Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Dráma
  • Komédia
  • Animovaný
  • Sci-Fi

Recenzie (589)

plagát

Příšera ze starého Soulu (2023) (seriál) 

První díl mě sice kdo ví jak neohromil, ale vydržela jsem a postupně se děj rozvíjel a zamotával. Rozhodně zajímavá záležitost se správně potemnělou atmosférou.

plagát

Euforie (2019) (seriál) 

Ze začátku jsem měla pocit, že se autoři snažili do seriálu jen nacpat co nejvíce kontroverzních a surových záležitostí, prostě jen proto aby to divákovi vpálili do obličeje a pokusili se jeho nějak šokovat vším tím hnusem. Každý druhý tu má problém s drogama, fotrem nebo leze z postele do postele. Zkrátka zkažená mládež, které to všechno přijde normální a nemají jediný důvod na sebe pohlížet kriticky. Ale postupně se ukazuje, že osudy těch puberťáků jsem mnohem zajímavější než že by fetovali z nudy nebo protože by to snad mělo být cool. Hledají samy sebe a evidentně trošku tápou. Což teda ty eskapády a chování štětek z ulice moc neomlouvá, ale z části je to vysvětlení. Rue, jako nesoudící a lehce flegmatická vypravěčka je povedená. Ale jako postava mě až tak nebavila, vlastně mi nebyla moc sympatická. To jiné postavy kolem ní, o kterých vypráví zrovna tak, mě zaujaly víc a spíš jsem to dál sledovala kvůli nim než kvůli ní. Spoustu postav se tu pohybuje v šedé zóně, v jeden moment by člověk řekl, že ten jsou zmetci prvního řádu a pak přijde situace, kdy se projeví jako klaďasové nebo je dokonce litujeme. V tohle smyslu seriál jednoznačně umí pracovat s postavami a někam je posouvat.  Celé to má lehce tíživou a depresivní atmosféru, ale taky dávku reality, erotiky a pravdy.

plagát

Oheň a led (1983) 

Když nebudu hodnotit  na tu dobu celkem dobrou animaci (až na ty zpomalené záběry, co vypadaly jako sekající se obraz) a budu se soustředit na příběh, tak je to vážně bída. Celkem by mě zajímalo, čím si tohle získalo nálepku kultovky a ty nadšené ohlasy. Že by stačil nahý zadek princezny a bojovníci v bederních rouškách, kterým není zima ani na zasněžené hoře? Příběh to totiž prakticky postrádá, je totálně plochý a jak tu padlo, vůbec se to neobtěžuje postavy nějak přiblížit, cokoliv o nich říct. Známe jména, to je tak vše. Takže sympatizovat s nimi je prakticky nemožné. Celé mi to přišlo chaotické a i přes krátkou stopáž nudné. Zkrátka takový animovaný brak, který se zvládl protlačit do povědomí lidí, ale určitě ne nepřekonatelnou kvalitou.

plagát

Návštěvníci (1983) (seriál) 

V dobách mého dětství a mládí mi tenhle seriál nějak unikal a nezajímal mě. A tak jsem se na něj poprvé podívala až teď v dospělosti. A překvapila mě kvalita, s jakou je tam budoucnost vymyšlená, od techniky, po společnost a smýšlení o minulosti. A celkově i to zpracování, které mi na tu dobu, kdy to vznikalo, přijde hodně dobře provedené. Teď aspoň chápu, proč je to považované za sci-fi klasiku z našich vod.

plagát

Hry o život: Balada o hadoch a vtáčatkách (2023) 

U hodnocení jsem váhala a kdyby celý film jel v duchu první poloviny, tak bych asi hodnotila lépe, ale bohužel. Předlohu jsem četla hned jak vyšla a měla jsem z ní podobný dojem jako z filmu. Začátek nás uvedl do děje, představil mladého Snowa i Capitol a teprve vcelku začínající Hladové hry. Už z toho důvodu byly nepropracovane, měly chyby a rozhodně to nebyla taková show, jako ve filmech odehrávající se o mnoho let později. Ale mělo to svou atmosféru. Jenže jak v knize, tak ve filmu mě zrovna moc nezaujaly hlavní postavy. Snow má v knize aspoň větší šanci se projevit a člověk vidí ten jeho přechod v chladného zmetka trošku víc. Ale Lucy mě vytáčela v obou případech. Buranka co udělá a vypustí z pusy první věc, co jí vyskočí na mysl a já si ji nedokázala ani trošku oblíbit. A ve filmu tuplem ne. Rachel se mi neuvěřitelně zprotivila svýmy výplody a haněnim role Sněhurky, kterou stihla rozkopat dřív než ten film vůbec vyšel. Její PR tým musí třískat hlavou do zdi pokaždé, když veřejně promluví. A ta její arogantní tupost se mi bohužel reflektuje i do jejích rolí. Ale Lucy byla napsaná jako poměrně arogantní holka, které je všechno jedno a jde přes mrtvoly, takže jí ta role vlastně sedla. Já ji ale prostě nemusím. Představitel Snowa je zase nemastný neslaný a až na pár chvil mi přišlo, že vlastně jen neustále stejným výrazem tupě civi a mluví stylem, jakoby mu všechno bylo jedno. Vztah Lucy a Snowa tu jakoby vzešel odnikud, nevěřila jsem jim to a nebavilo mě je sledovat. Film je zbytečně dlouhý a druhá polovina se líně táhne. Mělo to sice pár svých dobrých momentů a zvládlo to občas tu nepříjemnou atmosféru her, kde umírají děti, ale to platí spíše pro první dvě kapitoly filmu. A stejně jako u knihy jsem měla pocit, že konec je oproti tomu urychlený a nedotažený. Zkrátka další YA adaptace, která něco zvládla a něco vůbec, ale ve svém žánru spadá spíš do zdlouhavého průměru.

