Z for Zachariah

Překvapivě fungující komorní drama o třech postavách a třech dějstvích. Hlavní charaktery toho moc nenamluví, ale to co se skutečně děje, můžeme vyčíst z jejich chování. Osamocená Ann se navzdory všem svým očekáváním setká s Loomisem, vědcem, kterému se jako jednomu z mála podařilo uniknout ničivé radioaktivitě. I když se možná jedná o poslední lidský pár na celé Zemi, jejich vztahy nejsou jednoduché. Příchod dalšího muže vše navíc jen zkomplikuje. I když se podle nastíněného popisu může zdát, že půjde o prostý (navíc hollywoodský) milostný trojúhelník, zdaleka tomu tak není. Nejedná se ani o hlubokomyslné existenciální zamyšlení se nad osudem lidstva. Prostě je to film, který ukazuje, jak by to mohlo vypadat, kdyby se uprostřed katastrofou zničené Země setkali tři neznámí a vlastně ničím výjimeční lidé. Prostě takové příjemně obyčejné psychologické drama. (07.06.2017)

Nostalgicky vzpomínám na trapné sračky z 80. a 90. let, ve kterých se autoři snažili postapokalyptickou atmosféru navodit ubohými triky, které alespoň evokovaly, že se stalo skutečně něco apokalyptického. Dnes si člověk pustí oceňovaný zombie seriál a pět řad sleduje jeden akr lesa, případně tento film o Zemi zasažené jaderným spadem, ve kterém je celou stopáž k vidění jen idylická krajinka hodná k trávení dovolené, které k dokonalosti chyběla už jen pasoucí se fialová kráva dojící lentilky přímo do huby stvořené k blowjobu patřící Margot, která v tomto filmu KoKo(t) vezme do huby jen jednou (a nebude to vidět). Slovní hříčky zaseknuté na prvním stupni základní školy byly to jediné čím jsem se při sledování zabavoval, protože tak odhadnutelný film kopírující veškeré scenáristické postupy o dvou klaccích a jedné díře, to se jen tak nevidí, zvláště bez jediné invence, která by ta klišé chtěla alespoň náznakem bourat. Po zhlédnutí posteru, který je pro každého člověka s IQ nad 80 spoiler jako prase, je tedy jasné, co bude následovat. A na to se čeká skromných 40 minut u sázení sóji a brambor, aby se dalších 40 nestalo vůbec nic a to nejzajímavější na konci pro jistotu ani nebylo "umělecky" divákovi nabídnuto, protože pokud už si dokázal domyslet celý film po prvních dvaceti minutách, kdy ještě ani nebyly představeny všechny postavy, ať si domyslí i ten úplný závěr, ušetří se prachy a práce. 55% (03.09.2015)

Konceptom to bol jeden z tých viacej zaujímavých indie tohto roka, bohužiaľ je to celé tak strašne komorné, civilné a vlastne sa tam okrem inšpiratívneho stavania mlynu a mierneho citového konfliktu medzi postavami nič zásadného nestane. Bolo ale príjemné vidieť Margot naposledy v tejto polohe pred tým, než si ju navždy zaškatuľkujem ako Harley Quinn. (31.08.2015)

„Zet jako Zasraná nuda“ není nic jiného, než katastrofální postkatastrofický harlekýn, jehož autor navíc věděl o nukleárním spadu a vzhledu čerstvě ozářené krajiny zhruba tolik, co o kreativním psaní poutavých a smysluplných dialogů, tudíž bych asi to sci-fi v anotaci vyměnil za „kokotskou fantazii“ neboli, jak říkáme my, lingvisté, dick-fi. Sryler bych rozhodně ponechal, protože jsem byl celou dobu hrozně napnutý, jestli tu neskonale otravnou, rádoby psychologickou pičovinu vydržím až do konce. Tak nám jaderný armabeton tentokráte přežili vymetená, neposkvrněná kudlanka, nezdravě opálený Přemek Podlaha a SEKSY horník s posláním, přičemž hlavní hrdinka řeší existenciální dilema, jestli při přijímání pojmout ducha svatého ve tvaru čokoládového kabanosu či se spokojit s koktejlovým párečkem, jestli solit, nebo pepřit, no a chlapci se neohrabaně až debilně kočkují, kdo bude vzadu a kdo vepředu, a kdo se zakousne Margotce do kokosky. To ovšem až po hodině unylého kurzu postapokalyptického farmaření v podobě okopávání v geigru prskající brokolice, doprovázeném klerofilosofickými životními modry natolik hlubokými, že by je i Kierkegaard s hysterickým chechotem prohlásil za bandu pičoidních žvástů, a následovaném úmornými polemikami o tom, je-li teologicky přípustné rozebrat místní kostelíček na stavbu vodní elektrárny, aby to náhodou nenasralo soudruha Boha. Ke všemu tomu neštěstí to ještě skončí tak, že to neskončí, tudíž to hormonálně vyvážený divák vypíná s pocitem, jako by mu devadesát minut honila hloupá, škaredá, zpocená stokilová uklízečka, a když už se s tím jakž takž smířil, těsně před vyvrcholením se na to prostě vysrala a odešla. (05.09.2015)

S tým, že je Z for Zachariah pravdepodobne najneakčnejší a relatívne najidilickejší postapokalyptický film, s akým som sa zatiaľ stretol nemám žiadny problém, toto mi bolo jasné už predtým. Problém je skôr to, že dejovo to už jednoduchšie a priamočiarejšie snáď ani byť nemohlo, čo ma dosť mrzí, ale inak si ani nemám moc na čo sťažovať. Hlavne sa mi veľmi páčila atmosféra podporená veľmi peknou hudbou, vďaka čomu z toho často vyžaruje také príjemné čaro a nájde sa tu plno optimistických, ale aj takých sympatických melancholických momentov, vďaka ktorým sa mi to miestami mimoriadne páčilo. Samotný trojuholník postáv tiež nie je zlý, tvoria ho dostatočne kvalitní herci predstavujúci aj celkom zaujímavé postavy, pričom chémia medzi nimi funguje veľmi dobre, to napätie z toho cítiť, ale každá má aj pár slabších chvíľ, kvôli ktorým sa moje sympatie k nim trochu znížili a navyše v ich správaní ani nemá čo prekvapiť. A tak po tej príbehovej stránke je to vlastne len čakanie na prvý sex alebo vraždu, keďže nič iné tu už dej posunúť nemôže. A navyše ani s týmito bodmi film nepracuje jednoznačne a tak nepochybujem o tom, že záver mnohých sklame, ale mne sa práve záverečná sekvencia vďaka hudbe a melanchólii páčila z celého filmu najviac. Takže tento film určite nemôžem doporučiť fanúšikom žánru a ani sám ho kvôli tomu príbehu nemôžem hodnotiť lepšie, ale kvôli tej atmosfére a hudbe si to určite ešte pozriem. 68% (06.09.2015)