Thalin

Většina filmů se psy má být hlavně hra na city. A ne vždy se to povede udělat vyváženě, aby to jen nepůsobilo jako masírka plná klišé, která má jen člověka donutit zamáčknout slzu při pohledu na chudáčka psa. Ale tady je to natočené tak přirozeně a srdečně, že se na to zkrátka jinak dívat nedá a člověku to vůbec nevadí. Ta dlouholetá psí oddanost člověka prostě dostane a chytne za srdce. Obecně kolikrát člověka dojme víc utrpení zvířete než člověka a tohle není výjimka. Původní japonskou verzi jsem neviděla, ale myslím si, že tahle je rozhodně povedená a dobře natočená.

Tenhle díl mě vážně nebavil. Ždímá to fóry a všemožné konspirace, které se během covidu vyrojily a lidé jich měli plné zuby. Tahle připomínka toho mě rozhodně nepobavila a jak tu padlo, většina fórů byla spíš nahodilá. Za mě rozhodně nejnudnější díl série.

Ze starých sérií si pořád jsem schopná vybavit děj i hlášky, i když jsem ty prví viděla už sakra dávno. Tady jsem hodinu po shlédnutí dílu vlastně zapomněla, o čem to bylo, jak průměrné to bylo. Několik dílů vyloženě jen vzalo děj ze starých sérií a trošku to předělali, třeba červy že. Jiné se zase nažili satiricky pojmout a nějak zpracovat problémy dnešní doby a to prostě nefungovalo. (díl s pandemií byl čiré utrpení)  Naprostý průměr, který mě kdo ví jak neohromil.

Zhruba po sedmém díle jsem začala ztrácet zájem i trpělivost. Začátek byla fajn adaptace Popelky. Ale postupně to najelo do otravných a ukňouraných kolejí. Miyo je věčně omdlévající chudinka, která mluví a chová se, jako by neustále čekala výprask, i když už dávno nemusí. A její nastávající, který ze začátku vypadal jako tajemný drsňák se postupně začne chovat jako přerostlá chůva. A to je zkrátka nuda. Tady je ta slow burn romance tak pomalá, že ji vlastně ani nezaregistrujete. Protože se mezi těmi dvěma pořádně nic neodehraje, i když se anime celou dobu snaží tvářit, že ano.

Filmu jsem se poměrně dlouho vyhýbala, protože jsem si říkala, že se mi nemůže líbit film, který se točí kolem takového člověka, jako byl Hitler a jeho hlavních poskoků, kteří se s ním zavřeli do bunkru. Ale nakonec jsem si řekla, že možná není na škodu se na to podívat a udělat si vlastní názor. A nejsem zklamaná. Postavy mi přišly dobře zahrané, prostředí krytu mělo taky jistou zvláštní atmosféru. S nikým jsem nijak nesoucítila, ani se ho nenažila pochopit a myslím, že to ani nebyl záměr filmu. nikdo z nich není vykreslen jako nějaká pochopitelná a dobrá bytost. Dostali, co si zasloužili, škoda jen, že netrpěli víc a stáhli při tom sebou nevinné (jako třeba děti). Ale jako taková ukázka toho, jak to asi proběhlo, je to podle mě dostačující. Jen bych trošku zkrátila stopáž, některé scény se zbytečně vlekly.

Na knižní předlohu se teprve chystám, takže můžu soudit jen tuhle seriálovou. A ta se mi líbila. Samotná Marie až tolik ne, ostatní postavy mi přijdou propracovanější i lépe zahrané. S výjimkou gestapáka, u kterého mě napadlo přesně to, co už tu padlo. Špatná verze Landy. I on už musel pak vědět, jak je ten hon za diamantem zbytečný. Ale jinak mi to přijde vizuálně, i dějově vcelku dobré. Ale ta jazyková stránka věci mě taky překvapila a celé mi to rušila. Američanům se evidentně nechtělo obtěžovat s titulky, když tu všichni mluví perfektně anglicky. To tomu jaksi ubírá na reálnosti.

Ze všech těch bláznivých starých komedií s nádechem retra kombinující prvky budoucnosti a místy až absurdním humorem mě tenhle film vždycky bavil nejvíc. Jak humorem, tak zvraty a charaktery.

Další z povedených, trhlých komedií, které mě bavily už v dětství. Ty absurdní situace i humor mají zkrátka něco do sebe a rozhodně se může říct, že jde o nadčasovou komedii, protože pobaví i po desítkách let.

První díly mě opravdu chytly, hlavně svou myšlenkou podobnou Dark. Ale jak se začnou časové linky víc střídat a prolínat, přestávalo mě to bavit. Tradičně je tam plno Netflixovské vaty v podobě řešení náboženství, ras a orientace. Ale i vaty obecně. Po chvíli jsem ztratila přehled a přišlo mi to jen jako nesmyslný slepenec, který sice navaluje dramata, informace a spoustu nových otázek, ale rozuzlení pořád žádné. Navíc si myslím, že by bohatě stačily dvě, maximálně tři časové linky. Čtyři byly zbytečně moc. Dění z roku 1890 a z budoucnosti, mě vůbec nebavilo. Jen to protahovaly.

Seriál je krásná, ale dramaticky chladná a zajímavá sonda do naprosto neznámého světa. Alespoň pro mě. Nikdy mě život ortodoxních židů moc nezajímal, ale po shlédnutí jsem jedině ráda, že se k něčemu takovému ani nikdy nepřiblížím. Žít s tím, že jsem jen chodící děloha a poslušná ženuška, jako ve středověku, musí být nepříjemné, když svůj osud takhle žena nevidí. Z části je to takový dokument a ukázka, jak takový lidé žijí. A z té druhé je to právě i taková agitka za někoho, kdo v tom žít nechce a vzepře se. Ta část, kdy se motala mezi berlínskou mládeží mě sice tolik nebavila, ale pořád to bylo dost kvalitně a zajímavě zpracované.