Thalin

Tenhle díl mi vždycky svou surovostí a přístupem k celé té vlkodlačí věci přišel lepší než jednička. Možná proto, že tady už od začátku Brigitte dobře ví, s čím se potýká a někdo jí pořád háže klacky pod nohy. Prostředí psychiatrické léčebny tomu tak dává jiné možnosti. Pořád je to béčko, nehorázný a nepovažuju to za žádný skvost nebo super filmový počin, ale tak nějak mě to jako celek vždy bavilo. Kdo mě tu ale vždycky strašně štval, byla ta malá potvora Ghost. Vždyť ta holka je magor už na první pohled.

Pro mě byla tohle taková vlkodlačí prvotina. Celá ta podivná atmosféra a hlavně vztah sester mě tu vážně bavil. Je tu dost krve, černého humoru a hlavně dost narážek na dospívání a problémy s ním spjaté, které jsou tady předvedeny v podobě postupné přeměny Ginger. I s tou menstruací to tam bylo hodně dobře zakomponované. Což mi samozřejmě došlo až mnohem později. Běžný puberťák kolem sebe chrlí akorát tak emoce, Ginger holt chlupy a krev. Ale není to taková pecka, je to spíš průměr a tady to vybočuje z řad hlavně díky dívčí představitelce v roli vlkodlaka, protože jinak prakticky vždycky jde o muže, co se postupně mění na krvelačnou bestii a bojuje s tím. A taky mi tu nikdy moc neseděl ten konec, i když chápu, že by bez toho nebyl další díl. Který se mi vždycky líbil o něco víc.

Upíří deníky jsou jedna z mála výjimek, kdy platí, že televizní zpracování je lepší než kniha. Četla jsem jen teda jen první díl, ale i to mi ke srovnání stačilo. Knižní Elena byla pipina prvního řádu a seriál si naštěstí mnohé změnil. Ale pořád je to spíše průměrné a zaměřené hlavně na pubertální (dívčí) publikum, které chtějí něco trošku krvavějšího než Stmívání a třpytící se upírky.

I když to byl spíš takový průměr a už tehdy jsem v tom viděla nějaké ty chyby a spoustu postav, které byly spíš na pár facek, tak to byl v pubertě jeden z mála seriálu tohoto typu, který mě bavil. Že to nedostalo pokračován mě celkem mrzelo, i když to nebylo kdo ví co.

Že je Black Widow silná, to víme dávno. Byla k tomu konec konců vycvičená a absolvovala spoustu akcí, kde to dokázala. Ale tady jí pomalu scénáristi dali do vínku onu typickou nesmrtelnost hlavních hrdinů, která je akorát směšná. Když se hlavní postavě stane toho tolik, že by logicky měla být už v půlce filmu mrtvá, ale ona si dál běhá, tak to prostě nejde brát vážně.  Tady to opravdu táhla hlavní její sestra. Florence role sarkastické mladší sestřičky, která si ráda utahuje ze schopností téhle avengers, opravdu sedla. Ale jinak to bylo zmatené, spousta hluchých míst a někdy i docela nelogické. Je to takový nemastný neslaný průměr.

I když je tenhle díl slabší, pořád mě baví. Je ale pravda, že se tu mohlo ubrat s těmi zvraty, historicky to prostě nesedí, aby tyhle dvě byly reinkarnacemi, které tu představují a taky to cgi je tu hodně špatný a to i na tu dobu, kdy to vzniklo.

Rozhodně promyšlené, originální, místy srdcerváč, místy se člověk opravdu zasměje. Každá emoce je něčím vtipná, i trefná. Smutek u mě rozhodně vede svým poraženeckým přístupem ke všemu, který je jednoduše vtipný. I když na těch jejích úvahách, jako takových,  vlastně nic vtipného není. A kdo nezatlačil u mizení BingBonga slzu, je nelítostný kamenný tvor!

Vcelku vtipné, odlehčené a komediální. Satiricky to místy opravdu udeřilo hřebíček na hlavičku a já se docela bavila. Až na pár chvil, které byly hezce  mimo a Jenn mě místy svými hysterickými výstupy nebavila. Ale jinak mi film přišel ucházející.

A to jsem si myslela, že díl o pandemii byl nuda. Tohle byla tak podivná splácanina. Ten rádoby románek úplně odporoval povaze Leely, zkrátka nesmysl a zbytek byl divný miš maš, jako by to vymýšlel někdo, kdo to přehnal s hulením a nikdy neviděl jediný díl Futuramy.

V dětství i dnes je tohle jeden z mála hororových filmů, které mě opravdu dokázaly nějak  udržet v napětí a místy mít i husí kůži. Má to ten správný efekt, co by mělo mít a to mi u podobných filmů stačí.