ledzepfan

Tohle je fakt pakárna-naprosto neuvěřitelný se mi jeví fakt že se El nakonec nezastřelil(já bych to udělal už tak v 50té epizodě)--opoti kelly je Joey z přátel génius--Peggy je Pijavice s velkým P a Líná kůže s velkým L--Bad to ještě neví ale jednou skončí jako jeho otec--chudák El dělá práci která je okolím hodnocena hůř než hovnocucář--první epizody byly lepší protože občas El nakonec zvítězil nad osudem a byl to on kdo se smál naposled-pozdější díly se však vyznačují tím že adˇ se stane cokoliv.jakkoliv a komukoliv tak El vždy skončí až na ůplném dně žabích sraček-no a právě tím ztrácí seriál postupem času na působivosti.-škoda - 75%

1:Přišlo to ve správnou dobu. 2:Stavělo to na silném výběru příběhů. 3:Jedinečný vizuál vypovídal o obrovském respektu k předloze. Přestože mě to bůhvíjak nestrhlo tak pro tyhle tři nevyvratitelné faktory + můj osobní respekt ke komiksovému SC tomu ty 4 klidně nechám.(hlavně teda teď po zkouknutí "Dame to kill for", kdy se ukázalo jak vrtkavá je hranice mezi funkčním zpracováním a vyprázdněnou pózou)

Od odpadu ho zachránilo jenom to že jsem byl schopný to dokoukat do konce--je úžasné s jakou demencí tvůrci vytvořili skupinu žraločích ploutví nad hladinou,to je fakt odvaha něco takového předložit divákovi jako hotové dílo--kdyby byli žraloci opravdu tak pomalí a líní vymřeli by už v pravěku--trochu mi to pripomnělo podobně debilní film modrý démon,ten ale narozdíl od ž.ú.má v sobě jasné prvky sebeparodie-prostě filmová šlichta

Dlouhou dobu jsem DiCapria nesnášel ,pak se mi náhodou dostal do ruky tenhle film a bůhví proč jsem se na něj podíval a Bác---Pravda ve kterou jsem věřil-totiž že Leonardo neumí hrát a hysterie kolem něj je naprosto nepodložená-se mi zhroutila jako domeček z karet---V tomhle dílku ,ve kterém krok za krokem sledujem destrukci jednoho ráje a mnoha snů,předvádí DiCa..po boku ostatních herců velmi solidní (a proč to nenapsat docela nadprůměrný)výkon--vizuálně skvělé,režijně zvládnuté,dobře zahrané-jen trochu, jak bych to napsal,místy nesourodé?nebo příliš rozdělené na světlou naivní krásnou část a na část šílenou depresivní absurdní temnou.85%

No prostě sračka no. Emmerich polapil japonskou filmovou legendu, tradiční gumu vyměnil za bezduché CGI, šílenství japonských scénáristů vyměnil za USA klišoidní sterilitu, nadsázku za hloupost, poselství za prázdnotu a ještě při tom všem stihnul špatně vykrádat sám sebe.... Ve vztahu ke Godzilláckým filmům je to o několik levelů níže než nejhorší Fukuda. V rámci USA katastrofických akčňáků je to takový slabší průměr.

Naprostá klasika, která-nehledě na rok vzniku-může děsit i dnes, pokud je divák dost vnímavý, chápe tu historickou metaforu a je si vědom aktuálnosti celé té myšlenky.... Navíc, je to start neuvěřitelné série, která je sice na povrch jen zábavná, levná, popkulturní a kvalitativně velmi nestabilní, ale při hlubším pohledu vytváří-víceméně nevědomky-(s trochou nadhledu) padesátiletou zprávu o japonské společnosti. Skrze Godzillu se japka vypořádávají s traumaty své historie(WW2, atomové bomby..), upozorňují na problémy přítomnosti(devastace životního prostředí) a varují před nebezpečím číhajícím v budoucnosti(přetechnizovanost, nekontrolovatelný vývoj)... Na tohle prostě nedám dopustit a mám to rád.

Kobayashi prostě samurajské filmy umí--seppuku je jeden z vrcholů tohoto žánru--chcete vidět chlapa rozříznout si břicho ! bambusovým ! mečem?-ano?- Tak tohle je film pro vás.Za zmínku stojí výkon T.Nakadai(e) který s přehledem dokazuje že v kvalitním samurajském filmu nemusí hrát jen T.Mifune (ps:Mistra Mifuneho obdivuji ale chvílema to opravdu vypadá jakoby to byl jediný dobrý japonský herec který se umí ohánět mečem-a to je trochu smutné pomyšlení)

Nakadaiova One Man Show. I když je v tomhle filmu spousta vynikajících herců, včetně charizmatického T.Mifune(ho), tak je to právě T.Nakadai kdo zde předvádí dokonale ztělesnění šíleného zla. Právě díky němu je snímek tak horečnatě temný. Bojové scény jsou mástrpís. Desítky (a dost možná i stovky) samurajů padají jako hrušky pod mečem jednoho muže. Pořád nevím která bojová scéna se mi líbila více. Jestli ta ultramanýristická na konci nebo to Mifuneho, střízlivější a vizuálně zajímavější, sólíčko. Tenhle film je prostě super a místy taky dost na bednu. Pro fandy japonských šermovaček, povinnost.

Do té doby než jsem objevil Kobayashiho jsem si myslel, že nejlepší samurajské filmy točil mistr Kurosawa. Ten si za všechny své filmy tohoto subžánru, bez diskuse, zaslouží pět hvězd, kdybych ale mohl dát hvězd šest, dostaly by je Kobayashiho Seppuku a hlavně Vzpoura. Z mého pohledu tenhle biják nemá chybu. Napětí a tempo dokonale gradují, mistr Mifune předvádí metronomicky přesný výkon který ale nedusí ostatní kolegy. Délka je velmi rozumná, děj je poutavý... Prostě, tohle mi fakt sedlo.

Demence s pěti hvězdama :-)--čekal jsem něco úplně jiného, něco vážného a ultrarealistického ale tohle je taky pecka. Ze začátku chvíli trvá proniknout do děje, vzájemných vztahů a tempa vyprávění ale když to podchytíte v čas čeká vás opravdu nevšední zážitek--Ichi je ten nejnepravděpodobnější zabiják jakého jsem viděl-ubrečený a usnoplený, když ho to ale chytne, lítá všechno kolem=střeva, obličeje, nohy, ruce..no prostě všechnymožné kousky lidského těla na jáké si jen vzpomenete. ...Edit=S odstupem času bych to možná neviděl na 5-přecejen to není ani zdaleka Miikeho nejlepší kus-ale nechám to tak.Těch aktuálních 73% docela sedí.