Pláž

Boyle je jistě vypravěčský inovátor, na jím vytvářené obrázky a scenérie se krásně kouká a dokáže vnést kreativitu i do pubertálního filmového tripu na tropický ostrov plný trávy a nadržených žen. Pokud se bavíme jen o režii, originálním námětu a vynikajícím soundtracku, nikdo se nemůže nad kultovním statutem Pláže příliš podivovat, jestliže ale chceme brát v potaz i vývoj děje, jeho gradaci, emocionální či psychologickou hloubku nebo z něj plynoucí myšlenky, není tenhle exotický úlet vůbec ničím výjimečný. DiCapriova postava, která má být centrem vyprávění, je prazvláštně napsaná, její motivace se postupně stávají nesrozumitelnými, její vnitřní konflikt je zažehnut během několika okamžiků, a přestože veškeré problémy jdou na její vrub, jakoby to v konečném součtu ani nikomu moc nevadilo.... Zábavné dílko, ale ambice byly očividně mnohem výše. 65% (04.12.2015)

Trochu nevyvážený kompromis mezi filosofickým zamyšlením a videoklipem pro teenagery. Film není špatný, ale nějak se nedokáže rozhodnout, čím ve skutečnosti je. Příběh je dobrý. Lidé najdou ráj skrytýpřed chaotickým světem. Snaha o jeho udržení je však lemována ktrví, což nemůže vést nikam jinam, než že se ráj změní v peklo. Myšlenka je to jistě zajímavá, a stejně zajímavé je častoi obrazové ztvárnění - prostřihy na planetu Zemi z vesmíru, Richard (Caprio) jako postavička v počítačové hře...hlavně v druhé polovině se hrdina dostává do stavu na pokraji reality a halucinace. Jako bych tu viděl určité reminiscence na Gilliamův Strach a hnus v Las Vegas. Ale tam, kde Gilliam zachází ve své drogové vizi až na samou hranici srozumitelnosti a nebojí se natočit film, který by skutečně vypovídal něco o vnitřním stavu hrdinů, tam se Danny Boyle zastaví. Všechno proběhne v jakémsi náznaku. Scény Richardova zešílení jsou střídány jeho snahou zbalit Francouzku, to vše na idilické pláži... To se jistě dá vysvětlit jako záměr, jednotlivé složky spolu jistým způsobem kontrastují, ale jejich provázanost je chatrná. Pláž není film se špatnou myšlenkou, ale formou. Ta měla být buď mnohem umírněnější - znikl by tak ideální snímek pro faninky Leonarda, nebo měla přitvrdit, a to by si Boyle možná zopakoval jízdu, jakou byl Trainspotting. Takhle se mu obé vydařilo jen z půly. (02.12.2004)

Jsem už natolik pamětnicí, že pamatuju časy, kdy bylo 90% mých vrstevnic ochotných za chvilku na pláži s Leonardem DiCapriem zaprodat duši a kdy se kolem žádné nástěnky v mé zbožňované a díkybohu dávno ukončené škole nedalo projít bez toho, aby vám pod nohy nespadl plakát z Titaniku, který vzápětí některá dívčina rozechvěle připínala zpátky nebo některá profesorka nenápadně kradla. Smutný důkaz faktu, jak popularita škodí dobrému herci, protože jako každá epidemie i tahle podněcovala vznik protilátek proti viru a spousta lidí má ony protilátky aktivované dodnes, díky čemuž Pláž i další zajímavá dílka minou bez povšimnutí. Velká škoda, ale jejich škoda, protože si neužijí výlet do překrásných končin, orámovaný skvělou hudbou, neprožijí psychologickou dardu v tropickém království ovládaném ledovou královnou Tildou Swinton a nezjistí spolu s hrdiny, že v ráji vůbec nemusí být had - úplně stačí lidé. (09.04.2008)

Podobným nápadom rozhodne treba dať priestor a ja som rád, že tento priestor zaplnil Danny Boyle. Z toho sa črtá veľmi efektný a priamočiary vizionár, hlavne čo sa týka zvukovej a obrazovej stránky filmu. Tie dokázal krásne spájať pasážach, na ktoré by som inokedy povedal, že sa hodiť nebudú. Tým naberá snímok popri miniaturizovanom príbehu úplne iný smer. Dobrodružná atmosféra a zaujímavý erotický podtón strieda nekvalitnejší psycho záver a rovnako aj logické prvky, ktoré súvisia so životom a iných aspektoch okolo ostrova nedávajú filmu možnosť dosiahnuť na vyššie hodnotenia. Ale mne to stačí. 75%. (29.11.2007)

Možno preto 5*, že som našla, čo ani sám básnik nevedel, že tam je. Pre mňa to bola vzorka spoločnosti. A náš strach z utrpenia, čo všetko sme schopní urobiť pre zdanie - či už dokonalosti, alebo vlastnej autority. A ako sa niekam trepeme, aj keď vieme, že nás tam nechcú a že je tam sra*iek po kolená. Ale my si musíme ušpiniť aj vlastné topánky a keď sme v tom až po krk, tak by sme fňukali. K tomu skvelá hudba a skvostné exteriery nezabudnuteľnej matky prírody...mňam (06.11.2005)