Radek99

Hodně zábavná mystifikace vyfabulovaná na základě několika fotografií a ručně Elvisovou rukou psaného dopisu doručeného Nixonovi, kteréžto propriety dosvědčují fakt, že se tito dva (svého času nejslavnější) Američané kdysi skutečně sešli a že Elvis fyzicky navštívil Oválnou pracovnu Bílého domu...vše ostatní je čirá (a hodně zábavná) fabulace... Kevin Spacey i Michael Shannon jsou v jejich rolích přesvědčiví...a jsou hlavním důvodem, proč tuhle filmovou jednohubku vidět...

Duch Cormacka McCarthyho se vznáší ve vzduchu, tahle země není pro starý...a to doslova... Scénář Taylora Sheridana má v sobě jakousi zvláštní nostalgii, která vyvěrá v sociálně kritický spodní podtón...něco k pochopení toho, proč stará Amerika umřela spolu s Reganem a proč dnes tolik lidí volí Trumpa... O podstatě kapitalismu, který požírá svoje děti a kanibalisticky i sám sebe...zajímavá paralela s tím, co u nás píše třeba Jiří Hájíček ve své volné venkovské trilogii morálního neklidu specificky pak v Dešťové holi...o vztahu a propojení lidí a půdy...a o tom, že dnes dochází k obrovským spekulacím a skupování půdy...o dějinných zlomech, k nimž pozemkové transfery patří... Jedna dlouhá éra západní civilizace právě ted končí a začíná jiná...a my jsme na prahu... Silný film!

Tak už i do pitomýho béčka dorazil gender. Stefan Ruzowitzky je takový rakouský Magnusek. Rozpočet a možnosti má sice lepší, ale jinak je jeho film stejně primitivní a prvosignální...obsahující snad všechny schematismy a klišé, který daný žánr má...

Je nepochopitelné, jak může někdo natočit pozitivně konotovaný seriál o černošských teroristech a levicových radikálech, ale Guerrilla takhle opravdu vyznívá. Řemeslně skvěle zvládnuté, ovšem ta ideologická motivace je nezpochybnitelná, tvůrci chtějí, abychom viděli vraždící radikály jako legitimní bojovníky proti systému...je to ovšem, stejné, jako v případě Frakcí Rudé armády, různých separatistických organizací - baskické ETA, irské IRA, či palestických teroristů, nově atentátníků Islámského státu - násilí a vraždění civilistů je neospravedlnitelné, at je pácháno pod jakoukoliv záminkou...mám problém se proto s hrdiny jakkoliv ztotožnit...

Celovečerní debut Craiga Viveirose je nečekaně vyzrálý film. Na daný subžánr vězeňského dramatu je to překvapivě civilní a významově hluboký snímek s jemnou psychologickou drobnokresbou dvou ústředních postav. Poměrům v nápravných ústavech se Viveirosův film blíží asi nejvíce v daném subžánru (mám samozřejmě na mysli poměry v britských věznicích, ty americké na jedné či skandinávské na druhé straně se budou asi výrazněji lišit) a výborně napsaná dramatická složka spěje až v anticky působící vyvrcholení, Craig Viveiros je opravdu výjimečně nadaný scénárista i obstojný režisér, jeho čistě autorský film je kompaktní a vícevrstvý. Problém je trochu v tempu a pomalejšímu začátku, chvilkami se to trochu vleče, ovšem konec je opravdu nečekaný a velmi silný...nebýt pomalejšího tempa, je Tajemný jedním z nejlepších snímků v daném subžánru vůbec...

Ric Roman Waugh by se měl věnovat jenom dramatům z prostředí věznice, v tomhle subžánru je nezpochybnitelným králem (viz jeho strhující Zločinec a nově i uhrančivý Shot Caller)...když totiž překročí hranice subžánru a zkusí natočit klasický thriller o nefalšovaném americkém taťkovi, co kvůli tomu, aby dostal syna z věznice, sejme celý jihoamerický kartel, vyjde mu z toho dost nevěrohodný film (byť na základě skutečných událostí)...chyba je tentokrát ve scénáři (což je v kontextu Waughova psaní s podivem) a taky trochu v castingu - The Rockovi jsem tu roli moc nevěřil...i když se zjevně dost snažil...dokonce mám pocit, že i chvilkami skutečně hrál... Jednoznačně nejslabší Waughův film.

Dokonalost. Vědomá adorace alfa samců. Dokonalý casting a herecké výkony. Přehlídka fyzického herectví a řeči těla. Vynikající atmosfericky působící hudba. Pomalé tempo vyprávění a retrospektivní kompozice. Psychologický vývoj hlavní postavy. Originální žánrové křížení - věženské drama se prolíná s klasickou gansterkou a to celé je ještě řízlé rodinným dramatem. Skvěle vymyšlený a napsaný scénář - Ric Roman Waugh je drsný chlapík, povoláním kaskadér, a je znát, že ví, o čem píše a točí - stal se z něho jednoznačně specialista na vězeňskou tématiku - tenhle specifický subžánr dovedl k dokonalosti už ve Zločinci, pak si sice vybral slabší chvilku v Práskači (přešlapem bylo angažování Dwayne Johnsona do hlavní role a, což je v kontextu Waughova psaní s podivem, scénář byl tentokrát trochu chatrnější...), ale v Shot Caller je zase zpátky v té nejlepší scenáristické i režisérské formě... Lepších žánrových filmů už letos nebude moc... PS: Shot Caller svou atmosférou a popisem status quo americké věznice dost připomíná jeden z nejlepších seriálů poslední doby procedurální drama Jedna noc...

Na koleně dělaný dokument, v němž vše zachraňuje poetický komentář a originální hudba. Ty promluvy čtyřech protagonistů na kameru byly tragické...

Woody Allenovsky neurotický hlavní hrdina, podaný tentokrát bez Allenovského nadhledu a humoru... Subjektivně mi postava Rogera Greenberga byla tak nesympatická, že jsem měl problémy dokoukat celý film, nakonec jsem ale vydržel do konce a přesto si nejsem zcela jist, zda byl Greenberg film geniální, nebo spíš nepovedený...co bylo záměrem tvůrců či spíše jen nezamýšleným vedlejším efektem... Každopádně Ben Stiller part dramaticky míněné role zvládl bravurně...

Laciná prvoplánová crazy komedie britské provenience, z níž nepochopitelně vyprchal humor...prvoplánovité vtípky nepočítám... Film na jedno použití... Modernost přebíjí tradici, kdeže jsou časy po celém světě ceněného trade marku suchého britského humoru...už ani na tohle se nedá spolehnout...