boni

Průměrný scénář, který vás opravdu ničím nepřekvapí a nijak extra vás nevtáhne do děje. Pak tu máme opravdu slabý výkon Nicka Nolteho a většiny dalších postav. Tak proč tomu vlastně dát takhle vysoké hodnocení? V prvé řadě kvůli skvělé Scorseseho režii, kde beze zbytku dokazuje, že prakticky z čehokoli dokáže natočit dobrý film. A v řadě druhé díky neskutečnému De Nirovi, který se svojí horově hitchcockovskou postavou řadí mezi nejlepší záporáky všech dob, jeho výkon je prostě dechberoucí a vyvrcholení naprosto neskutečné. Čili tyhle dva aspekty vytáhly Mys hrůzy z šedi průměrnosti až k branám očekávané kvality.

Byla by velká chyba vnímat tento film jen jako herecký koncert hlavních protagonistů, protože tady můžeme najít opravdu velmi sofistikovaný příběh, který ukazuje problémy smíšených rodin, je-li nevlastní otec despota. Vymazlené dialogy, jenž gradují s každou minutou, a charaktery postav, které přesně zapadají do celkového narativního konsenzu, ale zároveň nepůsobí nijak obsedantně ani artificiálně. Bravo.

Pocta americké drsné škole, perfektní neo-noir atmosféra a naprostá nutnost vidět s dokonale nedokonalým VHS dabingem v čele s Pavlem Soukupem, to jsou základní charakteristiky tohoto skvostu. __ Kontrast hlavních postav bělocha s černochem fungoval v té době skvěle na všech frontách, na rozdíl od těch nových multikulturních bezpohlavních paskvilů, a zatímco jiné filmy se dobře rozjedou a následně chřadnou, tak Poslední skaut jede na plný koule po celou svou zasranou stopáž, jak by pravil Joe. __ Naprostý Olymp kariéry Tonyho Scotta, a i když pak měl další dobré filmy, tak je velká škoda, že v té jeho JoJo filmografii se už nikdy ani nepřiblížil tomuto majstrštyku. Holt Shane Black byl jen jeden. À propos když se tak zamýšlím, musím konstatovat, že se v mnoha ohledech považuji za Posledního skauta dnešní doby.... __ Závěrem zmíním ještě jednu věc, jež mě lehce vykolejila, a to, že pod přezdívkou Poslední skaut vystupuje na Twitteru nějaká levicově orientovaná osůbka, jež by patřila přesně k těm, které by Joe sejmul jako první. Nejprve slovně, pochopitelně. A když vezmu v potaz fakt, že má přes 110K sledujících, tak na mě jdou mdloby, neboť odkaz tohoto filmu mladší generaci, notabene v časech "kulturní války", jaké zažíváme nyní, by měl být přímo posvátný a zákonem chráněný, čili ne kdekým przněný a překroucený.  __ "Jistě, jistě, jenom se to tak stalo. Prostě jsi otevřel dveře a vrazil ptáka do mojí ženy. Jé, promiňte, paní H., tenhle tejden mám samou smůlu."

Nádherné vítězství estetična jazykové stránky nad konsekventním zobrazením lidských vztahů. Abstraktní ztvárnění, které svým asketickým, ale zároveň mimořádně laskavým způsobem ukazuje cestu pro pojetí poetického vyjadřování prostřednictvím filmového plátna. Jsem velkým fanouškem klasické literatury, a i když zrovna Vančuru nepovažuji za vrcholného představitele tuzemské prózy, tak mám rád jeho oslavu jazyka českého, kdy nám servíruje pregnantní floskule, které normativně utváří - spolu s neopakovatelným rádiem empirické reciprocity - jeho spisovatelský rukopis, jenž je sice esoterismem čtenářství, ale ten, kdo si k němu najde cestu, tak ten určitě litovat nebude.

Absenci prakticky jakéhokoli příběhu nám relativně uspokojivě nahrazují "drsňácké" dialogy ústřední dvojice, automobilové výlety do různých zákoutí zkaženého velkoměsta a neustálá přítomnost alkoholu. Dialogy sice nemají kdovíjaký říz, ale k celému vyznění filmu dobře zapadají a Christian Bale tady hraje vážně skvěle. Leč bohužel se nedočkáme byť jen sebemenšího napětí či nějakého zvratu, který by trochu oživil ty fádní chvíle, což bych tak nějak alespoň v marginální míře očekával, a na konci máte vlastně pocit, že to sledování byla opravdová ztráta času, ale zároveň vás to ve své podstatě dost bavilo. Takže David Ayer nevědomky dokázal stvořit dílo, které popírá zákony „filmové logiky“.

