liuk

Hrané dokumenty působí skoro vždy hrozně falešně. Ty části, které jsou doopravdy dokumentární, jsou zase invazivní reality show se strašnou hudbou. Je na tom dobré, že to zdůrazňuje, že ať jste účastníkem dopravní nehody s naprostou vinou nebo zašedlou vinou, tak je to jedno, protože svědomí je strašná věc. A že každý pětikilometr za hodinu navíc zvyšuje riziko. Za mě to prostě měli natočit jako kaleidoskopický hraný film a ne jak tuhle věc uprostřed cesty.

V 'Murice si řekli, že když je prezidentem Trump, tak se hodí si začít dělat srandu ze zelených mozků. A je to hrozná katastrofa. Odvažuju se tvrdit, že za osm let žádné vtipy nebude nikdo chápat, protože jsou chlupaté a zastaralé už teď, včetně nekonečného dojení Russiagate. Sám přiznávám, že na novou seriálovou komedii jsem nekoukal tak pět let. Po Space Force jsem se tedy vrátil ke Carrelově The Office, jestli jsem prostě z chechtání u televize nevyrostl a ne, The Office je furt strašně supr.

V Izraeli se podívali na seriál 24 a řekli si, že si také zaslouží svého Jacka Bauera. Tedy postavu, která bude hodně mlátit lidi, hodně střílet a navíc ho nebudou mít rádi ani ti jeho, ani jeho nepřátelé. Jak sezóna začne, tak je to vlastně hodně super - špionážní serepetičky jsou super, akční ceny napínavé, postavy zajímavé. Jenže pak jsem si uvědomil, jak tomu hrozně škodí, že epizody mají téměř sitcomovou délku. Ono totiž v tom příběhu je tolik zvratů, tolik změn rozpoložení postav na šachovnici, že to působí vlastně dost pitomě. Zvlášť jsem si to uvědomil, když jsem to někomu vyprávěl. K tomu všemu je s průběhem sezóny čím dál více evidentní, jak tvůrci neměli pomoc peněz. V konverzační scéně jsou skoro pořád jen dvě postavy a když je nějaký exteriér, tak jsou tam jako komparz ty stále stejné dvě arabské ženy, stejná žlutá palestinská Škoda Fabia a stejná dodávka komanda.