Sobík

Asi každý někdy poznal takovou "Martu". Té mojí jsem naštěstí nikdy neřekl kde bydlím nebo pracuju. Takže tak trošku se v tomhle seriálu najde každý, ať už z jedné nebo druhé strany, kdy někoho možná trošku moc stalkoval. První tři díly to jelo jako blázen. Bláznivá ženská co se zamiluje do naivního hlupáka a seriál odsýpal jako málokterý. Ve čtvrtém to ale zadrhlo a z napínavé komedie se stalo vyznání z vlastních životních selhání autora a moc to začne smrdět nějakých poučováním. Na konci to zase chytne dech a doběhne to zase v dobrém tempu. (25.04.2024)

Nejsem schopná se rozhodnout, jestli to bylo znepokojivě divný nebo jen znepokojivý. Za celých sedm dílů jsem vlastně s žádnou postavou nebyla schopná sympatizovat nebo ji pochopit. A zhruba od půlky jsem i Donna vlastně přestala litovat, protože si v té negativní pozornosti, která mu na jednu stranu ničila život, vcelku liboval a kvůli nějaké lítosti nechal cizí (od prvního slova očividně šílenou) ženskou zajít tak daleko. U se něj divák alespoň postupně dozví, co ho k takovému chování vedlo, ale u Marthy ne. A u ní by mě teda zajímal původ jejího fanatismu mnohem víc. Je aspoň zajímavé vidět to z úhlu, kde je zneužívaný muž a ne žena a jak to může vybublat, je tam dobře vidět ta frustrace. Protože i ženy mají někdy problém policii přesvědčit, že ten stalker není nevinná figurka. Celé to působí vcelku depresivně, taková instantní frustrace a melancholie, v které se oba plácají. A právě proto nejsem schopná říct, jestli se mi to líbilo. Vykreslení obou postav bylo dobré a herci to zahráli dobře, ale oba mi zároveň lezli na nervy a soucítit jsem nedokázala ani s jedním a nedokázala jsem ani pochopit jejich vzájemnou posedlost. Hlavně kvůli konci, který už byl prostě jen divný. (24.04.2024)

vůbec nevím co si o Sobíkovi myslet. Na jedné straně je to totiž docela silný příběh o zneužívání a jeho následcích které si člověk přenese do běžného života a na straně druhé mi to celé přišlo až neuvěřitelné a jestli je to opravdu reálná zkušenost Richarda Gadda pak to v určitých momentech celé řešil extrémně divně. Jako chápu že tam svoje pohnutky v jedné scéně vysvětluje, ale i tak mi to přišlo dost přestřelené. Zahrané je to každopádně velmi dobře a to jak ze strany tvůrce, scénáristy a hlavního herce v jednom, tak ze strany Jessicy Gunning jejíž stalkerka dokáže budit soucit, hrůzu i opovržení (a to mnohdy velmi rychle za sebou)...70% (16.04.2024)

“Tohle byla poslední kupka!” - holky šedivky Kupkovy like this! Jako nejen tuhle větu, ale určitě celej seriál (modří a mostečáci vědí, mrk mrk). Je to Netflixovsky rozvleklé, kdyby děj vměstnali do dvou hodin, byla by to větší pecka. Ale jinak pro představu o tom, v jakém presu žijí stalkovaní, je to fajn. Připravte si jídlo, pití, binge watching může začít. (20.04.2024)

Od druhého dílu jsem měla obrovský vztek. Vztek na Sobíka - tj. neschopného idiota a ten se s každým dílem jen zvětšoval. Chlap, který se nedokáže vzepřít, vše si nechá líbit, nebrání sebe ani svou transgender holku si za svůj osud může sám. Přesně na takové slabochy se lepí psychopati, protože právě ta jejich neakceschopnost je pro ně živou vodou. U Sobíka se evidentně rozjel stockholmský syndrom a to nejen v případě stolkerky, ale i co se týkalo zvráceného scénáristy. No nakonec z toho postižený vyždímal aspoň docela dobrý seriál, takže jak je vidět, vše zlé je k něčemu dobré. (17.04.2024)