Inozuka

Příběh mého života ... a Richard v životní formě. Nesmělý a mírně potrhlí týpci jsou jeho parketa, takže to nemohlo dopadnout jinak a tenhle film mu je doslova šitý na míru. Scény s petanquem, spodním prádlem a napodobováním v restauraci jsou nářez ... K tomu tradičně dobrá hudba od Cosma a výsledkem je film ze zlatého fondu francouzských komedií sedmdesátých let.

Nevím proč, ale mě tahle "funésovka" nikdy nechytla za bránici tak, jako ty ostatní. Jsou tu skvělé gagy - Herr Kappelmeister, jízda na židlích, lázně... ale nějak to není ono. Vždycky se sice pobavím, ale něco mi tu nesedí - možná Bourvil, přijde mi, že to mezi ním a Funesem moc neklape nebo lacině poskládané halabala historické záběry na začátku mající evokovat nálet RAF na Francii ... těžko říct. Každopádně vím, že někdy zase neodolám a Velký flám si pustím znovu.

No ty krávo, Sedláček!

Amnestie mi nějak nesedla. Asi je to tím, že jsem čekal, možná jsem to jen z rozhovorů s hlavními protagonisty jen špatně pochopil, nějakou rekonstrukci vzpoury v Leopoldově v devadesátém roce. Tak to ale není, vzpoura je zde důležitá, ale je jen kulisou v podstatě nepravděpodobného a překombinovaného příběhu karatistického přeborníka, který skončí v lapáku, protože vykrádá domy komunistickým papalášům, aby zachránil ceněná umělecká díla, které mocipáni ukradli z veřejných sbírek pro vlastní potěchu. K tomu je naroubovaná jakási politická linie o disidentské rodině a jednom politickém muklovi. Zkrátka dost guláš či spíš polévka z jednoho hrnce. Navíc mě štvaly časté "snové" záběry rozostřenou kamerou a pokusy o umění. Na druhou stranu samotná vzpoura je zde zpracovaná celkem dobře a určitě se nedá říct, že Amnestie nestojí za zhlédnutí - takže ve finále spíš plichta a "zábava" na jeden večer.

Vyšátral jsem podle autora předlohy Sveitstrupa poté, co jsem dokoukal všechny série jiného seriálu na motivy jeho knih - Zločin. Kaštánek jakoby byl jeho pokračováním - spojení zločinu s politikou, silná, ale rozervaná hlavní hrdinka s rozpadajícím se osobním životem a bizarní vraždy. K tomu nádherné záběry dánské krajiny a takový ten typický severský chlad. Ke konci sice možná moc přehnané a překroucené, ale jinak super ... těším se na nějaké to pokračování.

Tobi, kdo je ksakru Tobi? .... po iksté už si to sice tak člověk neužívá, ví jak to dopadne, jak bude děj poskládaný a navíc je nyní v oběhu předabovaná verze, která už nemá takové koule, ale stejně je to pořád jízda. Gaunery začal Tarantino svou spanilou jízdu Holywoodem a oprávněně bývá tento film brán jako jeho čistá esence. Je tu jeho trademark: násilí, přeházený děj, spousta siláckých legračních keců a skvělá hudba. Kdo neviděl, jako by nebyl ...

Neuvěřitelně nezvládnutý film ... přišlo mi, že to bylo celé točeno na opiu. Tématicky rozhozené, snažící se stát někde mezi válečným filmem a jakousi moralitkou. Ani jedna z těch poloh nefunguje, filozofické přemítání připomíná blábolení ožralců v hospodě po půlnoci a záběry z bojiště jsou naprosto o ničem. Celé je to zmatené, nudné a často nepochopitelné. Občas to oživí hezký záběr na Dakotu nebo na Hellcata, ale kvůli těm fakt nestojí za to strpět celkových 125 minut.

Richard Boryna je pozapomenutý velikán české poezie a největší masér prvorepublikové armády ...

Co to ksakru ty dědkové mají s těmi malými děcky ... Eastwood na tom doslova ujíždí a natočil už dva filmy, kde se starý nevrlý tvrďák ujímá lidského mláděte, aby ho provedl nebezpečenstvími světa, a teď Neeson valí v podstatě to samé ... Kromě toho ošoupaného námětu, to ale celkem šlo. Poctivá žánrovka o vysloužilém mariňákovi, jeho pejskovi a M14, kteří musejí ukázat kartelu, kde je jeho místo ...

Poslepovaná sada reklamních spotů na všemožné produkty vrcholící remakem Cimrmanovy Hodiny pravdy ... Nijak mě to neurazilo, koukat se na to dalo, ale ta pitomost a prvoplánovitost z Bábovek cáká na hony daleko.