Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Akčný
  • Komédia
  • Animovaný
  • Horor

Recenzie (3 514)

plagát

Okja (2017) 

Jedna z mála smysluplných vegeagitek.. Film netlačí na pilu, pracuje s nadhledem, analogií a stylizací. Neútočí na diváka syrovostí brutální reality. Spíše se snaží vykreslit přátelský vztah dívky a prasete a dále s divákem pracovat na základě tohoto pouta. Joon-ho Bong se navíc ukazuje jako mistr mixování neslučitelného, protože natočit koreisko-americký film který balancuje na hraně komedie a dramatu a doprovod tvoří balkánská dechovka.. to už chce hodně citu aby to dohromady fungovalo..

plagát

Poslední lovci (2010) 

Z mého pohledu je Lichtag průměrný filmař kterému se dostává zvláštní pozornosti jen proto, že prostě točí podmořské filmy a nemá v tom našem rybníčku víceméně žádnou konkurenci. Forma dokumentu je stavěna stále podle šablony z přelomu 80. a 90. let. Hromadu obrazového materiálu drží pohromadě jen komentář popisující co se zrovna děje. Akční scény jsou nevkusně podkreslovány jakože akční hudbou. Nedozvídáme se nic hlubšího, nic opravdu důležitého. Jediné s čím Lichtag přichází je jakési dilema na konci ke kterému se ale taky nedokáže postavit kreativně a ze všech stran... Chápu, že jsem asi zmlsaný a ne každý může být geniální dokumentarista jako Herzog, ale tohle je sakra slabota.

plagát

Gangy z Birminghamu (2013) (seriál) 

Někde mezi 3 a 4.. Sice mě to docela bavilo, ale je to točené tak moc na efekt až to občas sklouzává do karikatury. Jedním příkladem za všechny je Brodyho variace italskoamerického gangstera který je se svým párátkem v hubě, gestikulací a kloboukem sraženým až absurdně do čela, souborem těch nejprimitivnějších klišé které ve výsledku působí až komicky (nehledě na to jak kvalitně hajzlovsky je ta postava napsaná).. Faktem taky je, že opravdu napjatý jsem začal být až v průběhu čtvrté série. Do té doby mi to bylo tak nějak jedno a vlastně jsem neměl o nikoho strach (jednak jsem věděl, že se z toho vždycky nějak vysekají a druhak bylo fakt těžké vytvořit si vztah k postavám které jsou v zásadě banda dementů bez hodnot).. Zde často zmiňovaný Boardwalk Empire je o několik levelů výše.. U Peaky Blinders jsem za celou dobu vlastně ani nerozluštil o čem to jako celé vlastně je. Jakože jasně, že chápu děj, ale nějaký ucelující motiv s přesahem, něco co by tomu celému dalo smysl, co by mě připoutalo k obrazovce a donutilo držet postavám palce..to jsem tam nenašel.. Ale Murphy, Hardy, Anderson, Wallis a pár dalších s podporou Cavea a PJ to tahají nahoru a nakonec tomu člověk ledasco odpustí.. Takže vlastně dobrý.. EDIT: Pátá série pořád s přehledem drží standard.. Zase ale platí, že jde o hodně poutavý příběh, vyprávěný skrz pozérské obrazy..

plagát

Gauguin (2017) 

Paráda.. Zatím nepřekonatelnou Gauguinovskou variací byl pro mě Sutherlandovský Wolf at the door, ale tohle se tomu s přehledem vyrovná (a v některých motivech i překonává). Tenhle první Gauguinův tahitský pobyt je citlivá studie o hledání divokosti, ztrátě nevinnosti, vášni, zkamání, nekonečném boji.. Člověka až bodne u srdce když Cassel, jen tak očima, prožívá chvilky bolestivé žárlivosti.. Žádná bezbřehá idyla se nekoná. I v krásách tahitské krajiny je romantika velmi pomíjivé zboží. Gauguin hladoví. Zdravotně to s ním jde od desíti k pěti. Z tuby vymačkává poslední mikrogramy barvy. A to filmaři nezmínili jeho nekonečné boje s místními úřady za práva domorodců.... Ideál asi bude pustit si tohle a hned na to navazující Wolf at the door.. Ještě aby někdo stejně kvalitně natočil Gauguinův druhý tahitský pobyt (ne, ta sračka s mladým Sutherlandem se fakt nepočítá) a budeme tu mít luxusní trilogii.

