Ruut

No tak sis natočil další variaci na bondovku no... V přímém přenosu koukáme na úpadek velmi talentovaného režiséra, který 20 roků točí furt dokola úporné to samé a furt mu nikdo nesvěří režii 007. A po tomhle filmu se tomu nedivím. Taková úpornost a umanutost se nevidí. Extrémně překombinované a přestylizované honění se za efektností, díky čemuž se vytratí jakákoliv empatie s postavami. Prvních 5min s Cerou a Lipou bylo fajn - takhle jsi to měl pojmout celý...

Nejepičtějsi a nejdrsnější příběh o pěstování brambor všech dob. ---- Ten poslední záběr ve filmu neměl být. l kvůli nesmyslnému happyendu se zbytečně zkazí předchozích 120 minut pomyslného FITZCARRALDOvského tahání parníku skrze prales.

No vcelku milý kousek. Krátký, úderný a..strašně sprostý.

Asi klasická spielbergovina - milý, dobře vyprávěný rodinný film na nedělní odpoledne, do kterého se dařilo dobře zakomponovat vlastní životopis a trochu temnější tóny ne ideálních rodinných vztahů. Na zhruba 40cátý film skoro osmdesátníka fakt dobrý.

V podstatě poslední normální ( normální ? ...! ) film člověka, který byl opravdu geniální a předběhl svou dobu. Člověka, kterým strašně otřásla invaze v 68 a který byl vyštván ze své země. Člověka , který se motal 15 let po všech západoevropských čertech a který se po návratu domů zmohl mimo Toyen pouze na pár divných experimentů spojených s nářkem nad svým nevyužitým talentem. Takže tu máme jeden normální film s afektovaným Vildou Čokem, který souloži s hnijící mrtvolou, lvem sežraným Bolkem Polívkou, vždy provokujícím Lanďákem a nečekanou femme fatale Ivanou Chýlkovou. Sláva devadesátkám.

Kdyby tak Mamánka nedělal někdo, kdo si myslí že má talent...Kdyby tak Mamánka dělal třeba Juraj Herz. Ale raději snad ne. Ani scénář nedodal Budař moc inspirující.

Jo šlo by to - velmi kvalitně udělaná rekonstrukce jednoho šíleného neštěstí. Ale ten původní film je přeci jen lepší.

Tak už i Amišové mají svou velkolep...eeehm nudnou, tuctovou, překombinovanou, vágní a tupou mýdlovou sci-fi operu. Trapná vykradačka všeho možného úplně bez emocí.

U lenivý, uslintaný, olezlý a na volnoběh běžící film dua Svěrák + Svěrák je furt lepší než 90% české kinematografie po roce 2010. Jen má Betlémské světlo tu smůlu, že šikovněji to pánové dali už před 15ti lety ve Vratných lahvích.

Velmi důstojný nástupce Jurských parků.