Morien

Dává smysl, že to je debut mladého režiséra, protože to je nesebevědomé a nekonzistentní v přístupu k formě i sdělení. Na druhou stranu vůbec nerozumím, proč to nakonec vypadá, jak to vypadá. Dojemná hudba? Neautorský přístup k inscenování většiny postav? Mrzí mě to, protože na jisté úrovni jsem se s tím spojila a potenciál tam vidím. --- Wow, byla jsem tehdy celkem krutá. Dnes jsem se dívala znova a srdce mi jistojistě pookřálo. (8.3.2022)

Ale líbila se mi slovní výměna: "Nevím, jak jsi mohl přežít smrt dítěte." -"Definuj přežití." Jedině tam se snad film dotkl roviny reality, kterou bych mohla pochopit, ačkoliv i tak to v sobě obsahuje náznak neskutečné šablonovitosti zbytku celého filmu, a záměrně říkám neskutečné.

(1001) Některý z uživatelů zde v komentáři psal, že kdyby Johnovi nebyly vidět odrosty, tak dá plné hodnocení. A já si právě myslím, že o těch odrostech to je. Gus je génius a ještě se to rýmuje. A jeho filmy jsou důkazem toho, že sebevědomí je klíč k filmu, ale pouze v případě, pokud člověk zůstane pravdivý a nepodlehne svodům. A slovo pravdivý používám ve smyslu "dobrý", nikoliv jako odpovídající faktům. A slovo "dobrý" používám v křesťanském smyslu hodný, čistý, čestný a nikoliv jako měřidlo úspěchu. "A person's mind stretched by a new idea can never go back to its original dimensions."

Takový film jsem toužila vidět hodně dlouho. ♥♥♥ Obvious commentary is obvious: "I'm no editor but I can safely say that's probably the worst thing I've ever seen. You didn't even have music!"

Asi jsem si musela tenhle film nechat rozležet (pět let), abych ho mohla docenit.

Řeším si teď nějaké svoje krizičky a sledování tohoto filmu vytvořilo dokonale odcizenou platformu pro dospění k následujícímu názoru: Myslím si, že jednou se moje odtržení od reality dostane do takové fáze, že bych byla schopná někoho zabít s přesvědčením, že si to svými skutky na sebe přivolal sám. Konec svěřovacího okýnka, internete. K filmu: Názorná ukázka, jak ošemetné je sledovat, co dělá mnoho postav v jednom čase. Zvláště mě zamrzelo promrhání potenciálu dvou bratrů, ale to jen proto, že bratři jsou moje osobní úchylka. Myslela jsem, že se zamiluji do Lokiho, ale absence jakéhokoliv magického oparu nebo alespoň zdání, že opravdu představuje smrtící hrozbu, způsobila, že jsem se zamilovala spíše do Černé vdovy, respektive jejího exteriéru. Opravdu mám raději, když se bojuje za osobní příběh a nikoliv za záchranu světa.

Nevím, léta zírání na pošahané a inťoušské filmy způsobila, že tento typ snímků je pro mě takřka nehodnotitelný. O to hůř, že to není debut nějakého indie maniaka, ale regulérní počin stařičkého italského univerzitního profesora, který ve volných chvílích zfilmovává tohleto nebo třeba Viewegha. Hádám, že mě filmy začnou nudit ve chvíli, kdy se rozhodnou řešit reálné (a tím podřadné) drama. Románová předloha možná mohla mít nějakou výpovědní hodnotu, ale do filmu se z ní rozhodně nic nedostalo.

Oficiálně jeden z asi pěti filmů na světě, které jsem ani nedokázala dokoukat, jak neskutečně... trapné mi připadaly. Připouštím, že nejsem ideální publikum pro romantickou komedii se špetkou drámy, ale tady bylo snad všechno špatně i stavebně a vůbec, ble.

Haha, na mě to působí, jako by se tvůrci rozhodli místo výdělečných módních hororů dělat postmoderní reflexivní umění navazující na mistry vyprázdněné narace a eklekticismu (aluze Shiningu jak sviň, hells yeah). Vlastně mi to přijde jako velmi pečlivě zkomponovaný troll na blbečky, kteří od série ještě něco čekají. A já jsem tedy jeden z nich. Po záběru na skupinu čarodějnic stojících v garáži v minulém díle jsem tady už čekala černé mše a lítání na koštěti, ale hořce jsem zaplakala, protože tvůrci začínají v každém dalším filmu úplně od začátku a používají stejné triky a vyšvihnou se až na konci a to nestačí.

Jsem zase v lásce. Děkuji. Ten film je celkem bezohledný k divákovi, takže ten závěrečný soucit nad postavou je snad až nepatřičný.