ledzepfan

Nemůžu si pomoct, ale přes kvalitní řemeslo mě to vlastně ničím nezaujalo. Moc to připomíná mix filmů a knih které, samy o sobě, dané motivy zpracovávají o poznání lépe+ mám nějakej problém s xichtem B.Keoghana a dvě hodiny na něj koukat v jeho nejodpudivějších kreacích bylo fakt utrpení (zkouším to ale do hodnocení nepromítat).

OuKej.. Jednou za čas se stane, že je nějaký průměrný film nepochopitelně hypovaný a jindy se zase stane, že se podobně průměrný film stane terčem zbytečného zesměšňování a absurdního hejtu. Kdo je schopný k hodnocení filmů přistupovat trochu s nadhledem a odmítne jen (někdy doslova) papouškovat fráze z prvních recenzí, má něco nakoukáno, chápe film v kontextu filmografie nějakého tvůrce, atd. ten se nad Rebel Moonem nemůže rozčilovat. Snyder ve své profesní touze po zhmotňování adolescentních fantasií vytvořil ukázkově brakoidní space operu se vším co k tomu patří. Je to přesně tak přiblblé (nepůvodní, předvídatelné) jak by člověk od tohodle subžánru čekal a je to i stejně tak lobotomicky zábavné a chytlavé. Ano, co si budeme říkat, Snyder má mezery v psaní (i záměrně klišoidně pitomých) scénářů. Nejlepší filmy co natočil mu psal někdo jiný, nebo skoro doslova citovaly předlohu. Tozn, že i tady je pár scén které jsou už cringe a pár dějových peripetií, které jsou i v rámci brakoidní logiky zbytečně mimoidní. Ano, Snyder bezmyšlenkovitě nadužívá své trademarky a tak dobrá polovina zpomalovaček nemá své opodstatnění ani v estetice obrazu ani v nějakém dynamickém napětí (spíš naopak, spousta zpomalovaček tady akci jen a pouze zbytečně brzdí) a občas je nějaký záběr tak kýčovitý, že si člověk ublinkne očima... Přes všechny možné výtky ten film ale svým způsobem funguje, drží v jakémsi schématickém celku a těch 130 minut nějak zásadně znát není. Pindy o nevykreslených charakterech jsou blbost, protože ani v první půlce Sedmi Samurajů jsme o jednotlivých charakterech nevěděli více než tady (a třeba Boutellina nebo Hunnamova postava ten svůj background mají docela funkčně nastřelený).. Herecky je to v pohodě. Hopkinsův hlas potěšil... Fakt bych to zbytečně nehejtil jen proto, že je nějak trendy to hejtit na základě několika, dokolečka opakovaných a ne úplně neprůstřelných argumentů. Je to jak jebat třeba Jacksonův Braindead, že je to na horor málo strašidelné a psychologicky propracované.

Ideologicky (když se prostě člověk do důsledků zamyslí nad tím co a jak ten film říká) je to střela tak moc mimo terč, že to ve výsledku "problém" spíše prohlubuje než aby to působilo nějak smířlivě. Je fakt, že MR je v tom zase okouzlující, má to několik fajn nápadů a působí to celé vzdušně/lehce (tak, že se v tom i ta chybná ideologie jaksi pocitově ztratí). Za mě je to ale docela ztráta času.

Parádní ATM intro, luxusní Sára Conor gag a Reacher už si namísto pozerského desert eagla sehnal normální, funkční bouchačku.. Rozjezd hezkej.

První film byl jedinečný, zatraceně chytlavý a vkusně estetizovaný exkurz do italského podsvětí. První série seriálu byla velmi povedenou a obohacující variací na tento film a dokázala si najít úplně odlišnou a přitom stejně efektní cestu k divákovi jako Gomorra. Z druhé série se už vytratil ten whow efekt a některé dějové kudrlinky už měly strukturu výplňové vaty a z prstu vycucaných povídaček, ale pořád to dokázalo držet úroveň. Ve třetí sérii už byl kvalitativní sešup nepopiratelný.. Tato prapodivná čtvrtá série (která přichází hodně pozdě a tváří se, že je vlastně nějakým novým projektem) je už totální brak a šmíra bez úrovně, nápadu, citu pro příběh či třeba jen omamného audiovizuálu. Ztráta času.

Moc nechápu z čeho tady všichni uchcáváte. Výprava ok. Casting fajn. Chvilkama je to nějak zajímavé a napínavé... Ale jinak je to taková nekonzistentní splácanina, kde se tak nějak ledabyle řetězí prapodivné scény do dějového oblouku který působí jako random sestřih klíčových i zcela podružných scén nějakého seriálu. 120minut jsem dal na 4x protože mě uspávalo jak to pořád přešlapuje v tom či onom motivu. Jakože neurazilo, ale ani nenadchlo.

Parádní psychologický survival který postavy i diváka drží v informační izolaci a stavu až mysteriózní paranoie. Jednotlivé charaktery a jejich vzájemné interakce jsou napsány (a zahrány!) vrstevnatě a uvěřitelně. Pomalejší tempo a zdánlivě přestřelená minutáž jsou vyváženy chytlavou atmosférou. Je v tom hromada povedených nápadů a působivých obrazů.. V cca druhé polovině už jsem na to koukal se svou puškou na dosah ruky.. pro lepší pocit.. a pro jistotu.

OuKej.. Nemožné se stalo realitou a pro mě definitivně mrtvá seriálová značka (poslední 4,5 série jsem už nekoukal) mě po třech nostalgických dílech a moc hezkém uvedení Ncuti Gatwaye přiměly dát tomu ještě další šanci...

Víc než 3 tomu nedám (myslím, že to ani nemělo ambici být něčím víc než freestylovou blbinkou), ale je to místy fakt chytlavá a hlavně po čertech zábavná kompilace. Za mě vítězí hallooweenská patálie vampýra za zenitem. Lehce zklamán jsem byl asi jen z Rugnova segmentu (od kterého prostě člověk čeká něco víc).

Koukat na tohle je něco jako žrát kamení.. Nedá se to žvejkat a pak to jen těžce leží v žaludku.. Věřím, že když to viděl Putin, tak si nad tím se Seagalem vyhonili kokoty do kříže. Normálnímu člověku z toho ale bude spíše jen blivno. Dobrá práce.