší co chci napsat, ale já vážné ty filmy z prostředí lesní přírody zbožňuju a je mi prakticky v tu chvíli úplně ukradený o jaký žánr právě jde. Vertige se vyžívá hlavně ve sklaních převisech a je to opravdu nádhera, ale bohužel která netrvá věčně, protože zhruba od druhé poloviny snímku, začnou hrát ostré struny, pytlacké pastičky a jiné podobné serepetičky, které film shazují na kvalitě zase o kousek níž a níž. Závěr už je čistě vycucaný z nouze a chtě nechtě jsem si musel zprominutím odplivnout, protože hůře to asi vymyslet už nešlo. Na poli vyvražďovaček jde proto o podprůměrný horror, který však má kde čerpat na poli okolních exteriérů a proto hodnotím 3mi hvězdičkami, ale pochopitelně s velkým vykřičníkem na konci.

Dokumentů, filmů či seriálů k druhé světové válce už bylo natočeno více než hodně a tento má navíc zhruba pouze 50 minut materiálů. Není to nějak podezřele málo? Bohužel je a nebylo by kdyby jen přinesl zase nějaké nové fakta a neopakoval už dobře známá hesla z pohledu německé říše, které pokud si libujete v tomto žánrů, už beztak všichni velmi dobře znáte i zpaměti. Jeden zásadní rozdíl by tu vlastně byl a stojí na něm i celý film. Veškeré záběry jsou totiž sice ve vybledlým, ale pořád kompletně barevným provedení. Naše krutá válka, která je zarytá spíše v černobilých záběrech, tak dostává nový nádech a člověk, který onu dobu nezažil si velmi snáze uvědomí, že to zase tak moc dávno nebylo, co se tyhle zvěrstva semlely. Bohužel to je však jediný kladný odkaz k tomu proč se na tento dokument podívat, pač nic nového z něj nevysledujete a proto hodnotím průměrnou známkou.

Přestože thrillery z přírody přímo miluji a patří tedy zároveň i do mé oblíbené žánrové kategorie, tak na Blood Trails budu chtít co nejrychleji zapomenout. Tak v prvé řadě je film strašně stereotypní, protože snad jeho celou polovinu časové stopáže, si budeme užívat pouze pohledu na záda hlavní herečky, která v afektu pobíhá celá udýchaná po lesních kopcích a hledá někoho kdo by ji mohl pomoci. Další problémem je počet herců, který by se dal spočítat na jedné ruce invalidního dřevorubce. Je to směšné, že vedlejší herci si užijí na plátně svou minutku slávy jenom proto, aby o pár vteřin později mohli v klidečku bez jediného vysloveného slovíčka spokojeně prdět do hlíny. Šokoval mě i zvukař, protože film je z drtivé většiny tvořen bez jakéhokoliv tónu či nějaké dramatické melodie a místo toho posloucháme praskání větviček a cvrlikání lesních ptáčků, což sice možná potěší všechny houbaře, ale nevystraší ani pětileté dítě. Takže když to všechno sečtu i spolu s trapným koncem a nesympatickým hereckým obsazením, tak nemůžu hodnotit jinak, než osamocenou jednou hvězdičkou a to jen za některé okolní záběry matky přírody, která se stejně může po chvíli okoukat a z filmu, tak nezbyde bohužel naprosto nic pozitivního.

Přeci jen o něco málo zajímavější a zábavnější, než předchozí podobný pořad Česko hledá SuperStar, ale to platí jen pro pár úvodních castingů. Velkolepé finalové večery jsem už bez jakéhokoliv zájmu nesledoval, protože stejně jako u zmíněné show výše, odsuzuji od základu způsoby hlasování pomocí mobilních telefónů a postupové pravidla přes duelové souboje. Porota složená spíše kvůli zábavnější formě komentování předvedených výkonů na úkor profesionálů vyčnívajicích v daném oboru asi ani nepřekvapí a Leoš Mareš na pozici moderátora už zůstává známým novackým standardem. Proto všechno pouze jedna hvězda, kterou si však nezaslouží tento pořad, ale spíše naši prostí občané, kterým se sem tam povedlo zábavné či zajímavé vystoupení.

Poprvé jsem se s Pokémony setkal už na dovolené v Itálii, což bylo ještě asi dva roky před tím než dorazili i k nám do České Republiky. Už tehdy jsem se divil proč jsou všude na tričkách, peněženkách a jiných podobných serepetičkách obrázky žluté potvůrky s rohy. Ja vím, že to jsou uši, ale první dojmy byly takové, že se jedná o nějakého žlutého veselého čertíka. Ostatně uběhly ty dva roky a už mi bylo vše jasné, houby čertík ale Pikachu to je!!§ Mám tu kliku, že patřím mezi tu generaci, která ještě vyrůstala, jak na stařičkých původních Teenage Mutant Ninja Turtles, Disneyovkách, tak i Pokémonech, takže jsem se na té vlně samolepek svezl i já. Nedávno jsem si pustil z nostalgie nějaký díly a nemohl jsem uvěřit, že jsem někdy tohle dokázal sledovat a ještě kvůli tomu brzo vstával z postele. Zatímco zmíněné Želvy Ninja si drží i dnes nějakou koukatelnou hranici, Pokémoni jsou úplně mimo mísu vkusu a kdybych tu mánii tehda neprožíval, byla by vysledná známka v mém hodnocení daleko nižšího rázu.

Velmi šokujicí film a ještě teď ho mám plnou hlavu, protože z těch ultra rychlých prostřihů jsem málem dostal epileptický záchvat a to by byl teprve ten pravý horror!!§ Musím však uznat, že z některých scén jsem měl nahnáno, protože interiéry jsou bez debaty tím největším kladným bodem celého filmu. To je však bohužel absolutně všechno co stojí za řeč. Scénář nemá cenu hodnotit, protože je špatný od prvních minut a koncem nevyjimaje. Herecké výkony přímo příšerné, ale co byste taky chtěli od modelek, které umí akorát tak dobře vyšpulit své horní dudy. Naprostá ztráta času a peněz zvlášť.

Tak takhle si představuji stylovou teen vyvražďovačku a ikdyž tomu mé hodnocení asi nenasvědčuje, tak jsem se bavil přímo náramně. Zábava však patří do jiné žánrové škatulky než-li horrorové a tak se zdá byti něco špatně. Je pravdou, že od úvodních minut jsem pocítil nějaké lehké napětí, ale to opravdu netrvalo dlouho, protože se prakticky 3/4 ve filmu ukazují jen nahé kozy a vypracované zadečky pěkných hereček. Závěr kdy se na scénu konečně ráčí dostavit i sympatická starší dáma už napětí postrádá úplně, ale maska a celá postava to byla stylová to musím uznat. Trochu mě mrzí, že v samotném vraždicím okénku se tvůrci moc už nepředvedli a každá taková situace je odbytá a trochu kopírující tu předchozí, takže když už něco vidíme, tak pořád tu samou popravu z jiného úhlu natočené kamery. Herecké obsazení je standardní a krom už zmíněných pěkných slečen, tu možná trochu překvapivě najdeme i Tobina Bella, který se role zhostil stylově a rozhodně spolu s babičkou patří k nejlepším momentům celého filmu. Z konce mám velkou radost, protože postava které jsem držel palce a zároveň se mi i líbila nejvíce, dokázala to celé ródeo zdárně přežít a hned co dopíšu tenhle komentář se vydávám do Ameriky ji hledat a až ji najdu, tak si ji za ženu vezmu :D