Radek99

Po třech měsících... Rozchod Nadera a Simin po izraelsku. Je doslova zarážející, kolik toho mají íránská a izraelská společnost společného vlivem své patriarchální podstaty. Absence emancipačních snah, Blízký východ v jednom obrovském kotli taví lidská práva a speciálně práva žen, nehledě na hranice, národy, země... Tvůrci natočili strhující konverzační snímek, naprosto bezezbytku vytěžili všechny přednosti tak hojného subžánru soudního dramatu, čehož základem je mistrně napsaný scénář a nadhodnotou použití symboliky, jemných náznaků proměny obuvi, oblečení a jejich barevných odstínů... Po třech měsících...

Syrový kriminální maso... Vynikající atmosferická kriminálka, která nejvíce připomene předloňský artový hit Drive, jak prací s hudbou, tak i zajímavým uměleckým stylizováním. Hyena má ovšem narozdíl od Drive spíše polodokumentární charakter, což je asi nejvíc umocněno ruční kamerou, která často sleduje protagonisty filmu zezadu, tak trochu to evokuje linku ,,direct cinema", výsledný vjem je hodně sugestivní. Gerard Johnson natočil zvláštní progresivní retro snímek, formálně jdoucí ve stopách starých gangsterských filmů 70. let, ovšem výrazově posunutých do aktuální postmoderní současnosti. Překvapivý, silný otevřený konec, když kamera zůstává na strnulé tváři hlavní postavy, přesně evokuje svíravý pocit, který podobně laděné snímky vzbuzují...přes všechen ten nános humanity jsme pořád jenom zvířata žijící v (velkoměstské) džungli...

Škoda, že tak pěkně natočený sci-fi film je ve výsledku jen obyčejný midcult. Happyendy a rodinné hodnoty, to by si měli hollywoodští tvůrci v žánrových filmech po důkladné autoreflexi preventivně zakázat...

Kvalita je ve filmovém umění už definitivně v televizní tvorbě. Po Robocopovi jsem se bál o kariéru José Padilhy, ale on se nedal Hollywodem docela zlomit a v Narcos se pro televizi Netflix vrátil ke kořenům...do latinskoamerického světa, do prostředí zločinu, drogového obchodu...k elitní (protidrogové) jednotce... Seriál, který se komplexností zobrazované tématiky a důrazem na realistický prvek jako jediný blíží kultovnímu The Wire! Série 1: 100%, Série 2: 100%, Série 3: 90%

Steven Spielberg si v roli producenta všechno pohlídal, Colin Trevorrow se ukázal jako velmi učenlivý a snaživý žák, a tak je Jurský svět stále jednou z nejlepších franšíz. Rodinný, v tom nejlepším smyslu slova akční, dobře udělaný blockbuster, jehož největší devizou je Spielbergovské přesvědčení nechat (dětského / klučičího) diváka prožít to pravé klukovské dobrodružství, tolik podobné zážitkům z filmů Karla Zemena...což v rozhovoru přiznal sám Spielberg, pro něhož je jedním z inspiračních zdrojů právě Zemanovská Cesta do pravěku. A mimochodem, je to vtipná představa, ochočit a domestikovat si raptory...

Mene tekel justičního omylu. Opravdu nezvykle silný film, především kvůli své autentičnosti a naléhavosti - právo a spravedlnost totiž skutečně nejsou synonyma. Ze začátku Kafkův Proces zhmotněný do jedné strašné noční můry, která má na svědomí zničené životy, rozvrácené rodiny, ztracená dětství, ba dokonce i mrtvé aktéry téhle justiční causy. Arogantní stav soudců, privilegované nedotknutelné elity, jak ji známe i u nás, je vykreslen ve filmu v celé své nahotě - tenhle film má všeobecnou platnost napříč civilizací. Vincent Garenq skvěle zvolil adekvátní formu, dokumentární ladění snímku podpořené roztřesenou kamerou snímající z ruku, absenci hudby, naprosto autentickou mizanscénu a silně civilní herecké výkony, Obviněný je skutečně silný zážitek...

Pěkně vymyšlený, napsaný a zahraný postapokalyptický partnerský trojúhelník v malém, skromném, komorním nezávislém snímku kladoucím si otázky, jak se víra projevuje ve světě bez naděje. Konflikt vědy a víry zosobněný v postavách a ději, kniha a film, v níž je A jako Adam...protože jenom v ráji, kde jsme sami, neubližujeme...

Raymonda má každý rád, Rudyho ne! Novácká šmíra metastázovala na veřejnoprávní kanál.

Malý komorní film o jedné zvláštní válce. Četa dánských cyklistických amatérů proti německé pancéřové divizi. Ale Dánové přesto bojovali, narozdíl od Čechů v roce 1939, i když jejich armáda byla proti té československé nepatrná a špatně vyzbrojená, o absenci příhraničního pevnostního systému nemluvě. Mohou teď o tom narozdíl od nás alespoň točit filmy, protože jet na kole proti obrněnému tanku je hrdinství...nám tenhle pocit prezident Beneš upřel... Svým charakterem spíše televizní snímek patrně nijak neoslní, ani svou výpravou, ani uměleckým provedením, přesto stojí za zhlédnutí, už jen proto, aby si člověk uvědomil úspěch německého ,,Blietzkriegu" - Evropa nechala Němce celá 30. léta nekontrolovaně zbrojit a militarizované Německo vyhrávalo zpočátku všechny své bitvy drtivou technickou převahou...zatímco Evropa se utápěla v politice appeasementu...nepřipomíná to náhodou dnešek?

Na svou dobu podařená romance s detektivním podtextem. Milfka Dana (které bylo podle tvůrců ve filmu 36!) a elegán Karel. Tíživé okovy těžkých časů nespoutali herce natolik, aby nepředvedli klady svého hereckého umu, dokonce ani autory, kteří odhodili okovy budovatelského filmu a snažili se schematismus doby obejít oklikou přes psychologický vývoj postav. Totalitní postbudovatelské Československo s lidskou tváří...