Thalin

Dalo se čekat, že se tohle rozmázne jako moucha na skle a málo komu to bude stát za víc jak dvě hvězdy. Ale když vezmu v potaz, jak strašně mě nebavily knížky a první byly jen těžká vykrádačka Pána prstenů, tak tohle vidím jako naprosto ucházející fantasy pro teen publikum a bavilo mě to. Je to naštěstí pojato jinak, charaktery jsou fajn, akce taky, i nějaký ten humor se tu najde. Jako odpočinková fantasy mi to naprosto vyhovovalo.

Seriál pro mě nebyl zprvu moc veliké lákadlo, protože jsem si myslela, že pojede ve stejných kolejích, jako film, který mě těžce nebavil. Tady jsou ale odlišnosti. Premisa vlaku kroužícím po zamrzlém světě je sice stejná, ale příběhově se to liší. Ale už tak u druhého dílu jsem si říkala, co se sakra může dít v následujících takřka třech sériích, když už na začátku se jim ten vlak vlastně rozpadá? Lidé vzadu se bouří, dochází k vraždám a spiknutí. Ale koukala jsem dál, čistě ze zvědavosti a ohromená jsou zrovna teda nebyla. Délka seriálu je podle mě určitě zbytečná. Kdyby se vyšetřování vraždy na začátku pořád nevyplňovalo zbytečnými scénami napříč vlakem, tak by to klidně mohlo být vyřešeno v prvním díle. A zbytek seriálu se taky děsně táhne. Až na Conelly mě žádná postava vlastně nebavila a tuplem ne detektiv, který mě od začátku spíš štval. A taky jsem celou dobu přemýšlela nad nesmyslnými proporcemi vlaku. Tady se seriálu logika vyhnula obřím obloukem. Jak to sakra bylo zkonstruované, když některé vagóny měly patro nebo uličky do stran? Většina vagónů pak působila, že má šířku obří místnosti a jiné zase byly jako klasický úzký vlak. Ale zvenku vypadaly stejně.  A jakým stylem to bylo průchozí, to vlastně obyvatelům chodili vojáci skrz obývák a cestou do baru musel člověk projít dobytčákem? Stejně tak rychlost, s jakou se dokázaly postavy pohybovat z jednoho konce na druhý, byla vcelku neuvěřitelná. A to ani nemluvím třeba o údržbě kolejí, které musely dostávat dost zabrat, když venku pořád zuřil mráz nebo o zdroji energie pro celý vlak.  Celkově vzato to není nějaká tragédie, ale ani nic, co by mě přikovalo do křesla. Zkrátka takový post apo průměr, u kterého člověka nesmí vůbec přemýšlet, jinak se bude každých pět minut ptát stylem "Proč? Jak? Kdo?".

Pokemony jsem jako dítě milovala, takže tohle je taková lehká nostalgie, jen ve smyslu, jak by to vypadalo, kdyby opravdu existovali a byli běžnou součástí společnosti. Hodnotila bych i mnohem lépe, kdyby nebylo otravného hlavního hrdiny a dlouhé stopáže. Některé scény byly vyloženě zbytečné nebo moc dlouhé a celá ta myšlenka od záporáka mi přišla taková nedotažená. A Reynolds v každém posledním filmu dokazuje, že prakticky všude hraje sám sebe, jen tentokrát v kožichu. Pro dospělého už to takový takový odpal, ale věřím, že pro děcka to musí být super.

Taková průměrná rádoby hororová komedie o prohození těl. Moc teda nechápu, že hlavní hrdinka tu byla takový loser, na to vypadala až moc dobře, ale budiž. Kupodivu i Vaughn, který obvykle hraje spíš komediální blbečky, tu ušel. Má to pár vtipných momentů, ale jinak to není nic extra a záporákova nesmrtelnost je tu až otravná.

Fajn komedie postavená na vlastně jednoduché a celkem nevinné lži, která se jednou trošku zvrtne. Film má bohužel trošku nevyvážené tempo a skvělý začátek sklouzne do klasického klišé, ale i tak je to fajn komedie a hlavní duo si skvěle notuje.

Od filmu jsem dostala přesně to, co jsem od něj čekala, takže se nějaké zklamání nekonalo. Nemá to originální zápletku, ostatně asi jako žádný film o časové smyčce, ale přesto mi to přišlo trošku jiné a bavilo mě to.

