Recenzie (413)
Umění čínských akrobatů (2000)
Výborný dokument zachycující zásadní akrobatické čísla předních čínských umělců. Vedle samotných vystoupení, která svou propracovaností a strhujícím artistickým umem doslova vyráží dech, dali tvůrci také možnost nahlédnout do čínského venkova, kde takřka každý obyvatel z jedné mnoha vesnic disponuje řadou artistických čísel. Čínští akrobaté si své prvenství rozhodně zaslouží. Své řemeslo dokázali skloubit s tradiční čínskou lidovou kulturou a orientálními prvky - díky tomu jsou jejich vystoupení tolik působivá - vizuálně nádherná a technicky vypracovaná v té nejvyšší možné úrovni.
Snowboarďáci (2004)
Na konci devadesátých let vzedmul American Pie vlnu nefalšované teenegerovské komedie. Post "Krále" si i nadále Americký koláč udržuje celkem s velkou jistotou a všechny jeho vykalkulované "kopie" dopadly nepoměrně horším způsobem. Snowborďáci jsou sice snímkem spíše průměrným a odkud Janák čerpal již při psaní samotného scénáře je zřejmé, přesto se tento snímek celkovým způsobem povedl. Ingredience sub-žánru jsou všechny pohromadě, Janák svižně režíruje a celé je to podmalované stylovým soundtrackem. Žánrově u nás novátorská záležitost napoprvé slušně boduje.
T,O,U,C,H,I,N,G (1969)
Avantgardní psychadelická záležitost. Obrazový cyklus měnících se záběrů na tvář člověka je doprovázen neustále se dokola opakujícím slovem "Destroy" a světelných záblesků. Celkový projev je natolik netradiční a silný, že v několika chvílích zajímavým způsobem vplouvá do mysli a roztáčí prapodivnou změť myšlenek. Originální počin vymykající se všem zažitým konvencím.
Guoshi wushuang (2006)
Komedie s poctivým tempem. Oddychovka, která si na nic nehraje a upoutává hlavně Chenovou zručnou režií a občas i solidní vtipnou scénou. Minusem je scénář, to ale tvůrci patrně ví...
Finty Dicka a Jane (2005)
Sice divácky nenáročné, ale na Jima nic moc výrazná role - jeho talent zůstává tentokrát v rezervě. Oddechová záležitost.
Visitor Q (2001)
Za "zvlhlou" mrtvolu a happy end.
Ordinace v růžové zahradě (2005) (seriál)
Celé to působí jako výtažek z Novácké estrády (náhoda nebo záměr?). Třepotající se kulisy, herecký projev pod úrovní první klapky a režie, která prakticky nejde znát. Všemu dává korunu scénář - vhodný možná tak na vytření zadnice. Po dosledování asi čtyř dílů je mé hodnocení definitivní a řadím tento seriálový paskvil do šuplíčku vedle Rodinných pout.
Ichi the Killer (2001)
Balanc mezi zábavností a nudou. Triviální příběh je podepřen scénami brutálního mučení a zabíjeni, což v mém případě vůbec žádný problém není - naopak do určité míry je to docela stylové jako Kakahira sám :] Problém je, že to chvílemi vyloženě nudí a příběh samotný, jako by se otáčel stále dokola bez většího posunu kupředu. Přesto doporučuji, protože do určité míry to působivé je.
Znamenia (2002)
Komorní záležitost s pomalým ale pravidelným tempem a nepříjemným pocitem, "že se tam venku něco děje". Bobtnající atmosféra ke konci nic překvapujícího nepřináší, přesto člověk cítí napětí a pocit tajemna je hezky usazen za zátylkem. Závěrečné "Máchni Merille" si mohl Shy ponechat, ale já mu tento jediný nedostatek přeci jen odpustím.
Vyvolený (2000)
Propracovaný snímek v každém svém záběru. Shyamalanovi režisérské schopnosti zde doslova kulminují - neboť v jeho dosavadní tvorbě jsem zatím vymakanější kousek neviděl. Velkou váhu má onen pomalí a plynulý přerod z řadového občana do "hrdiny" a vhodně zvolené záběry kamery, při kterých chvílemi doslova zažívám orgie - stačí si vzpomenout na pád ze schodů pana Skleněného. Unbreakable bude Shyamalanovi dělat radost ještě hodně dlouhou dobu - je oproti Šestému smyslu divácky mnohem "trvanlivější", režisérsky vyzrálejší a má svou nenapodobitelnou intimní atmosféru. Povedený kousek ve všech svých složkách.