Snorlax

Hloupý příběh bez špetky spádu je doprovázen tisíckrát slyšenou hudbou.

Je tolik výborných francouzských filmů, které by toužily dostat se do přízně českého diváka, ale zůstávají skryty jeho zrakům nepřeloženy. A Česká televize plýtvá penězi, talentem i prací spousty lidí, aby nechala udělat české znění k této nepovedené inscenaci. Námět rozhodně nebyl špatný, herecké výkony by jej nezkazily, ale scénář postrádal gradaci a režie nápaditost, která mohla z toho snímku udělat téměř mystickou záležitost. Jestli něco Francouzi ve svých filmech vždy uměli, tak to byla atmosféra. Jak vidno, ne vždy a každý.

Srovnání s telenovelou napadá na obě dolní končetiny. Diptychu bych vyčetla snad jen to, že se snažil na malém prostoru rozehrát příliš mnoho dějových linek, kterým se aktivně věnoval po celou doby, aby je v samotném závěru opustil skokem hodným Boba Beamona.

Přiměřeně optimistický film má tak dobrou hudbu, že mu odpustím i Adamovičovu otřesnou češtinu. Škoda, že Valovi už v té době bylo přes třicet, ale rozhodně bych si v roli Franty mnohem raději představila jeho.

Mít zajímavé téma ještě neznamená dokázat o něm natočit zajímavý dokument. Roztříštěné, špatně nastříhané, s dlouhými naprosto nesmyslnými záběry tu na noční budovy, tu na ruce píšící na klávesnici. Vznikl nudný film, z jehož každé minuty čpí amatérismus a neskutečná nekoncepčnost. Nehorázně špatně udělané.

Začátek úpadku Hallströmovy tvorby, specifickou poetičnost vystřídala komerční zarputilá snaha o hru na poetičnost, neotřelost křečovitá snaha alespoň trochu se odlišit od všeho, co tu již dávno bylo. Nebýt Redforda, Freemana a Barta, nebylo by vůbec na co koukat.

Nepovedené vyvinění v nepovedeně zkrácených dokumentech.

Film doplácí na stupiditu distributora a především jeho nohsleda, který spatlal obsah. O tom, co píše distributor, film samozřejmě není. Je to krásný Kachyňovský snímek plný pochopení pro dětskou duši, jež přestává být dětskou. Kachyňa si uměl vybírat kameramany, takže se jeho filmy vždy mohly pochlubit mimořádnou prací v této oblasti. Ale tentokrát se povedlo něco navíc, takhle hravá kamera se jen tak nevidí. Kombinace hravosti a suverénní profesionality mě nikdy nepřestanou udivovat. Podhled na odjíždějící výtah bude určitě jedním z důvodů, proč si někdy v budoucnu tento film pustím znovu.

Líbí se mi Saudkovy fotografie, již méně se mi líbí Saudek jako člověk, připadá mi jako hodně velký pozér. A tenhle film je jen jedna jediná obrovská póza. Když je životopisný film o někom, kdo má co říci, může být zajímavý i při špatném zpracování, ale tato prázdná bublina splasknula hrozně dlouho před tím, než mohla někoho zaujmout.

Bez zbytečných velkých gest a nabubřelého sentimentu natočený snímek o pánech, které válka proměnila z všedních tatíků na hrdiny.