Thalin

Dalo se čekat, že se tohle rozmázne jako moucha na skle a málo komu to bude stát za víc jak dvě hvězdy. Ale když vezmu v potaz, jak strašně mě nebavily knížky a první byly jen těžká vykrádačka Pána prstenů, tak tohle vidím jako naprosto ucházející fantasy pro teen publikum a bavilo mě to. Je to naštěstí pojato jinak, charaktery jsou fajn, akce taky, i nějaký ten humor se tu najde. Jako odpočinková fantasy mi to naprosto vyhovovalo.

Seriál pro mě nebyl zprvu moc veliké lákadlo, protože jsem si myslela, že pojede ve stejných kolejích, jako film, který mě těžce nebavil. Tady jsou ale odlišnosti. Premisa vlaku kroužícím po zamrzlém světě je sice stejná, ale příběhově se to liší. Ale už tak u druhého dílu jsem si říkala, co se sakra může dít v následujících takřka třech sériích, když už na začátku se jim ten vlak vlastně rozpadá? Lidé vzadu se bouří, dochází k vraždám a spiknutí. Ale koukala jsem dál, čistě ze zvědavosti a ohromená jsou zrovna teda nebyla. Délka seriálu je podle mě určitě zbytečná. Kdyby se vyšetřování vraždy na začátku pořád nevyplňovalo zbytečnými scénami napříč vlakem, tak by to klidně mohlo být vyřešeno v prvním díle. A zbytek seriálu se taky děsně táhne. Až na Conelly mě žádná postava vlastně nebavila a tuplem ne detektiv, který mě od začátku spíš štval. A taky jsem celou dobu přemýšlela nad nesmyslnými proporcemi vlaku. Tady se seriálu logika vyhnula obřím obloukem. Jak to sakra bylo zkonstruované, když některé vagóny měly patro nebo uličky do stran? Většina vagónů pak působila, že má šířku obří místnosti a jiné zase byly jako klasický úzký vlak. Ale zvenku vypadaly stejně.  A jakým stylem to bylo průchozí, to vlastně obyvatelům chodili vojáci skrz obývák a cestou do baru musel člověk projít dobytčákem? Stejně tak rychlost, s jakou se dokázaly postavy pohybovat z jednoho konce na druhý, byla vcelku neuvěřitelná. A to ani nemluvím třeba o údržbě kolejí, které musely dostávat dost zabrat, když venku pořád zuřil mráz nebo o zdroji energie pro celý vlak.  Celkově vzato to není nějaká tragédie, ale ani nic, co by mě přikovalo do křesla. Zkrátka takový post apo průměr, u kterého člověka nesmí vůbec přemýšlet, jinak se bude každých pět minut ptát stylem "Proč? Jak? Kdo?".

Pokemony jsem jako dítě milovala, takže tohle je taková lehká nostalgie, jen ve smyslu, jak by to vypadalo, kdyby opravdu existovali a byli běžnou součástí společnosti. Hodnotila bych i mnohem lépe, kdyby nebylo otravného hlavního hrdiny a dlouhé stopáže. Některé scény byly vyloženě zbytečné nebo moc dlouhé a celá ta myšlenka od záporáka mi přišla taková nedotažená. A Reynolds v každém posledním filmu dokazuje, že prakticky všude hraje sám sebe, jen tentokrát v kožichu. Pro dospělého už to takový takový odpal, ale věřím, že pro děcka to musí být super.