Z jednoho úhlu je to vlastně jen o dvou podivínech, co se našli a zamotali se do pořádných srágor. Kolik puberťáků si taky řekne, že jsou určitě psychopati? Jako pár jsou dost nesourodí. On je takový zpomalený, spíš jen čučí do blba a moc toho nenamluví, je prostě mimo, lehce psycho. Ona je agresivní, sprostá a vlastně je asi větší magor než si on myslí o sobě. Ale nějakým zvláštním způsobem to funguje. Když se ještě přidá celý ten vizuál, tak vznikne povedený a i vcelku originální počin s mladými v hlavních rolích, který ale není žádná pohádka ze střední. A to je jedině dobře.

Tenhle díl mi vlastně přišel už tak trošku zbytečný. Dospělí to netáhnou tak dobře, jako jejich dětské verze a příběh mi přišel vcelku natahovaný. Nějak extra mě to nebavilo, nechytly mě herecké výkon, ani dialogy, nemělo to ani žádnou scénu, která by mě nějak přikovala k židli. Zkrátka trošku nuda a něco, co člověk nepotřebuje vidět znovu.

Trošku mi přijde, že se rozmohly filmy o pomstě v podobě totální vyvražďovačky a nebo jsem to viděla jen  moc brzo po filmu monkey man. Ale tahle šílenost mě bavila. Není to žádá hluboká kinematografie, prostě jsem úplně vypnula a brala to spíš jako úlet s pár klišé a rychlým příběhem. Nesměl chybět drsný výcvik, pár psycho scén a několik totálních magořin, jako třeba doslova masová vražda v přímém přenosu, kde vraždí lidi v kostýmech a celé to sponzoruje výrobce cereálií. A lidi tomu ještě zatleskají. Začátek mi přišel takový nijaký, vlastně docela nudný a vůbec divákovi neobjasní, proč je záporák taková svině. Prostě je a tečka. Rozjelo se to až po chvíli a bylo jasné, že je to hlavně o cool scénách a litrech krve. Příběhově to vlastně vůbec není originální, má to skoro všechno, co tenhle typ filmů mívá, jen tentokrát neřekl hrdina ani slovo. Ale zase tolik mi to nevadilo. Jen je to vlastně docela předvídatelný. A taky už přestřelený do hranic "všichni umřou po jedné kulce, jen hrdina je nesmrtelný". Ale zase dokáže někoho sejmout struhadlem, kdo tohle umí? Ale ta závěrečná bitka byla už moc natažená na to, aby byla uvěřitelná. Když teda pomineme starýho šamana, co s klidem masakruje v žabkách, tak je mi záhadou, jak se někdo koho postřelí, proříznou mu ruku a nohu jako prase na porážce a roztřískají mu palici o beton, dokáže dál stát na nohou a bojovat. Chtělo by to na té nesmrtelnosti hlavních postav už lehce ubrat. Celé je to zkrátka takový mix akčních scén, co už každý někde viděl, jen teda násilím a kolikrát docela nechutnými způsoby úmrtí se tu nešetří. Ale mě to stačilo, nic jiného jsem od toho ani nečekala. Jen je škoda, že se tu trošku víc nepracuje s tím, že je hlavní hrdina hluchoněmý. Kolikrát postavy mluví do větru a člověk ani nepozná, že je neslyší. Dalo by se na to vymyslet rozhodně víc než parťák mumlající nesmysly.

Nejsem schopná se rozhodnout, jestli to bylo znepokojivě divný nebo jen znepokojivý. Za celých sedm dílů jsem vlastně s žádnou postavou nebyla schopná sympatizovat nebo ji pochopit. A zhruba od půlky jsem i Donna vlastně přestala litovat, protože si v té negativní pozornosti, která mu na jednu stranu ničila život, vcelku liboval a kvůli nějaké lítosti nechal cizí (od prvního slova očividně šílenou) ženskou zajít tak daleko. U se něj divák alespoň postupně dozví, co ho k takovému chování vedlo, ale u Marthy ne. A u ní by mě teda zajímal původ jejího fanatismu mnohem víc. Je aspoň zajímavé vidět to z úhlu, kde je zneužívaný muž a ne žena a jak to může vybublat, je tam dobře vidět ta frustrace. Protože i ženy mají někdy problém policii přesvědčit, že ten stalker není nevinná figurka. Celé to působí vcelku depresivně, taková instantní frustrace a melancholie, v které se oba plácají. A právě proto nejsem schopná říct, jestli se mi to líbilo. Vykreslení obou postav bylo dobré a herci to zahráli dobře, ale oba mi zároveň lezli na nervy a soucítit jsem nedokázala ani s jedním a nedokázala jsem ani pochopit jejich vzájemnou posedlost. Hlavně kvůli konci, který už byl prostě jen divný.