V žáru královské lásky

Jakožto velkému milovníkovi děl Ladislava Klímy pro mě není vůbec jednoduché tento film hodnotit. Kniha Utrpení knížete Sternenhocha je jednoznačně nejucelenějším a nejpříběhovějším výplodem autora, navíc (a asi právě díky tomu) také dílem nejznámějším - proto se nemůžeme divit, že režisér Němec sáhl z Klímovy tvorby právě po něm. Z knižní předlohy si vybral osekaný syžet - SPOILER - šílený kníže si vezme šílenou ženskou, která se mu po svatbě začne vyhýbat, podvádět ho, proto ji kníže zabije. Pronásleduje ho ale její přízrak, který v něm vzbudí iluzi, že je jeho žena naživu, což vyvrcholí v nekrofilní koitus - KONEC SPOILERU - který přenesl do současnosti. Tvůrce využil i některých Klímových motivů (a to i z oblasti filozofie) jako např. sílu amorálnosti - ale nijak ji nerozvinul, takže pro neznalce Klímovy filozofie nejspíš vyplynula do prázdna - stejně jako mnohé další věci. Proč si třeba kněžna užívala svatební noc se svým chotěm a následně jí byl odporný? V knize to vysvětleno je, ve filmu to působí nelogicky. A takových otazníků tam bylo víc. Film tedy podle mě nejde bez znalosti knihy pochopit, proto ho asi mnoho uživatelů hodnotí jako odpad. Co bych ale určitě vyzdvihla, je herecký výkon Čoka, který si knížete zahrál opravdu bravurně, i když s Klímovým Sternenhochem měl společnou akorát tu šílenost - Sternenhoch měl být odporný skřet, zatímco kníže Čok byl celkem šmrncovní a ke své ženě se choval až do její vraždy moc hezky. Třeba ty milostné scény byly... nemůžu odpustit alespoň jedno citoslovce.... vrrr! ;-) Ale to se znova vracím ke srovnávání knihy a filmu, čemuž jsem se chtěla vyhnout, ale .... musím si utřídit myšlenky a pak možná napíšu nějaký kvalitní komentář :-D (07.07.2012)

Udělat film podle předlohy Ladislava Klímy vyžaduje hodně odvahy. Klíma byl i ve svém životě extrémní a svou voluntaristickou filozofii (inspirovanou Nietzchem) praktikoval až na hranici sebezničení. Ani knižní předloha filmu „Utrpení knížete Sternenhocha“ není zákusek k popolední kávě. Cením si už jen toho faktu, že se o zfilmování tohoto Klímova opusu Jan Němec pokusil. Držet se doslovně knižní předlohy bylo nemožné. To je jasné každému, kdo knihu četl. Němec zvolil expresivní futuristické experimentální vyjádření. Výsledek je divoký a prapodivný, ale rozhodně zajímavý. Chápu, že na mnohé film působí JEN jako úděsná a nepochopitelná slátanina. To už je osud podobných projektů. Ale koneckonců Klíma byl samorost, kterému nešlo o bavení davů. Rád bych se na tento film podíval znovu ještě jednou s odstupem času. Pro toho, koho oslovila knižní předloha, to je určitě minimálně zajímavé. (29.04.2004)

U některých scének jsem se zasmál, ale ani trochu si nejsem jist, zda byly myšleny jako vtipné, či zda prostě byly jen směšně trapné. Jako celek tenhle film patří do trezoru, ne snad pro "zakázané myšlenky", ale prostě proto, že jde o snůšku zhovadilostí a trapností a bude lepší, když už jej nespatří žádné lidské oko. (01.09.2003)

"Ředitel barrandovského filmového studia prohlásil, že tento film je předělem. Nazval bych to raději zlomem, propastí, černou dírou, do níž se propadá smysl filmu i smysl umění. Propastmi cesta nevede, ani k přilákání znaveného a chudého českého nebo slovenského diváka." (Jiří Sirotek, Občanský deník, roč. 2, 20. dubna 1991, s.9.) (09.10.2013)

Se svou zálibou v dementních filmech jsem konečně narazil a doopravdy a silně trpěl. Odvažuji se prohlásit, že na nějakou dobu se pro mne jedná o nejhorší film, co jsem kdy viděl. Nepochybuji, že na mě ještě mnoho skvostů a perel čeká. Do hlubin nekvalitního českého filmu se ale zase nějakou dobu neponořím. (02.08.2009)