Jeoffrey

Tak skončila druhá sezóna jednoho z největších anime hitů současnosti. Sword Art Online je prostě kult a i když to má dost různých nedostatků a rozebírat je se skalními fanoušky je jako dráždit hada bosou nohou, přesto... Byla druhá sezóna lepší jak ta první? Když se na to podívám jako na celek tak si bohužel musím odpovědět, že ne. První část zasazená do světa Gun Gale Online mě příliš nenadchla, nevím jestli to je tím, že nejsem fanda stříleček a tak to prostředí prostě není tak nějak pro mě, nebo zda za to mohl fakt, že se zde až příliš řešili city a pocity hlavního hrdiny a to až do takové míry, že jsem některé episody málem celé prozíval a u psychického hroucení Kirita jsem se musel držet za hlavu a říkat si proč? Na druhou stranu, když došlo na akci (které většinou předcházela 30 minutová strategická porada a rozbor Kiritových a Shinoniných pocitů) tak mé srdce poskočilo, protože se opět ukázalo, že tohle autoři prostě umí a tak byl Kirito se světelným mečem zase na úrovni epic a bylo vidět, že v tomto jedinci je hodně Síly... Dalším (pro mě) pozitivem byl padouch, Death Gun byl do jisté míry děsivý a vcelku zajímavý a přestože jsem jej nedokázal nenávidět s takovou vášní jako třeba krále Oberona, přesto v podstatě nezklamal... Když to shrnu a porovnám s první sérií - GGO mě bavilo o dost méně než SAO, ale přece jen více než ALO (druhá část první série). Druhá část druhé série nám přinesla 2 arcy a musím říct, že zde jsem byl mnohem víc spokojen. Cesta Kirita a jeho přátel za Excaliburem a Asuna v hlavní roli Mother's Rosario pro mě byly mnohem více osvěžující a akčnější, než předchozí GGO, bohužel jim zase chyběla temnější atmosféra a Mather's Rosario se nakonec také zvrhlo v děsnou emoční ždímačku, které ale mé cynické srdce bez problémů odolalo. Přesto mi tyto dva příběhy přišli mnohem více spojené s původní sérií a svou akcí a zajímavými souboji mě dokázali celkem slušně bavit... Co se hodnocení týká, pořád si to u mě drží status nadprůměrného, stejně jako první série, stále to má pro mě nedostatky a pasáže, které mi prostě brání v tom tomu napálit plný počet, ale i přes fakt, že celkově byla druhá série slabší než ta první u mě si to ty 4* velmi těsně udrželo... Navíc hledím s očekáváním do budoucna, to co se bude odehrávat dál a o čem snad bude třetí série (pokud bude, ale pochybuje o tom někdo?) má být hodně temné, akční a zajímavé a já snad konečně naplno propadnu fenoménu SAO v plné síle a konečně na 100% pochopím, proč je kolem toho takový blázinec, i když kdo ví... 6,5/10

Ano je to tak, ten kdo tohle vymyslel musel být geniální blázen s fantazií co nezná hranic. Co se vizuální stránky týká, je to něco neskutečně ujetého, šíleného a bláznivého a naprosto chápu, proč tady ostatní tak často zmiňují různé omamné látky a přirovnávají tento seriál k veselé halucinaci... Když se podívám na postavy, šílenější sbírku charakterů bych hledal asi těžko a to jsem toho viděl opravdu docela dost... Když vezmu hudební stránku věci, tak už třeba jen ten opening složený asi ze čtyř veršů je na jednu stranu zvláštní, ale když ho slyšíte potřetí, už ho z hlavy nedostanete... No a i kdyby to bylo jenom tohle, tak by to pro hodnocení díla jako něco zajímavého a unikátního naprosto stačilo, jenže... V momentě kdy se do toho člověk ponoří a vidí všechny ty drobné náznaky, zjistí, že tady je něco víc... Prakticky od dílu, kdy se objevily jisté kazety a začala se postupně rozkrývat minulost celého světa a jednotlivých charakterů, dostává tahle veselá zábavná show úplně nový rozměr a citace autora:„Zvenku sladký bonbónek, uvnitř temnota." začíná nabývat reálných kontur. Tajemno a občas i jistá pachuť se objevuje ve veselém království sladkostí a dodává téhle bláznivé jízdě hloubku, jakou bychom u něčeho, co má být určeno pro děti opravdu nečekali... Dalším pozitivem je i fakt, že se některé hlavní postavy pomalu, ale jistě vyvíjí (stárnou) a tím napomáhají dalšímu vývoji děje příběhu, který se ale sám o sobě také pomalu vyvíjí a rozkrývá odpovědi na některé otázky, ale zároveň přináší strašnou spoustu dalších a tím udržuje diváka neustále v pozoru a rozvíjí jeho zájem dál se tímhle světem a vším tím šíleným a tajemným dále zabývat... Když jsem to viděl poprvé, nechápal jsem a první náhled do říše Ooo byl jedním z těch rozpačitějších, ale velice rychle se mi to dostalo pod kůži a momentálně jsem asi ve stádiu závislosti. Jsem zvědavý co to se mnou provede a zda to na mě nechá nějaké negativní následky, ale za sebe to spíš vidím jako dokonalou potravu pro mou představivost, takže "What time is it? It's adventure time." 10/10

