Viviane sa chce rozviesť

Ženy z okolních arabských států sice mohou svým izraelským kolegyním jejich společenské postavení závidět, ale přesto, že Izrael obecně považujeme za vyspělou demokracii, některé náboženské zvyklosti jsou natolik silné, že přetrvávají i ve svobodném politickém systému. Zkrátka když se chlap nechce rozvést, nemůže ho nikdo donutit a když je na straně muže i konzervativně smýšlející Rabínský soud, je ženská prakticky bez šance. Ten střet světa, jak ho známe my, s tím ortodoxně založeným tu byl vykreslen takřka dokonale. Člověk, ať už je chlap, nebo ženská, musí fandit hlavní hrdince, ale protože ne nadarmo se říká "pevný jak židovská víra", dokáže trochu pochopit i přístup manžela a zejména pak Rabínského soudu, který chce být nestranný, ale prostě nemůže, protože to neumí. A to žena žádající o rozvod vidí a proto je pro ní celé líčení ještě více nervydrásající, než by normálně bylo a že jí neprospívá ani detailní probírání osobního života, je celkem jasné. Na to, že se film prakticky celý odehrává v jedné místnosti, má příběh spád a soudní jednání celou dobu baví a v jednom případě i hodně rozesměje. Herci, byť pro mě zcela neznámí, neměli chybu a Ronit Elkabetz je pani Herečka. 90% (14.07.2015)

O tom, ako niekedy kultúrno-náboženské zvyky môžu človeka priviesť až na pokraj šialenstva, alebo aspoň poriadne znepríjemniť život. Čakať toľko rokov na rozvod a i to len s neistým výsledkom, tak to je vážne na tabletky. Veľmi dobre natočená komorná dráma zo súdnej siene, ktorá disponuje častou tendenciou privádzať diváka do zúfalstva, podobne ako aj hlavnú hrdinku. 80/100 Videné v rámci - Project 52 Films by Woman. (22.02.2016)

„POZNEJ SVÉ MÍSTO, ŽENO…“ /// Průvodce rozvodovým řízením Židů. Tohle stačí vidět, páč prožít… Absurdní, dlouho trvající divadlo o několika (soudních) dějstvích. Konverzačka, ve který je spousta keců vlastně vo hovně. Melou si tady všichni to svoje a snad i proto jde o kus pro silný povahy, který dokážou ocenit herce a dialogy (monology). Absurdní, neuvěřitelný, ale fakt dobrý divadlo, ve kterým oceňuju nahlédnutí do kultury jiný země, ve který si nikdo nedovoluje pochybovat o schopnostech soudu, udělených jak nebem, tak zemí. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chcu vybudovat židovský domov, který povede ke slávě Izraele. 2.) Jsem chytrá žena a proto držím ústa zavřená. 3.) Thx za titule „KenoL“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (12.08.2015)

Mám Izrael velmi rád, ale pokud se tam děje toto, tak teda s tím mám velký problém. Na rovinu říkám, že tohle je regulerní ponížování žen a absolutně s ním nesouhlasím. Film se rozbíhá pozvolna, ale postupně nabírá na síle až tě nakonci absolutně sejme, tedy pokud máš alespoň trošku empatie. Hlavní hrdinka je pro mně skutečná hrdinka, která se bije za svou svobodu s neuvěřitelnou vytrvalostí a musím říct, že jak její manžel, tak ty soudce považuju za mužský zrůdy. Vůbec si neumím představit, že bych se chtěl rozejít s nějakou ženskou a musel bych od ní mít plný souhlas a když ne, rozhodovalo by o mně a mém žvotě trio jiných cizích žen. Musel bych ospravedlňovat svoje důvody, volat své přátelé ako svědky mého vztahu, řešit intimní věci, doprošovat se. Uff, nechutný, absolutně nechutný. Ronit Elkabetz podává v roli Viviane životní herecký výkon a musím říci, že dlouho předlouho jsem nějaký ženě nedržel tak moc palečky a současně mně bylo na blití z chlapa ( jejího manžela a soudců ) jako v tomto filmu. Ten film na mně doléhá teprve teď, po jeho skončení. Izrael mně tímto zákonem silně zklamal, protože proti tomuhle je pro ženy i peklo wellnessem. (07.02.2018)

Jste-li živočišná židovská pichna, co v sobě touží mít kus chlapa trochu častěji než jednou za pět let, rozhodně se nevdávejte do Izraele za rabína. To vám totiž zbydou jen oči pro pláč, kunda jen pro občasné vrhy malých sionistů a tu akutní angínu klitoris si můžete léčit leda tak svitkem Tóry. Moc hezká, poučná a vcelku zábavná sonda do Kocourkova bezprecedentních blízkovýchodních okupantů, kteří se údajně považují za moderní a demokratický stát, nicméně občanské právo se tu stále nevyhrabalo z 16. století. Mimo jiné i o rozvodech zde rozhoduje soud patriarchálních, vypláchlých fundamentalistických kudlanek, nejvyšší judikáty jsou ty Jehovovy a jako precedenty se uplatňují biblické výjevy. Holt rozum nad tmářstvím a lidovými pohádkami ještě ani ve 21. století nezvítězil všude a milí Izraelci si rozhodně nemají se svými nedobrovolnými a neméně pokrokovými islámskými sousedy v podstatě co vyčítat. Nechci malovat Mohameda na zeď, aby mi náhodou nějaký pomatený mazlík s chutí na prznění stáda přičmoudlých panen nezaútočil na redakci, ale děsím se každého uskupení blízkovýchodních náboženských fanatiků, které vlastní skoro dvě stě taktických jaderných hlavic a jehož právo na vlastní území vzniklo podobně, jako by se dnes například Gótové usnesli, že v dobách, kdy začaly uhelnatět plavuně, hnáni predestinací Odinových run dobyli Řím, tudíž je jejich, a na tomto základě by hrstka švédských skinheadů anektovala Vatikán. (18.07.2015)