Rover

Moc dlouhý film z literárně podprůměrným svědectvím (policejním zápisem?), který pobavil spíše svou naivitou. Zbytečně artové vyznění.

Taková sympatická animovaná hříčka využívající stíny. Hádám, že asociace ke cocksuckerovi byly záměrem -)

Tvůrce má asi nějaký problém. Protože takový patos, klišé a kýč nejsou vůbec potřebný, pokud se člověk se svou existencí vyrovná. Problémem možná je, že snímek je jen jedním ze třech krátkých filmů ze série, a to tím posledním. Divákovi pak může chybět nějaký kontext...

Na tomhle filmu je hezký jen ten vodní kluk :-)

Doporučuju nezjišťovat si o filmu nic předem - budete pak příjemně překvapeni! Chytlavý, hravý a především chytrý film z Norska byl jednoznačně nejlepším krátkým filmem letošních Mezipater.

Spíše než o film se jedná o videoart, což mi docela imponuje. Hravá forma a občas ryze výtvarně zpracované téma se špetkou humoru působí osvěžujícím dojmem. Klidně by ovšem stačila poloviční stopáž.

Dorty v písku staví svou "zajímavost" pouze na faktu, že ústřední pár je homosexuální. Což je trochu málo. Uvidíme sice vcelku zajímavé situace nutící k zamyšlení, avšak celkový zážitek je prostě průměrný.

Prakticky nehodnotitelný snímek postavený na rozhovoru dvou lidí, bývalých partnerů... Předpokládám, že je zde nějaké skryté sdělení pro samotné tvůrce, nějaký interní význam, který mi zůstal skryt. Zbytečný film.

Ne, tohle skutečně ne. Neuvěřitelně přepálená stopáž dělá z potencionálně zábavného Dědečka pouze utrpení. Nevím, který divák by se rád skoro dvě hodiny díval na nepřiměřeně dlouhé záběry, nudné (ač někdy chtěně či nechtěně vtipné) rozhovory a souložící nepěkné Japonce? Tohle bylo špatné gay porno s absolutně nepodařenou snahou o nějaký filosofický (?) nebo umělecký (?) přesah. HUDBA: někdo se snažil skládat něco na programu typu Fruity loops a pokládá to za alternativní hudbu. Byl docela děs to poslouchat.

Rozumím tomu, že jde o téma, které je potřeba zpracovávat, ale už nerozumím tomu, proč se to musí dít takovouhle formou. Romeos je totiž ve všech aspektech průměrným snímkem, který se nesnaží o žádné přesahy. Sledovat Lukasův příběh je jako číst špatnou detektivku, ve které hned po první stránce víte, kdo je pachatelem. Nedočkáme se žádného překvapení, vše jede jako po másle, nebo spíše jako podle šablony. Přitom by šlo téma zpracovat mnohem záživněji - potenciál je nemalý. Líbilo se mi ovšem prostředí Kolína, zamilované pohledy (pro ty mám prostě slabost) a vcelku zábavná blondýnka ke konci. HUDBA: Roland Appel - moderní elektro tepy. Hm, co dodat nevím - podobný přístup se u okrajové kinematografie stává pomalu klišé.