Thalin

I když to byl spíš takový průměr a už tehdy jsem v tom viděla nějaké ty chyby a spoustu postav, které byly spíš na pár facek, tak to byl v pubertě jeden z mála seriálu tohoto typu, který mě bavil. Že to nedostalo pokračován mě celkem mrzelo, i když to nebylo kdo ví co.

Že je Black Widow silná, to víme dávno. Byla k tomu konec konců vycvičená a absolvovala spoustu akcí, kde to dokázala. Ale tady jí pomalu scénáristi dali do vínku onu typickou nesmrtelnost hlavních hrdinů, která je akorát směšná. Když se hlavní postavě stane toho tolik, že by logicky měla být už v půlce filmu mrtvá, ale ona si dál běhá, tak to prostě nejde brát vážně.  Tady to opravdu táhla hlavní její sestra. Florence role sarkastické mladší sestřičky, která si ráda utahuje ze schopností téhle avengers, opravdu sedla. Ale jinak to bylo zmatené, spousta hluchých míst a někdy i docela nelogické. Je to takový nemastný neslaný průměr.

I když je tenhle díl slabší, pořád mě baví. Je ale pravda, že se tu mohlo ubrat s těmi zvraty, historicky to prostě nesedí, aby tyhle dvě byly reinkarnacemi, které tu představují a taky to cgi je tu hodně špatný a to i na tu dobu, kdy to vzniklo.

Rozhodně promyšlené, originální, místy srdcerváč, místy se člověk opravdu zasměje. Každá emoce je něčím vtipná, i trefná. Smutek u mě rozhodně vede svým poraženeckým přístupem ke všemu, který je jednoduše vtipný. I když na těch jejích úvahách, jako takových,  vlastně nic vtipného není. A kdo nezatlačil u mizení BingBonga slzu, je nelítostný kamenný tvor!

Vcelku vtipné, odlehčené a komediální. Satiricky to místy opravdu udeřilo hřebíček na hlavičku a já se docela bavila. Až na pár chvil, které byly hezce  mimo a Jenn mě místy svými hysterickými výstupy nebavila. Ale jinak mi film přišel ucházející.

A to jsem si myslela, že díl o pandemii byl nuda. Tohle byla tak podivná splácanina. Ten rádoby románek úplně odporoval povaze Leely, zkrátka nesmysl a zbytek byl divný miš maš, jako by to vymýšlel někdo, kdo to přehnal s hulením a nikdy neviděl jediný díl Futuramy.

V dětství i dnes je tohle jeden z mála hororových filmů, které mě opravdu dokázaly nějak  udržet v napětí a místy mít i husí kůži. Má to ten správný efekt, co by mělo mít a to mi u podobných filmů stačí.

Možná kdyby měl seriál sympatičtější postavy, které se nějak i představí, mohlo to být lepší. Ale z těch mnoha obyvatel baráku není snad jediný, co by nebyl nějak protivný a byl prostě divákovi sympatický a fandil mu. Ale toho jsem si všimla už u několika zombie seriálů, že tam korejci snad záměrně dávají postavy, kterým divák přeje leda smrt, aby konečně zavřeli zobák. Spousta divných, až hloupých dialogů tomu taky nepomáhá a to, že si většinu toho hnusu a podivně se pohybujících monster vystříleli už z kraje, taky ne. Protože pak se to začíná táhnout. To cgi je tam taky  dost znatelné a vcelku rušivé, protože působí až moc herně a většina monster i směšně. Ty na konci prvního dílu na mě působily vyloženě groteskně a ani se  mi po tom moc nechtělo do dalších dílů, jen zvědavost byla silnější. Ale zbytečně, nedokoukala jsem to celé, prostě to nešlo.

Já chápu, že takový příběh se nedá zrovna odvykládat s velikou grácií a akcí. Ale bohužel mě to vůbec nebavilo. Dobrou polovinu filmu koukáme na to, jak Chloe pomalu propadá svému domnělému šílenství způsobené neodhalenou nemocí, vybuchuje vzteky nebo jen nepřítomně hledí do blba. A to zkrátka na děj nestačí. To zpracování je na můj vkus prostě utahané, nijaké.  Navíc, Chloe vypadá ještě mladší než ve skutečnosti je (a i tady jí navíc bylo méně než 21) a měla jsem problém ji vidět, jako dospělou ženu žijící v dospělém světě. I když všelijaké výrazy a projevy u nemoci zvládala dobře, seděla by ta role spíš někomu staršímu.

Humor, akce, praštěné charaktery a prostředí polní nemocnice. Zhruba to je Mash v kostce a je to asi zřejmě jediný seriál s touhle tématikou, který mě bavil už v dětství. Já totiž jinak válečnou tématiku nemám ráda a nikdy neměla. Ale tady to všechno tak uceleně funguje, že jsem to hltala už jako dítě. Samozřejmě hlavně kvůli humoru, ale i kvůli postavám, které uměly nejen pobavit ale i chytit za srdce. I přes to, v jaké době a v jakém prostředí se to odehrává to má místy opravdu hřejivou atmosféru a netrpí to nešvary, jako mnoho dnešních seriálů.