Dr.film

Ušetřím se rozepisováním rozboru filmu. Po sladkém cukrátku jménem Terminál se Spielberg opět vrací k žánru, jenž je jeho srdci nejbližší a to jest sci-fi. Mimozemský útok takového formátu tu už delší dobu chyběl. Naprosto skvostná technická stránka filmu a enormní napětí od začátku do konce. Vynikající Tom Cruise a naprosto brilantní Dakota Fanning. Král žánru vzal tento kousek za správný konec a výsledkem je úžasná podívaná, zabalená (oproti předchozím sci-fi) v netradičním obalu.

Je tu řada zajímavých věcí, kvůli kterým si film vysluhuje nadprůměrné hodnocení. Jednou z nich je perfektně ukočírovaná Nolanova režie. Logické zvraty jsou podávány ve správných dávkách, aby nakonec vše dosáhlo konzistentního finále. Al Pacino jako polda propadající se na samé dno svého duševního stavu absolutně dominuje v každém svém záběru. Jediný kdo trošičku dokáže zbrzdit Al Pacinovu spanilou jízdu je Robin Williams. Insomnie je napínavý a inteligentní krimi/thriller - neduhu má minimum a své diváky si jistě najde.

Vytvořit v českých filmových podmínkách takovýto skvost se rovná zázraku. Krásně napsaného scénáře Jiřího Křižana se Vladimír Michálek ujal ze vší poctivostí a na plátno ho převedl v podobě, jakou si scénář těchto proporcí zasluhuje. Dobře udělanou výpravu skvěle snímá Martin Štrba a absolutorium si plně zaslouží všechno herecké osazenstvo - zejména Sekal ztvárnění Boguslawem Lindou. Je třeba zabít Sekala je film, který zase jednou dokazuje jak kvalitní filmařina se dá u nás dělat. I přesto, že je to film s velkou koprodukcí, tak základní umělecká řemesla mají na svědomí čeští autoři a to dokáže hodně potěšit.

Tak toto téma prochází okolo mého zájmu velkým obloukem. Tento styl hudby mi je cizí a vypravěčské (uspávací) tempo Todda Haynese na zážitku nepřidává. Jestli něco stojí za zmínku, tak pouze výkon Ewana McGregora. Ale přesto ho radši vídávám v zajímavějších rolích než-li jako bizardního homosexuála, kterého zde ztvárňuje.

Komixový hrdina trpící tradičními lidskými pohnutky jakými jsou žárlivost, chlapská pícha a pod. se stává více lidským a umožňuje lepší přístup ze strany diváka. Přidám-li ještě k tomu skvělé hlášky a charisma které své postavě propůjčil Perlman, dá se v podstatě říci, že Hellboy prostě nemá chybu. Na film obecně - se už tolik chváli říci nedá. Sice průměrnou podívanou nenarušují zásadnější nedostatky, ale ukoptěné finále, které nemá ani půl sťávy co by potřebovalo, si lepší hodnocení nezaslouží.

Očekával jsem trochu větší nápor na psychiku. Závažnost tématu si uvědomuji ale najde se řada dalších filmů, které mě skutečně dostali do kolen. Hlavní problém tkví v tom, že dobře napsané postavy zbytečně kazí absolutní nelogičnosti a to zejména ve druhé polovině filmu. [Jak se může člověk z napůl odumřelou rukou dostat předně do kriminálu než do nemocnice. Nebo jsem také nevěděl, že si drogy dealeři běžně prodávají z otevřeného náklaďáku někde v zadní části supermarketu.] Faktem však zůstává, že i přes takto banální nedostatky konstrukce samotného příběhu přežívá bez větší úhony a celkově diváky s naprostým přehledem zaujme. Toto jednoznačně potvrdí jeden z pohledů na Saru Goldfarb v podání Ellen Burstyn. Etapa kterou prochází její postava, vzbuzuje skutečný a upřímný soucit v srdci. Je skvěle zrežírovaná a mistrovsky (lépe řečeno učebnicově) zahraná.

Standardní film natočený podle osvědčené šablony. Jak to celé dopadne, už každý vnímavější pozná po třiceti minutách. Průhledné filmové postavy v čele z předem nalinkovaným dějem.

Hned na začátek musím konstatovat, že humbuk, který se neustále točil kolem Úžasnákových byl o mnohem větší, než-li si tento kousek zaslouží. Scénář jednoznačně nedosahuje kvalit jako jeho kolegové Hledá se Nemo nebo Příšerky s.r.o. Chybí mi tu Nemova upřímná dojímavost a inteligentní lehkost vtipu jako tomu je u Příšerek. Ale abych odůvodnil to čtyř hvězdné ohodnocení musím tedy jednoznačně konstatovat, že scénář obsahuje víc než dost vychytávek a Brad Bird může s čistým svědomím říci, že využil veškerý potenciál, který v sobě skýtají Super-lidé (vyjma pana Mražouna), což ohromě oceňuji, neboť tak vznikli jedny z nejlepších scén z celého filmu. Kdo viděl, dobře ví, jakým způsobem si pan Úzasnák dokáže srovnat záda nebo do jak zapeklité situace může dostat elastičnost paní Elastičku. A ještě bych neměl opomenout ty chytře vložené odkazy směřující na různé špionážní filmy. Mně osobně Úzasnákovi na zadek neposadili, ale mou pozornost si určitě dokázali získat, jinak řečeno Pixar si může udělat další zářez.

Typické Pixarovské znaky se tu nedají přehlédnout. Animace panáčka či ustrašené hračky pod postelí jakoby tvořily prvotní náčrty Toy Story. Obsahově však nejedná o nic zázračného.

Něco takového na filmovém plátně v tématu druhé světové války určitě chybělo. Vidět skomírajícího a beznadějného Hitlera musí býti příjemné asi každému normálnímu člověku. Největší zásluhu nese výkon Bruna Ganze vůbec nebudu přehánět, když řeknu, že jsem před kamerou neviděl herce skvěle hrajícího Adolfa Hitlera nýbrž však Hitlera samotného. Tak skvěle a přesvědčivě zahranou postavu jsme už opravdu hodně dlouhou dobu neměl možnost shlédnout. Ostatní herci nezaostávají i z jejich podání chvílemi zamrazí. V kombinaci s klaustrofobickou (bunkrovní) kamerou se film dokáže hodně drát na povrch. Z hlediska historického jednoznačně dílo zajímavé, ale zároveň i poučné pro běžného diváka.