Postavami, příběhem a atmosférou se mi to líbilo o něco víc než Disney a jeho Ledové Království, které jsem viděl nedávno a to tady ani nezpívaly. Jistě co se animace týká, tak na již zmiňovaného Disneyho to rozhodně nemá, ale i tak byla animace vcelku povedená. Navíc hlavní hrdinka Gerda byla velice sympatická a roztomilá a skřítek (snow troll) Orm byl naprosto super. Zkrátka příjemná pohádka. 6,2/10

Nejdřív to mělo potenciál na zajímavou fantasy, parta studentů získala nadpřirozené schopnosti a já čekal jak s nimi naloží, ale nakonec se z toho vyvinulo něco jako slabší Chūnibyō demo koi ga shitai!. Chūnibyō jsem zbožňoval a přišlo mi to neskutečně milé, vtipné a zajímavé a Rikku prostě nešlo nemilovat, takže tam jsem měl jasno, ovšem tady už se taková bezmezná láska a nadšení nedostavili. Jistě jsou zde pro mě roztomilé postavy jako třeba Chifuyu a hlavní hrdina se svou "super schopností" mě umí rozesmát, ale je zde i relativně dost dílu, které ve mě skoro nic neprobudili, takže ačkoli byl pro mě seriál zajímavý, přesto jsou momenty a není jich málo, kdy mě to nebavilo a proto 5/10

Původně se mi do toho nechtělo, protože když jsem se obeznámil s nástinem děje, tak jsem usoudil, že jsem poslední dobou všech těch Mentalistů, Sherlocků a podobných intelektuálů už poměrně přesycen a když jsem viděl i pilot nového seriálu Scorpion, kde se to intelektuály doslova hemží a který byl u mě občas skoro na hranici snesitelnosti, bál jsem se, že tohle bude dost podobné a že mě to nechytne, navíc měl být hlavní hrdina i nesmrtelný, což už samo o sobě budilo nedůvěru (říkal jsem si :"Prosím, jen ne další upír..."). Navíc když jsem si chtěl před shlédnutím doplnit informace a podíval se sem, nalezl jsem pouze dav žen obdivně pějících chválu na hlavního protagonistu, kterého jsem já znal pouze z Fantastické čtyřky, kde patřil co se herců týká pro mě k tomu lepšímu, ale nějak jsem nechápal, co na něm sakra je... Ale neodradilo mě to a dal jsem se do koukání a zjistil jsem, že ačkoli se moje obavy naplnili a do jisté míry se to podobá Sherlockovi a i tomu Mentalistovi, prakticky v momentě kdy Henry pronesl první věty s tím neskutečně působivým přízvukem mě to začalo bavit a v momentě, kdy se poprvé ozval hlavní padouch mě to začalo dokonce bavit velmi. Ano i já se musím přidat k ódě na Ioana Gruffudda, protože je to prakticky jeho výkon a podání hlavního hrdiny co u mě posouvá tento seriál nad hranice průměru (a který mě donutil zjistit si o herci víc a tak jsem třeba shlédl celou sérii o Hornblowerovi). Z kladů bych ještě přidal zajímavou zápletku, občas i velmi slušné případy a také zajímavý vztah mezi hlavním hrdinou a jeho, jak to správně nazvat, "synem" Abrahamem, který občas i dokáže potěšit srdce diváka. Co se týká záporů, tak tím největším je zde bohužel Henryho "parťačka", to děvče je pro mě naprosto nevýrazné až je to na hlavní postavu skoro děsivé a občas ve mě budí i dojem, jak někdo takový může být policistkou a zda by byla schopná sama něco vyřešit... Jinak je to samozřejmě seriál a tak má některé díly slabší, ale to se dalo čekat... Když to shrnu, seriál mě baví a i když vidím, že je to podobné některým seriálům, které jsem už viděl, důležité je, že provedení je nadprůměrně a tak je pro mě nadprůměrné i celkové hodnocení.

