Lachtaan

Když se postupem času vyléčíte z ulítlých večerních teen komedií a začnete se s přibývajícím věkem a snad i rozumem soustředit spíše na kvalitní snímky, u kterých se místo až nuceného smíchu snažíte spíše přemýšlet, zjišťujete, že to ale stále nejde bez občasných úsměvných zážitků. Nestal jsem se jenom fanouškem povedených dobrodružných či psychologických dramat, stále jsem zůstal věrný svým oblíbeným hercům, mezi něž spadá právě i zdejší hlavní aktér Channing Tatum - a v takovém případě jsem odhodlán zhlédnout jakékoliv jeho sebehorší dílo. Prozatím dvoudílná bláznivá komedie Jump Street patří ale k těm jeho světlým úspěchům a je to jeden z mála divácky nenáročných filmů, které si prostě člověk zamiluje. Nejen pouze pro úžasný soundtrack, jenž jsem si musel i v jeden čas přiřadit do playlistu na mém mobilu, ale pro vskutku originální, vtipný a neúnavný příběh, který se jinak téměř potápí v širém moři dnešních rádoby legračních komedií.

Není tomu tak dávno, co jsem se pustil se spolužačkou do zdlouhavé výměny názorů ohledně toho, jak jednotlivě vidíme úspěch filmů z rozmanité světové produkce. Já jsem se spíše zastával stále monumentálního a alespoň prozatím neutichajícího prvenství amerických filmů, ona se poslední dobou spíše zaměřovala/stále zaměřuje na nepříliš proslavené, ale festivalovými cenami stále více a více oceňované snímky z produkce zemí, do kterých by si jakýkoliv obyčejný filmový divák netroufl říct, že dokáží stvořit bravurní filmové dílo. Stačí se ale jednou doopravdy odchýlit od slávy Hollywoodu a zabrousit například do jihoasijské Indonésie a máte znenadání na talíři excelentní akcemi probitý film, kterému vlastně nemůžete absolutně nic vytýkat. Je pravda, že svému předchůdci, původnímu filmu The Raid: Redemption se jeho pokračování nemůže vyrovnat, ale množstvím nervydrásajících bojových scén smete ze stolu slávy kdejaký americký 'akčňák' s drsňáky jako jsou Stallone či Staham. Jejich choreografie v boji totiž ani trochu nesahá po kotníky zdejším aktérům, kteří indonéskou filmografii vznesli na novou úroveň a hlavně na světlo světa!

Když bylo světu již před nějakým časem oznámeno, že se v průběhu léta 2016 dočkáme sebevražedné týmovky konečně na velkém plátně, většina skalních fanoušků, obeznámená s částí jejich příběhu již ze seriálu Arrow, byla touto zprávou uchvácena.. Těšili jsme se z prvních našlapaných trailerů, dokud nepřišel ten, který nejspíše měl upozornit na to, jak kontroverzní snímek nás vlastně v srpnu čeká! Studio zjevně považovalo za velmi důležitý krok, když po obrovském zklamání, které nám v březnu nadělil snímek Batman vs. Superman, předělali téměř 70% celkové stopáže filmu. Sám nevím, jestli je dobře, že jsme byli ve finále tolik ochuzeni o nového Jokera, který je dle mého názoru jedním z největších zklamání filmu.. Vedle něho ale také musím vyzdvihnout až přeplácané vizuální efekty, které v celém "potěmněném" nádechu filmu celý obraz dělají matoucím a v mnoha okamžicích se divák lehce v příběhu ztrácí, i když se snaží pozornost filmu věnovat na 120%. 4 hvězdy filmu nechávám za skvělou Margot Robbie a její podání bláznivé Harley Quinn a také za to, že si film otevřel vskutku velká vrátka do budoucnosti, do té, ve které svou reputaci snad jednou napraví!

