boni

Bezstarostnou jízdu si asi nemůžete úplně užít, pokud je vám hnutí hippies proti srsti, což je můj případ. Pro mě to byli jen životem zklamaní feťáci, kteří svoji bezradnost (a bezcílnost) nazývali svobodou. Bezstarostnou jízdu jsem si tedy pustil jen kvůli tomu, že se jedná o první známější road movie a dnes má již status filmové klasiky. Každopádně snímek je v podstatě o ničem - vůbec nic se tam neděje. Celkový dojem nezlepší ani pár opravdu „hlubokomyslných filozofických úvah“ pod návalem drogového opojení a na konci jste rádi, že už to máte za sebou. Ale zase nemůžu být neobjektivní, ty tři hvězdy si to zaslouží. Jednu za atmosféru prašných silnic vedoucích k obzoru a mnohem dále, druhou za hudbu a třetí za skvělého Jacka Nicholsona.

Na začátku sedmdesátých let to v oblasti klasických kriminálek Hollywoodu natírala francouzská produkce, ale Amíci se naštěstí chytli za nos a natočili film Francouzská spojka, kterým se přiblížili žánrovému Everestu. Nikdy jsem nebyl příznivec Drsného Harryho, ty filmy mě prostě neoslovily, takže nějaké srovnávání mi přijde naprosto zbytečné, neb tohle je absolutně jiný level. Celkem prostý, ale výborně vystavěný příběh, neopakovatelná atmosféra špinavých zákoutí Brooklynu, skvělý Gene Hackman a úžasná ruční kamera, jež nevytváří žádné nepřehledné situace, ale plní přesně to, co čekáme, tedy výjimečnou interpretaci autentického pohledu, který vás vtáhne do děje. Samozřejmě se nesmí zapomenout na honičku s nadzemkou, která je jedna z nejlepších, co jsem kdy viděl. Není co vytknout, jeden z žánrových klenotů.

Fádněji natočenou romanci - která ale zároveň měla velký potenciál - by bylo opravdu těžké najít. Mimořádně ubíjející „zážitek“, jenž navíc trvá přes dvě hodiny, je naštěstí vyvážen výjimečně zdařilou výpravou, příjemnou hudbou a skvělými herci. Takže na jedno podívání ještě stravitelné, čili ty tři hvězdy tomu patří právem, ale na druhou stranu sledovat to ještě jednou? Tak to už si radši střihnu nějakou příjemnější činnost - třeba mozkovou příhodu.

Každý, kdo někdy byť jen přivoněl k boxerským rukavicím, musí tento film milovat. Už od dětství, kdy jsem začal koketovat s těmito sportovními aktivitami, jsem Rockyho sledoval v pravidelných intervalech jako motivaci. Když jsem párkrát dostal opravdu hodně, tak jsem si vždycky pustil Rockyho, abych zažehnal krizi sportovní identity. Celý film je natočen naprosto bezchybně, Stallone tu opravdu válí (což je asi pro mnohé překvapivé, ale je to prostě fakt), a když člověk vidí scénu s tréninkem a slyší úvodní tóny písně Gonna Fly Now, tak má hned chuť jít, navléct si rukavice a trénovat minimálně na zápas o titul mistra světa.

Nádherný poetický film, který je oslavou piva, ženské krásy a dobrého jídla, což jsou ty nejslastnější kratochvíle, jež na tomto světě můžeme okusit. Další z brilantních adaptací Bohumila Hrabala a další český film, který díky každodenním citacím opravdu zlidověl, a to hesly typu: „Vaše podlomené zdraví, pivo upevní a spraví!“. Což je mimochodem heslo, jímž se řídím již od útlého mládí. Dále tu máme výborné herecké výkony, kde září hlavně Jiří Hanzlík coby Pepin a samozřejmě Magda Vášáryová v době, kdy ještě dělala to, co opravdu umí, tedy herectví, a srala na to, co opravdu neumí, tedy politiku. Tenhle film se asi nikdy neomrzí, neb je prostě oslavou hédonistického života, a života jako takového, což byl prvek typický pro hospodářský boom let dvacátých (neidealizovaně – typický pro umění a vyšší třídu), kdy lidé poprvé okusili trochu toho frivolního přístupu, ale rozhodně ne pro období normalizace, pro které bylo typických mnoho věcí, avšak oslava a propagace požitkářství, jakožto právě prvku odporujícímu samému základu jakéhokoli socialismu, tam rozhodně nepatřila, a proto byly v té době tolik potřebné filmy typu Postřižin, jenž se staly metaforou snů ztracené generace v období totality, kdy si museli lidé strasti života vyvažovat slastmi prostřednictvím filmového plátna a přáním, že bude líp. Ale samozřejmě tenhle film bude svým kouzlem oslňovat asi v jakékoli době. Sluší se taktéž dodat, že jde o další skvělou knižní adaptaci, jež se ve všem vyrovná své předloze, a dokonce ji v lecčem dokáže překonat. A to je disciplína, ve které jsou Češi prostě nedostižní. A já to nikdy nezapomenu připomenout, neb mě to velmi těší. __ „Kdybych nebyl předsedou správní rady pivovaru, chtěl bych být jeho správcem.“