plagát

Chainsaw Man (2022) (seriál) 

Hype okolo tohohle anime mě úplně minul a nebýt jednoho žebříčku na youtube, tak si ho  nespíš ani nevšimnu, protože mangu nečtu. Ale z převážně nadšených recenzí a komentářů jsem čekala něco trošku víc.  Ano, čekala jsem lidsko-démoní řežbu a tu jsem vcelku i dostala. Ale taky jsem čekala nějaký příběh a hlavně vývoj postav a tam už to pokulhává. Jak mi v prvním díle ještě Denji přišel jako životem zkoušený a relativně rozumný kluk, co se jen snaží přežít, tak s nástupem mezi lovce se ukázalo jeho dementní já, co má v hlavě jen kozy. A jejich mačkání a vrznout si jsou jeho motivace v boji. Nehledě na jeho střídání nálad a tužeb. A mě tím děsně lezl na nervy. Ano, byl jiný, nebyl to ustrašený ťulpas nebo tichý introvert, čímž se nějak lišil od jiných hlavních hrdinů, ale jeho výbuchy a buranství mělo level, který mě dost vytáčel.  Mnohem víc mě bavily jiné postavy kolem něj. Třeba Makima mi prostě přišla zajímavější a to se ani nemusela moc projevovat, stejně tak takový Aki. Který byl charakterově zajímavější a hlubší než Denji a hrozně otravná Power dohromady. Ty dva totiž hnala jen tužba si nacpat břicho a vše kolem jim bylo ukradené. Místy byla jejich laxnost a neschopnost brát situace aspoň trošku vážně celkem vtipná, ale převažovaly momenty, kdy byli akorát na pěst. Animace jako taková se mi líbila, celkově vzato je koukatelná záležitost a má to pár vážně dobrých momentů a sem tam padne celkem dobrá hláška, ale jinak je to vcelku průměrné.

plagát

Smradi (2022) 

Nečekala jsem moc, ale byla to překvapivě slušná akční animovaná zábava o partě zvířecích zlodějů a pokusu o jejich nápravu. Animace je vážně povedená a hlavně umožnila i kousky, které v hraných filmech o partách zlodějů běžně nejdou, jako třeba šílenosti při honičkách. A parta (ne)napravitelných zvířecích padouchů je taky zábavná. Tím spíš, že jde o antropomorfní zvířata pohybující se v jinak převážně lidském světě. Má to sice celkem dost předvídatelný děj (Ale taky morčátka!), ale filmu to nijak neublížilo, já se bavila.

plagát

Vzestup a pád Versailles: Ludvík XIV. (2008) 

O životě Krále Slunce jsem přečetla nejednu knihu a tak jsem hledala nějaký dokument, který se bude soustředit víc na výstavbu jeho rodového sídla. V dokumentu je sice pár nových informací, ale spíše ze zhýralého života Ludvíka, o kterém jsem už četla dost. Čekala jsem trošku víc o výstavbě, protože většinu toho, co padlo, jsem už někde četla a tak jsem se nedozvěděla moc nového.  Ale pořád je to dobře zpracovaný dokument, líbila se mi jak historická část, tak ta, kde o všem vyprávěli historici. Pro mě spíš taková jednohubka, co se informací týká, ale pořád koukatelná a poučná.

plagát

Šmankote, babičko, čaruj! (1998) 

Absolutní zbytečnost a mišmaš všeho možného, kde se nějaký děj odehraje v posledních pěti minutách. Jinak je to jen přehlídka bizaru z lesa.

plagát

Král: Věčný panovník (2020) (seriál) 

Tenhle seriál byl pro mě takovým návratem  ke korejským dramatům obecně. Je to sice taková pohádka, ale zároveň protkaná něčím dospělejším, co tomu nedodává až tak těžce naivní a romantický efekt, který mě u některých korejských seriálů trošku štve. Jistě, cestuje se tu portály, takže o reálnosti asi nemůže být moc řeč. A že se do sebe hlavní protagonisti zakoukají je taky asi každýmu jasné. Ale třeba chování naší policistky vůči králi je ze začátku prostě skvělé, nepáře se s tím a umí projevit nějakou osobnost. Min-ho tu opět hraje nabubřelého pitomce (jak ten mě štval v Boys before flowers..) ale ukáže, že není až takový náfuka, jak by se mohlo zdát. Na jednu stranu to opravdu působí jako nějaká telenovela, ostatně jako většina romantických seriálů z korejské produkce, ale zároveň tam byly momenty, které to z toho vytrhovaly. Sice mě totálně nebavil hlavní záporák, i proto, že bylo jasné, jak to dopadne a on byl vcelku nepřesvědčivý, ale jinak jsem se bavila. Jen ten konec mi přišel takový nedotažený,