Většina českého obecenstva, která si na tenhle film zajde do kina, nebo si ho posléze pustí v pohodlí domova, podle mých předpokladů jistojistě Anthropoid zkritizuje jako jim velmi obeznámený příběh, pouze předělaný v britské produkci.. Na druhou stranu ale my, kteří jsme ještě neměli tolik příležitostí se o detailech téhle podstatné části naší historie dozvědět, dostáváme propracovaný příběh o statečnosti a odhodlanosti spáchat téměř nemožné v patriotickém boji za svou válkou, nacismem a hlavně nespravedlností zmítanou vlast.. Přiznám se, že začátek snímku mi přišel utahaný, se spoustou až hluchých míst, o kterých jsem ale v celkovém finále zjistil, že byly v celé operaci klíčovými.. Už tady jsme tedy na 4 zasloužených hvězdách a ta poslední, ta nejdůležitější náleží filmu za jeho srdcervoucí konec.. Hlavně jakmile si člověk uvědomí, že se tenhle krutý, ale ze strany parašutistů opravdu odvážný čin, stal! [viděno v Cinestar Plzeň 9.10.2016]

Plus pro chvilkové napětí i pro Aljašskou scenérii.. Mínusů se tu ale ovšem najde mnohem víc..Pozastavit se ale stačí asi jenom u jednoho - většina dialogů je nejen suchá, ale přímo nezáživná, tak jak to už u nízkorozpočtových hororů bývá. Přes všechny ty nedostatky je ale Into the Grizzly Maze jedním z těch lepších "predátorských" hororů.

Jedna hvězda pro excelujícího Chiwetela Ejiofora.. Druhá hvězda pro sice pouze hostujícího ale jinak správného Benedicta Cumberbatche.. Prostřední hvězda pro úžasný příběh s perfektním obrazem o krutosti v našem světě před ani ne dvěma sty lety.. Čtvrtá hvězda pro nečekaného, ale skvělého Brada Pitta v roli jednoho z mála bělochů, který měl v době otrokářství cit pro spravedlnost.. A poslední hvězda pro klenot celého filmu - hudbu od velikána Hanse Zimmera!

O nespoutanosti lidské mysli, o neohroženosti lidského srdce, o uvědomění si té největší svobody, přesně o tom je tenhle úžasný dobrodružný snímek z prostředí úchvatné severoamerické přírody, doplněný o tu správnou melancholickou americkou hudbu.. Filmy, jako je Into the Wild, se asi jen tak nenabažím.. Příroda, dobrodružství, útěk od reality, snaha přežít, vzdorovat nejen přírodě, ale i ohledům na minulost.. Útěk do divočiny splnil všechny kvóty, které má film, který si na plné čáře zaslouží takováto hodnocení!

District 9 jako výborný film po vícero stránkách po delší době opět dokázal, proč má člověk tolik milovat originální sci-fi snímky.. Zásluhou stvořitele mých dalších sci-fi oblíbenců Chappieho a Elysia Neilla Blomkampa a úžasného výkonu Sharlta Copleyho jsem dostal dvouohodinový bezkonkurenční masakr, plný toho správného napětí, neutichající zápletky a v mnohých momentech až dojemného příběhu.. Jako ortodoxní ateista prosím samotného Boha o více takových filmů!

Otázka rasismu sužuje náš svět už po několik staletí.. Hlavně svět našich černých spoluobčanů, nespravedlivě odsouzených na to být v životě těmi podřadnými.. Snímek The Help to vystihuje v té bohužel nejdrsnější, ale zároveň nejreálnější formě.. V době, kdy bychom se měli jako lidstvo bát množství přírodních katastrof či nemocí, si vlastně tu největší škodu, největší zármutek a největší neštěstí působíme navzájem mezi sebou.. Je nádhera, že se nad tím dokázali zamyslet v tak výborně zpracované záležitosti.. Škoda, že to nehýbe i skutečným světem.. :)

Jedna hvězda za excelujícího Jamese McAvoye, kterého má zarytý filmový fanda rád už od jeho filmového fauna v prvních Letopisech Narnie.. Druhá hvězda za bezkonkurenční řežbu, kterou napáchal opět nekontrolovatelný Wolverine.. Třetí si zaslouží snaha o 'komunikaci' a návaznost s celým dlouhým x-menovským příběhem... Čtvrtou za trochu komornější ale za to povedenější první polovinu filmu, kdy je příběh sestaven přesně tak, jak ho sice známe ze spousty rádoby akčních týmovek, ale v takovém stylu, že si člověk ani ve chvíli neřekne - 'Jéžiš, to už je ohraný..'.. Ale ta pátá? Ta už v mutantní sérii nepřistane asi nikdy, tu si uchovejme pěkně před 5ti lety ve First Class, která stejně bude navždy tím nejlepším restartem a také tím asi posledním pořádným dílem.. Protože jak v Days of Future Past, tak i v Apocalypse chybí ten dechberoucí konec, ten zážitek, který vás donutí se těšit na to, až dostanete příležitost se k filmu vrátit.