Velmi slibný scénář pohřbil špatný výběr herců, kde se opravdu nedá sympatizovat snad s nikým, což je u tohohle typu filmů docela zásadní problém, a pak ten až příliš klišovitý konec. Velká škoda, protože potenciál pro výraznější připomenutí dříve slavné filmové školy tady byl opravdu velký.

Davida Zuckera a Pata Profta považuji za krále parodie, a i když jsou na Bláznivou školu hodně rozličné názory, tak je to stále výborná zábava a moc nechápu, proč se to místním pseudointelektuálům tolik nelíbí. Jon Lovitz sice není nějaký extra herec, ale do téhle role skvěle zapadá. Navíc kdo má rád filmy ze školního prostředí, tak ten si zde opravdu přijde na své, neb těch narážek tu je vážně hafo.

Přirozený a strašně příjemný film, který prostě musí vyloudit nějaký ten úsměv na tváři i sebevětšímu cynikovi. Výborná hudba let osmdesátých, milé herecké obsazení a důkaz, že Cameron Crowe uměl točit kvalitní filmy už od nepaměti. Navíc scénu, kdy John Cusack oblečen ve svém baloňáku à la poručík Columbo drží pod okny Ione Skye nad hlavou kazeťák a vyhrává z něj In Your Eyes od Petera Gabriela, jsem znal na několikero způsobů již mnohem dříve než tento film, který jsem poprvé viděl až v době své vlastní maturity, a považuji ji za jednu z vůbec nejlepších scén z filmů pro teenagery, respektive romantických filmů. Čili Řekni cokoliv řadím v žánru teen komedií/romantiky rozhodně do top ten. Dám tomu v budoucnu ještě jedno promítání a snad to i přestřelím na 5 hvězd, takhle jsou to opravdu velmi silné 4.

To hodnocení tady opravdu nechápu, asi jsme každý viděli jiný film. Jakožto velký fanda klasických kriminálek jsem se na tenhle údajný klenot velmi těšil, leč bohužel jsem se šeredně přepočítal. Celé je to pouze o tom, že tu máme naprosto geniální postavu černého detektiva, což by samozřejmě samo o sobě nevadilo, z historie žánru známe mnoho geniálních mozků, ale zcela zásadní problém je ten, že všichni ostatní jsou vylíčeni tak moc tupě až to působí strašně komicky a naprosto nereálně. Celý film jsem vzpomínal na větu pana Kopfrkingla, kdy pravil: „Nikdo nebude trpět, spasím je všecky.“ Tak nějak tvůrci vylíčili vztah inspektora z Philadelphie vůči ostatním podřadným. Teď se dostáváme k další části, proč se mi film vůbec nelíbil, a to, že scénář je naprosto ubohý, opravdu nedostačující i na nekonečné televizní kriminálky, vše je udělané jen na efekt, žádné napětí či sebemenší zvraty a celý film se opravdu nekonečně táhne. A to i přes svoji kratší stopáž. Takže verdikt je takový, že už bych vážně neměl přikládat zdejšímu hodnocení jakoukoli vypovídající hodnotu, protože tohle je na facku. Naprostá ztráta času.

Průměrný scénář, který vás opravdu ničím nepřekvapí a nijak extra vás nevtáhne do děje. Pak tu máme opravdu slabý výkon Nicka Nolteho a většiny dalších postav. Tak proč tomu vlastně dát takhle vysoké hodnocení? V prvé řadě kvůli skvělé Scorseseho režii, kde beze zbytku dokazuje, že prakticky z čehokoli dokáže natočit dobrý film. A v řadě druhé díky neskutečnému De Nirovi, který se svojí horově hitchcockovskou postavou řadí mezi nejlepší záporáky všech dob, jeho výkon je prostě dechberoucí a vyvrcholení naprosto neskutečné. Čili tyhle dva aspekty vytáhly Mys hrůzy z šedi průměrnosti až k branám očekávané kvality.