Recenzie (5 936)
Lucy (2014)
Když nebudete tenhle film brát urputně vážně, královsky se pobavíte. A já doufám, že ho vážně nebral ani Besson. (Viděno během Challenge tour Speciál 2015: Filmový lov.)
Hudební balady Vadima Petrova (2014) (koncert)
Jeden z mnoha důkazů, že čím více toho člověk dokázal, tím skromněji vystupuje. Tady by se všechny ty dvouhodinové hvězdy měly mnohému co učit.
Jeden musí z kola von (2011)
První půl hodiny jsem se snažila zorientovat v ději, další půl hodiny jsem se strašně nudila a pak jsem začala hrát hru „Odliš ty šedivé pány od sebe." Hlásím, že jsem odlišila Firthe od ostatních šedivých pánů. Chyba je buď ve mně, nebo v castingu, ale málem jsem se unudila k smrti. (Viděno během Challenge tour Speciál 2015: Filmový lov.)
Ernest a Celestína (2012)
Mám ráda filmy o přátelství, u nich mi dokonce ani nevadí, že nejsou realistické a tak končí dobře. Jelikož tvůrci pochopili, že mezi lidmi by to takhle nikdy fungovat nemohlo, zvolili formát roztomilé bajky. (Viděno během Challenge tour Speciál 2015: Filmový lov.)
Mysterium tremendum (2015)
Netradičně dlouhá reklama na román o výtvarníkovi, který způsobil autonehodu. Takto to zní banálně, ale po zhlédnutí dokumentu se najde určitě celkem početná skupina diváků, která si Mysterium tremendum bude chtít přečíst. Pokud Křižka pracoval na objednávku z Turnova, odvedl pro Panteon skvělou práci. Jako dokument film nefunguje.
Sredni Vaštar (1981)
Výborný příběh dotváří Munzarova schopnost mimořádné práce s hlasem.
Past (1950)
Film samotný je na 4+, ale za nádherně slizce odporného gestapáka Mareše musím zaokrouhlit nahoru.
Len 17 (2013)
Charlotte Ramplingová má ve filmu štěk. Část podzim je pokusem o instantní porno s velkou dávkou emulgátorů. Zima se snaží o dramatickou vyhrocenost a jaro o náznak psychologického dramatu. Jenže jarní podíl na snímku je příliš nepatrný, Ozonovi se nepodařilo rozehrát naznačené tóny, které mohly za něco stát. Film zůstává zajímavým pokoukáním pro milovníky lolitkovské krásy. Ostatním nemá co nabídnout.
Moneyball (2011)
O té divné hře tenhle film naštěstí moc není, s gustem se spíše věnuje touze po vítězství. Dokonce si odpouští i klišé standardních sportovních filmů, tedy alespoň některá. Hoffmana je zde žalostně málo a připouštím, že kvůli němu jsem se na film dívala.
Ararat (2002)
Staré rány nejsou drásány do krve, Egoyan jen ukáže jizvy, aby divák viděl, že jich není málo. Ale ty jizvy nejsou důležité, nosným prvkem filmu je usmíření, vyrovnání se svou minulostí a nabídka smíru. Ne trapné gesto před zraky kamer, ale upřímně podaná ruka.