plagát

Kazateľ (2011) 

Fajn upíři..... jinak totál srágora..

plagát

Prvotní vztek (2018) 

Jakože sorry, ale mě tohle nadšenecké béčko bavilo vlastně o třídu lépe než aktuálně přechvalovaný Quiet Place.. Naddržený paviání Robi Hood vede v lesích salón tělesných modifikací se speciálizací na permanentní transformace hlavy a krku.. Do revíru mu zabloudí dva polonazí a banda buranských zálesáků a o zábavu je postaráno.. A vlastně vůbec nevadí, že to nemá ani hlavu ani patu.. Do toho všeho tam je indián s krizí identity a čerodějnice z filmu Witches(1990).. Přímé odkazy (a místy až citace) z Predátora... No, prostě pologeniální ptákovina.

plagát

30 minút po polnoci (2012) 

Na mě tyhle filmy působí jako taková propaganda na zakázku.. Osobně bych se vůbec nedivil kdyby to všechno proběhlo úplně jinak a tady skrz "velkej"film se nám vštěpuje jen verze kterou si máme pamatovat.. Celou dobu jsem čekal, že se třeba dozvím více o tom proč a jak Usamovo tělo (údajně) vyhodili z helikoptéry do moře a ono hovno..

plagát

Tiché miesto (2018) 

Promarněná šance.. Krasinski představuje svět tak jednoduchý a přitom krajně sugestivní až je to téměř geniální.. Problém je v tom, že s jednotlivostmi technikálního typu pracuje ledabyle až lajdácky...což je o to větší průser, že divák nuance sluchu a zvuků důvěrně zná a tak i v drobných nepřesnostech silně cítí, že tohle nějak nehraje.. Jednou skoro stačí aby na zem spadnul špendlík a z dálky se přiřítí potvora..Jindy je zdroj hluku metr před potvorou a ona jakoby si nebyla jistá jestli slyší dobře.. Zvuk se zde prostě chová nekonzistentně a potvory na něj reagují nekonzistentně.. "Dobrá no" řekne si tolerantní divák který si nechce kvůli hnidopišství zkazit zážitek "Budu to brát jako součást hry.." Ale on ten Krasinski svým lemplovstvím mrví ten film víc a víc. Úplně zbytečné lekačky které působí o to laciněji, že celý film se odehrává víceméně v mute režimu a lekání tvoří vlastně jen náhlý ostrý zvuk vynaný o 200% nahoru- haha, hrozně rafinovane, blbečku.. Přitom na několika místech se ukazuje, že se zde dá úspěšně budovat kvalitní napětí (a různé jiné nepříjemné pocity) i pomoci rafinovanějších, filmovějších a kvalitnějších metod.. Čím je ten film blíže konci, tím absurdnější nápady Krasinski sype z rukávu a podkopává tak nohy všemu pozitivnímu co doposud nadhodil.. Absurdně tiché narozené dítě.. Kukuřice v sýpce chovající se jako bažina.. Otázka proč potvory ovládly svět když je evidentně lze poměrně snadno zneškodnit.. atd atd... Jsem z toho zklamaný a tentokrát mi je to fakt líto.. Kdyby to ten mamlas udělal poctivě a soustředěně, mohl z toho být nejlepší horor za posledních 10 let.. Takhle je to jen kulervoucí nápad napasovaný do frustrující formy.

plagát

Sebevražedný oddíl: Rozpoutané peklo (2018) 

Jakože pár fajn situací a krutopřísných hlášek tam sice je, ale zdaleka to není tak svěží jízda jako první animák.. Zápletka je sice tak pitomá, že věřím, že záměrem bylo dosáhnout těžce béčkového feelingu, ale v reálu se to moc nedaří a je to spíš trapné než cool...

plagát

Vyhladovaní (2017) 

Ze začátku jsem tomu moc nevěřil, ale postupem času když se ukázalo, že tenhle film vnáší do zdánlivě daného subžánru zase něco nového a, že dokáže přijít se skromnými, ale zatraceně funkčními nápady, začalo mi to celé být dost sympatické. Úplně nezapomenutelný zážitek to nakonec asi nebyl, ale k té čtvrté hvězdě v mých očích schází fakt jen vlas..