Zamatová extáza

Jonathan Rhys Meyers vypadá téměř jako dvojče Davida Bowieho. Barevný snímek plný svobody a hlavně vlny nadšení té doby. Je jedno co prosazovali, ale věřili tomu. Projev své sexuality za každou cenu. Vypadali směšně, ale byli sví. Obdivuhodný fiktivní příběh. Mělo to šmrnc, pěkné kostýmy a líbivou hudbu. Působilo to velmi autenticky. Všechny filmy, co smrdí devadesátými léty, mám rád ( myšleno zrod filmu ne odehrávající se příběh ). Kdo chce vidět namóděného Christiana Balea v mladých letech, tak by dnes nevěřil, že bude hrát Batmana. A hrál dokonce výborně plachého kluka. Ewan McGregor svým vystoupením ukázal, že má koule. Proč už dnes hraje jen takové usedlé role ? Neobvyklá bipodívaná :-) (05.01.2012)

Vypoved hedne doby. Zpusob vypraveni v teatralnich, muzikalove stylizovanych scenach prekryvanych fantazijnimi prvky. Odkazy na Oscara Wilda a reinkarnaci jednotlivych postav.Ukazuje,  jak  novinar Arthur Stuart ted uz mrtvy a reinkarnovany vnima glam rock skrz svoji minulost s nostalgii.Ve filmu jsou realie zivota postav- postava Biana Sladea inspirovans alteregem Davida Bowieho- Ziggy Stardzsten.Curt Wild pripomina nekoho mezi Lou Reedem a  Iggy Popem. (06.05.2022)

Glam rock mě nijak nebere, ale zároveň mi ani nevadí. Podobně je to s Velvet Goldmine. Sonda do života lidí, kteří chtěli změnit svět, než přišli na to, že se změnil sám. Nevýrazný Jonathan Rhys-Meyers (David Bowie?), strhující Ewan McGregor (Iggy Pop?) a naprosto mdlý a prázdný Christian Bale, který podle mě doopravdy neumí moc hrát. (13.07.2011)

V podstatě matný příběh a ploché charaktery schované za bizardnost, spoustu třpytek, blýskavé oblečení, nevkus a svět, ve kterém nezáleží na pohlaví. Popravdě nechápu, proč je dnes tak populární tvrdit, že muži nikdy nebyli zženštilí tolik jako právě dnes - asi tihle chytráci neslyšeli o glam rocku... Je pravda, že navzdory tomu, že jsou zde naprosto nedostatečně vykreslené charaktery, je to takové podivně líbivé a zábavné. Přesto takové nepochopitelné. Asi jako celý glam rock (nebo minimálně jeho vyobrazení ve filmu). A linky, nedbalé blond vlasy a černé nehty? Ewan McGregor nikdy nevypadal líp! A jeho herecký výkon byl téměř hypnotický. Škoda té záležitosti s Balem, oproti zbylému ději působila neskutečně směšně a zbytečně. V čele s jeho debilním zíráním (a to, jak u všeho byl..). Fasáda sedmdesátek je ale nadměrně povedená, příběh zaujme. Jenže jsem tomu nedokázala kompletně propadnout, protože mi celá ta éra a styl nic moc neříkají. Být zarytým fandou, určitě jdu na plný počet. Takhle hodně slabé 4 hvězdičky (za McGregora). (A jen tak na okraj;připadá mi docela smutné, že se k takovému filmu nedají sehnat rozumné titulky. Není nad google překladač, že, titulkáři..Aneb All right, lads? - Všechno jasné, kluci?) (21.05.2013)

Už od prvních minut, plných křiklavě barevných písmenek, mně bylo jasný, že tenhle film bude patřit k velmi bizarním počinům. Glam-rockovou érou 70. let jsem byla totiž až doposud takřka netknutá. O to více mě ovšem film ve výsledku nadchnul. Blyštivé třpytky, zářivý make-up, šílené barevné kostýmy a boty na vysokých podpatcích u mužů i žen - šílenost, která mě ovšem zároveň hrozně bavila. Provokativní pózy, androgynní stylizace a bisexuální orientace hlavních hrdinů - extra-ordinérní výstřednost, která je možná pro řadu konzervativně založených jedinců nestravitelná, pro mě je ovšem skutečnou oslavou života a hédonismu. Pokud jde o hlavní herecké duo - Jonathan Rhys Meyers i Ewan McGregor jsou vynikající (a to dokonce i po hudební stránce), ovšem ani Toni Collette nebo Christian Bale nejsou špatní (k Baleovi bych chtěla jenom dodat, že mu v podstatě nebylo dáno zase tolik prostoru - ono, když máte hrát obdivujícího fanouška, který vzhlíží ke svým 2 zpěvákům - idolům, tak se asi s ohromujícím hereckým výkonem moc počítat nedá). Nicméně si myslím, že postava, kterou zde Bale ztvárňuje (fanoušek a později novinář), je v podstatě dost důležitá - je totiž jediný, kdo vlastně posouvá celý příběh dopředu a pomáhá jej rozplétat. No a nakonec k hudbě - podle mého názoru dokázal Carter Burwell velmi chytře poskládat hudbu plnou chytlavých melodií od známých interpretů (Roxy Music, Iggy Pop and The Stooges, Lou Reed atd.). Soundtrack vybrousil k dokonalosti i tím, že zde můžete slyšet v několika písních nadpozemský hlas Thoma Yorka z Radiohead. Mě osobně taky potěšila účast Briana Molka z Placebo, škoda jen, že se ve filmu objeví jen párkrát. (06.07.2010)