Thalin

A to jsem si myslela, že díl o pandemii byl nuda. Tohle byla tak podivná splácanina. Ten rádoby románek úplně odporoval povaze Leely, zkrátka nesmysl a zbytek byl divný miš maš, jako by to vymýšlel někdo, kdo to přehnal s hulením a nikdy neviděl jediný díl Futuramy.

V dětství i dnes je tohle jeden z mála hororových filmů, které mě opravdu dokázaly nějak  udržet v napětí a místy mít i husí kůži. Má to ten správný efekt, co by mělo mít a to mi u podobných filmů stačí.

Možná kdyby měl seriál sympatičtější postavy, které se nějak i představí, mohlo to být lepší. Ale z těch mnoha obyvatel baráku není snad jediný, co by nebyl nějak protivný a byl prostě divákovi sympatický a fandil mu. Ale toho jsem si všimla už u několika zombie seriálů, že tam korejci snad záměrně dávají postavy, kterým divák přeje leda smrt, aby konečně zavřeli zobák. Spousta divných, až hloupých dialogů tomu taky nepomáhá a to, že si většinu toho hnusu a podivně se pohybujících monster vystříleli už z kraje, taky ne. Protože pak se to začíná táhnout. To cgi je tam taky  dost znatelné a vcelku rušivé, protože působí až moc herně a většina monster i směšně. Ty na konci prvního dílu na mě působily vyloženě groteskně a ani se  mi po tom moc nechtělo do dalších dílů, jen zvědavost byla silnější. Ale zbytečně, nedokoukala jsem to celé, prostě to nešlo.

Já chápu, že takový příběh se nedá zrovna odvykládat s velikou grácií a akcí. Ale bohužel mě to vůbec nebavilo. Dobrou polovinu filmu koukáme na to, jak Chloe pomalu propadá svému domnělému šílenství způsobené neodhalenou nemocí, vybuchuje vzteky nebo jen nepřítomně hledí do blba. A to zkrátka na děj nestačí. To zpracování je na můj vkus prostě utahané, nijaké.  Navíc, Chloe vypadá ještě mladší než ve skutečnosti je (a i tady jí navíc bylo méně než 21) a měla jsem problém ji vidět, jako dospělou ženu žijící v dospělém světě. I když všelijaké výrazy a projevy u nemoci zvládala dobře, seděla by ta role spíš někomu staršímu.

Humor, akce, praštěné charaktery a prostředí polní nemocnice. Zhruba to je Mash v kostce a je to asi zřejmě jediný seriál s touhle tématikou, který mě bavil už v dětství. Já totiž jinak válečnou tématiku nemám ráda a nikdy neměla. Ale tady to všechno tak uceleně funguje, že jsem to hltala už jako dítě. Samozřejmě hlavně kvůli humoru, ale i kvůli postavám, které uměly nejen pobavit ale i chytit za srdce. I přes to, v jaké době a v jakém prostředí se to odehrává to má místy opravdu hřejivou atmosféru a netrpí to nešvary, jako mnoho dnešních seriálů.

Většina filmů se psy má být hlavně hra na city. A ne vždy se to povede udělat vyváženě, aby to jen nepůsobilo jako masírka plná klišé, která má jen člověka donutit zamáčknout slzu při pohledu na chudáčka psa. Ale tady je to natočené tak přirozeně a srdečně, že se na to zkrátka jinak dívat nedá a člověku to vůbec nevadí. Ta dlouholetá psí oddanost člověka prostě dostane a chytne za srdce. Obecně kolikrát člověka dojme víc utrpení zvířete než člověka a tohle není výjimka. Původní japonskou verzi jsem neviděla, ale myslím si, že tahle je rozhodně povedená a dobře natočená.

Tenhle díl mě vážně nebavil. Ždímá to fóry a všemožné konspirace, které se během covidu vyrojily a lidé jich měli plné zuby. Tahle připomínka toho mě rozhodně nepobavila a jak tu padlo, většina fórů byla spíš nahodilá. Za mě rozhodně nejnudnější díl série.

Ze starých sérií si pořád jsem schopná vybavit děj i hlášky, i když jsem ty prví viděla už sakra dávno. Tady jsem hodinu po shlédnutí dílu vlastně zapomněla, o čem to bylo, jak průměrné to bylo. Několik dílů vyloženě jen vzalo děj ze starých sérií a trošku to předělali, třeba červy že. Jiné se zase nažili satiricky pojmout a nějak zpracovat problémy dnešní doby a to prostě nefungovalo. (díl s pandemií byl čiré utrpení)  Naprostý průměr, který mě kdo ví jak neohromil.

Zhruba po sedmém díle jsem začala ztrácet zájem i trpělivost. Začátek byla fajn adaptace Popelky. Ale postupně to najelo do otravných a ukňouraných kolejí. Miyo je věčně omdlévající chudinka, která mluví a chová se, jako by neustále čekala výprask, i když už dávno nemusí. A její nastávající, který ze začátku vypadal jako tajemný drsňák se postupně začne chovat jako přerostlá chůva. A to je zkrátka nuda. Tady je ta slow burn romance tak pomalá, že ji vlastně ani nezaregistrujete. Protože se mezi těmi dvěma pořádně nic neodehraje, i když se anime celou dobu snaží tvářit, že ano.

Filmu jsem se poměrně dlouho vyhýbala, protože jsem si říkala, že se mi nemůže líbit film, který se točí kolem takového člověka, jako byl Hitler a jeho hlavních poskoků, kteří se s ním zavřeli do bunkru. Ale nakonec jsem si řekla, že možná není na škodu se na to podívat a udělat si vlastní názor. A nejsem zklamaná. Postavy mi přišly dobře zahrané, prostředí krytu mělo taky jistou zvláštní atmosféru. S nikým jsem nijak nesoucítila, ani se ho nenažila pochopit a myslím, že to ani nebyl záměr filmu. nikdo z nich není vykreslen jako nějaká pochopitelná a dobrá bytost. Dostali, co si zasloužili, škoda jen, že netrpěli víc a stáhli při tom sebou nevinné (jako třeba děti). Ale jako taková ukázka toho, jak to asi proběhlo, je to podle mě dostačující. Jen bych trošku zkrátila stopáž, některé scény se zbytečně vlekly.