Recenzie (2 813)
Němý Bobeš aneb Český Tarzan (1997) (divadelný záznam)
Na téhle hře zbožňuji především výsměch retrospektivám a flashbackům, který je proveden naprosto vykřikózně a drahoušsky. Maminka vždycky říkala...
Prelet nad kukučím hniezdom (1975)
(1001) Jak praví kapela Traband: Indiáni ve městě, indiáni ve mně jste, indiáááni! Jeden z nejpovznášejícnějších depresivních konců, co znám, a proto ho zbožňuju. Co nelze filmu upřít je skvělá volba herců. Takovouhle snůšku individuí potkat v metru, tak se buďto otočím a uteču nebo si sednu mezi ně a začnu po cizích lidech házet šachové figurky. Knihu jsem nečetla, takže nevím, jestli je to dobrá adaptace, rozhodně to ale je dobrý film. ♥♥♥
Pyšná princezná (1952)
Vždycky když si vzpomenu na tuhle pohádku, chce se mi brečet, ale s pohádkou samotnou to nemá vůbec nic společného.
Hospoda Na mýtince (1997) (divadelný záznam)
V mých očích jedna z Vídeňákových nejslabších her. Já zkrátka ty hry s popěvky nemám ráda, marná snaha. Krom toho Miloň v mých očích přehrává takovým způsobem, až se mi to místy nelíbí. Jenže pořád to má úroveň, co naplat. Vidím v tom ale spíš literární kvality, zpracování prostě e-e.
Harry Potter a Tajomná komnata (2002)
Oproti jedničce mě film daleko více bavil, je v něm víc o vtip se pokoušejících scén (v Kameni to byly spíš ty takové "rodinné") a také přibyly charismatické postavy, zejména okouzlující Kenneth Branagh a nesnesitelně blonďatý Jason Isaacs. Christian Coulson pro mě bude navždy jediným opravdovým Tomem Riddlem, ten šašek z Dvojího prince ať mi nechodí na oči. Ufňukaná Uršula je ještě přirozená, ačkoliv, jako většinu postav, ji později čeká naprosté zpitomizování. Líbí se mi i výtvarné pojetí samotné komnaty, nicméně celkově je film pořád ještě příliš neosobní a působí jenom jako práce na zakázku.
Harry Potter a Kameň mudrcov (2001)
Ach, dnes už to je jen takové nostalgické ohlédnutí, jak byl maličký Daniel tehdy roztomilý. Film samotný je takový starosvětský, přiškrcený a na opravdu působivé scény velice skoupý. Herci nic moc, jako by se teprve rozehřívali, ačkoliv zase to má plus v tom, že nedochází k příšernému karikování, jako se tomu později v sérii bude dít. (To, co dělají Dursleyovi v pětce, to snad nemůže nikdo myslet vážně. Tady to ještě jde skousnout.) Adeptem na pochvalu v mých očích zůstává pouze Alan Rickman alias Srabus, který tady nastavil laťku a tu si drží napříč všemi filmy a je prostě k zulíbání.
Sestra (2008)
Klasické téma /Nechala mě, jsem smutný./ zabalené do přesně takových slov, jaká se mi líbí. V několika scénách byl princip koláže využit takovým způsobem, že mě to vyloženě nadchlo. Fascinace oknem mi má co říct. Zároveň se mi dost líbila "bledá" scéna v zrcadle, výmluvněji v tak málo gestech a beze slov snad lásku ani popsat nelze. Hudební složka a hlas rovněž velmi autentické, tedy sžíravé. Jsem spokojena.
Žiletky (1993)
Po shlédnutí Sestry zvyšuji na plné hodnocení, protože bagr. ♥♥♥
Mars útočí! (1996)
Je možné, že je moje nízké hodnocení zapříčiněno po*** dabingem. Jinak jsem se na to koukala a říkám si: "Ten chlap teda úplně de*** paroduje Jacka Nicholsona." Oj, chyby lávky.
Santa je úchyl! (2003)
Málem jsem se přetrhla smíchy. To jest jediný přetrvávající dojem. Ámen.