V autech se moc nevyznám, respektive mě vůbec nezajímají. Automobilový sport nepovažuji za sport, auto prostě a jednoduše považuji za prostředek, kterým se přemisťujeme z bodu A do bodu B, a přesto Top Gear zbožňuji. To je dle mého soudu dostatečně flagrantní vyjádření kvality. Sice jsem neviděl všechno, ale i tak si dovolím tvrdit, že kvalita jednotlivých epizod je opravdu na konstantní úrovni. Určuje ji v prvé řadě obrovský rozpočet, který BBC díky průměrné světové sledovanosti okolo 300 milionů lidí Top Gearu dala, a v řadě druhé až neuvěřitelně sehraná moderátorská trojice, jenž vše podá erudovaně a zároveň s mimořádně infantilním humorem. V jednotlivých dílech většinou přeskočím minimálně celebrity v autě za rozumnou cenu, to mě vážně nezajímá, a někdy i testy méně zajímavých aut, ale jakmile dojde na hlavní zápletku, tak si můžeme být jisti, že to bude kvalita. A když nám ještě čas od času do toho hodili nějaký ten speciálek, tak to už si musíme zákonitě - a s maximální lascivností - mnout pytlík.

Ono nestačí, že český film už může jen se slzou v oku vzpomínat na slavná léta, ale ještě nám tvůrci, kteří jsou za to zodpovědní, musí servírovat takové agitační politické bláboly, kde je vám po chvíli až stydno, když si uvědomíte, že takoví idioti by měli navazovat na odkaz velikánů typu Hrušínského. Trapné, nevkusné, ale ono taky co čekat od ČT. Je opravdu urážející, a to pro každého v tomto státě, kdo má IQ alespoň nad bodem mrazu, že instituce, která je placená z povinných koncesionářských poplatků, může své absolutně jednostranné zpravodajství, respektive celkové vystupování, omluvit pouze tím, že přeci musí být svoboda slova. Svobodu slova nikdo nezpochybňuje, ale já si opravdu pod svobodou slova nepředstavuji neobjektivní informování veřejnosti, které jsme všichni nuceni dotovat pravidelným poplatkem. Je úplně jedno, koho jste volili, mně se taky Zemanův inaugurační proslov nelíbil, ale to není omluva pro vznik něčeho takového, navíc ještě pod záštitou hlavních českých filmových cen.

Možná jsem s hodnocením trochu přestřelil, ale tak proč ne. Ono totiž v dnešní době českého filmového patosu je tohle opravdu příjemný úkaz, který nám připomíná, že náš film ještě neumřel. Tvůrcům milerád odpustím i tu na můj vkus až moc klišovitou idealizaci venkova, respektive partnerských vztahů, neboť tohle je přesně ten typ komedie, kde to prostě není na škodu. Milá podívaná, dostatek vtipných scén a hlavně skvělé herecké obsazení, to vše nám vyloudí po konci úsměv na tváři. V rámci možností už to asi ani nemohlo dopadnout lépe.

Vůbec mi není cizí jakýkoli nekonvenční humor, dokážu ocenit i "sebedebilnější" komedii, ale tohle je prostě nijaký. Vtipné scény by se daly spočítat na prstech jedné ruky a jediné plus tohohle filmu je opravdu ulítlý Tom Green. Jinak ale nuda, nuda, šeď, šeď. Film se celou dobu drží křečovitě svojí šablony, která ale už od prvních minut jaksi nefunguje. Ale zase že by se to nedalo vidět, to určitě ne, čili není důvod dávat méně než dvě hvězdy.

Ta naše povaha česká.... Možná to nejlepší zachycení, jaké se kdy prostřednictvím filmového plátna povedlo, a jeden z těch filmů, kdy byla překonána knižní předloha, což mimochodem neumí nikdo s větší úspěšností než právě Češi. Tolik nezapomenutelných scén, česká herecká esa v nejlepší formě, třeba u Jaromíra Hanzlíka jde dle mého názoru o jeho nejlepší roli (Postřižiny samozřejmě v těšném závěsu), a asi tak minutová kadence hlášek, které zevšedněly. To vše dělá ze Slavností sněženek mimořádně příjemný zážitek, jenž si kdykoli rád zopakuji. __ „Se zelim!" "Se šípkovou!"