Past

Martin Frič patřil k režisérům, kteří dokázali i v budovatelsky orientovaném období první poloviny 50.let točit velice kvalitní filmy. V tomto polozapomenutém válečném snímku až do konce se stávají hlavními protagonistami dvě ženy. Poprvé se setkávají v cele v zdánlivě stejné pozici vězenkyň, jenomže jedna z nich je statečná hrdinka a druhá nacistická mrcha... Od úvodního příjezdu vlaku z filmu dýchá nadupaná hustá atmosféra, silně propracovaná psychologická stránka a postupně rostoucí napětí, které se neustále stupňuje a končí až posledním výbuchem v závěru. Poměrně drsné scény z věznice i výslechové místnosti odlehčuje alespoň neutíchající pocit jisté naděje. Past se může svrhnout na každého, kdo je do špionážního zločinu zamotán, ať stojí na kterékoliv straně... Velikou hereckou příležitost ve filmu dostala začínající Vlasta Chramostová, která zde již ve 24 letech prokázala svůj hluboký dramatický talent. Roli její přetvařující se sokyně se skvěle chopila téměř neznámá Majka Tomášová (jež si narozdíl od své slavnější jmenovkyně již víckrát další významou roli nezahrála), v některých scénách připomínající západní hvězdy stříbrného plátna. Snímek doprovází zajímavé herecké výkony i ve vedlejších rolích v podání Otomara Krejči a Vladimíra Ráže, spieciální znímku si zaslouží slizoun gestapák v podání Jaroslava Mareše. Jako celek výtečná záležitost, jež spolu s o rok starší Dalekou cestou v rámci filmů s tematikou 2. světové války rozhodně stojí za pozornost! 90% (deníček - Z československého filmu 50.let: Dramatické příběhy ze současnosti a moderných dějin) (17.01.2018)

Zpočátku realistické drama z doby okupace se ve své druhé polovině mění v pohádku o geniálních komunistických odbojářích, kteří (6 měsíců po atentátu na Heydricha, kdy byla ve skutečnosti většina ilegální sítě zlikvidována) bez ohledu na to, že jsou jim Němci na stopě, nejen že gestapáky dokonale převezou, ale dokonce přitom ani neustanou v sabotážní činnosti. (28.05.2007)

Perfektní drama odehrávající se za doby Protektorátu. Hodně se mi líbilo, že i když vzniklo na začátku 50. let, ideologicky je téměř nepoznamenané (když opominu tu scénu, jak Ráž schovává do protektorátních novin výtisky ilegálního Rudého práva s Leninem a Stalinem na titulní straně). Skvělá temná atmosféra, napětí až do úplného konce a především skvělé výkony, hlavně Vlasta Chramostová. (02.11.2010)

Zprůzračnělý konec filmu, který se téměř dokonale vymyká z dobového konceptu "filmů pro lid", nemění nic na jeho převládajících kvalitách. Němci, kteří jsou individuálně odstíněni, nejsou v tomto případě protivníkem, který by byl jednostranně válcován geniálními odbojáři. Naopak. Mnohé napoví jména, která se kolem filmu pohybovala: národně socialistický spisovatel Karel Jan Beneš, sám člen čelné druhoodbojové organizace Petiční výbor Věrni zůstaneme, spoluautor programu Za svobodu z podzimu 1941, i Martin Frič mluví za všechno. Netypická je i doba: první měsíce po skončení stanného práva se vyznačovaly téměř neoslabenou perzekucí odboje a krvavými ztrátami. Vlasta Chramostová už tenkrát, ve svých 23 letech, naznačuje kvalitu svého jedinečného talentu. V ničem však nezaostávají ani ostatní: Otomar Krejča, pohádkový princ Vladimír Ráž i pro mne zcela neznámá Majka Marie Tomášová či Ostravan Miroslav Holub. Ohlasy minulosti soustředí Terezie Brzková a Ella Nollová či nelítostná, ale přece jen čas od času lidská dozorkyně Milky Balek-Brodské. Vzhledem k době kontextu svého vzniku film působí jako zjevení kvalitou i námětem. (08.04.2013)

Druhý film Vlasty Chramostové, ve kterém předvádí silný a nezlomný charakter ženy, která se v období protektorátu zaplete do odbojové činnosti proti Říši, je zatčena gestapem a krutě vyslýchána. Za velkou zmínku stojí role vrchního gestapáckého rady v podání Miloslava Holuba, jenž je tak nechutně slizký a zákeřně jedovatý, že z něho jde opravdová hrůza, a role konfidentky gestapa, kterou bravurně ztvárnila Majka Marie Tomášová. Film by se mohl zdát být jako komunistická agitka, poněvadž všichni odbojáři jsou samozřejmě komouši, ale to by nesměl být režisérem Mac Frič, který místo na agitační stránku zatlačil na pilu mnohem více na dramatičnosti, budováním atmosféry a vyvrcholením děje. (04.11.2019)