Velice pěkný a občas i zábavný šónen, který mě když jsem jej před pár lety viděl dokázal poměrně slušně zaujmout, pamatuji si, že jsem měl hodně rád čarodějnici Dorothy. 7,5/10

Gender bender anime, aneb skoro vše co tady vypadá jako děvče a má sukýnku je vlastně kluk a jediný kdo tu nosí kalhoty je zase pro změnu holka a pak je tu ještě studentská rada, což jsou holky v holčičím oblečení co se tím vším náramě baví... Místy je to docela vtipné, ale místy mě to i lehce děsilo, naštěstí délka byla pro mě vzhledem k žánru naprosto vyhovující a bylo to prostě jenom něco krátkého a ztřeštěného na odreagování. 4/10

Nebýt tam Rurumo, kterou jsem si dokázal během pár dílů velmi oblíbit, tak by se to dostalo někam mezi 1* a 2*, ale díky hlavní hrdince, jejíž roztomilost v kombinaci se zvláštní povahou, tak nějak bez emocí, mě bavila a také díky Shibakiho matince, která mě občas dokázala rozesmát, tomu dám slabé 3*. Za normálních okolností bych šel možná i výš, protože když mě něco baví, tak hodnocení dost nadsazuji třeba až za hranice průměru, protože můj zážitek ze sledování byl přeci nadprůměrný, ačkoli dílo jako takové být nadprůměrné nemusí, ale Shibaki a ta kočka Chiro byly místy na hranici snesitelnosti a ta banda holek co Shibakiho pořád pronásledovala a umravňovala a dělala z toho místy ještě větší frašku než sám Shibaki tu hranici často dokázala překročit. Shrnuto - občas jsem se dobře bavil a rozplýval se nad hlavní hrdinkou a občas jsem měl chuť mlátit hlavou o zeď a tak výsledek končí někde uprostřed. 4,8/10

Přesně tak, je to harémovka s podivnou zápletkou točící se kolem lehce frustrovaného hlavního hrdiny s lehce psycho nádechem a se zvláštním závěrem. A než na to člověk (já) přijde, tak jen vyjeveně kouká a místy se zase nudí, ale dívá se dál, protože tak nějak čeká co z toho vyleze a když to dokouká tak je vlastně relativně rád, že to ve zdraví zvládl. Jednu dám za pěknou animaci a druhou za to, že se tomu nějak podařilo mě udržet až do konce... 3,5/10

Další anime vytvořené na základě karetní hry, které však nijak neprezentuje samotnou hru jako třeba Yu-gi-oh!, ale spíš přináší jakýsi příběh v němž vystupují i některé postavy/karty z původní hry. Příběh se odehrává v nepříliš vzdálené budoucnosti, kdy se na území Japonska náhle objevilo pět černých děr a z nich začala proudit ven různá monstra, protože tyto díry jsou vlastně portály do různých dimenzí. Cílem jednotlivých dimenzí se stalo zničení těch ostatních čtyř a k tomuto účelu jim pomáhá místní obyvatelstvo a přístroj připomínající hrací kartu... No a jak už to tak bývá, tak nevýrazný hrdina, který ale má jen ty nejlepší úmysly se stane majitelem jedné takové karty a získá jako svojí partnerku (chytí si do karty) pěknou okřídlenou slečnu a s její pomocí se snaží zasahovat do boje kolem něj a dělá si přátele z nepřátel... Je to dost slušná splácanina všeho možného, andělé, roboti, různá mýtická stvoření a mytologické postavy, no prostě karetní hra se vším co se dá, navíc jak už naznačuji i plná všech možných klišé a dosti předvídatelných zvratů. Koukat se na to dalo, ale nebylo to nijak záživné, přesto mě to ale ani nijak neurazilo, což se třeba o zde zmíněném rektálním vyšetření říct nedá... Zkrátka za mě to odpad není a tím že jsem to dokoukal bez nějaké újmy či utrpení tak dám 3/10