Panoptikum Města pražského
Réžia:
Antonín MoskalykScenár:
Jiří MarekKamera:
Jiří ŠámalHudba:
Ivan KurzHrajú:
Jiří Adamíra, Josef Vinklář, Josef Bláha, Ondřej Havelka, František Filipovský, Viktor Preiss, Jiří Bruder, Karel Koloušek, Hugo Kaminský, Marek Vašut, Marcel Vašinka, Otakar Brousek ml. (viac)Obsahy(1)
V parném letním dni uprostřed okurkové sezóny, kdy se podle názoru detektivů nedá očekávat žádný zločin kromě násilného smilstva, je na oddělení hlášena vražda mladé dívky. Jak se později ukáže – dělnice z textilní továrny. Podezřelí jsou celkem tři: vojín Vondra (M. Vašinka), který dívku miloval a měl taky důvod k žárlivosti, mladý básník, svobodník aspirant Boháček (M. Vašut) a konečně ženáč Hnízdo (V. Preiss). Všichni měli k dívce vztah... Určit pachatele je těžké: navíc je záhadou, jakým způsobem byla dívka usmrcena. K rozřešení tentokrát přispěje penzista Mrázek (F. Filipovský), který sleduje, co se kolem něho děje... (Česká televize)
(viac)Recenzie (19)
Pane rado, já bych se držel toho básníka! Von lže, a proto mu to do těch básniček tak štymuje, podívejte se: "A jenom hrom a blesk jdou mu v patách!" Já bych mu dal, pane, hrom a blesk, já bych ho zavřel! ()
Herecký koncert! Čurina jak blesky s hromy. Člověk se válí smíchy, protože tohle si všichni zúčastnění pánové mistrovsky užili. Vašut v roli básníka nikdy nebyl lepší, výslech u Boušeho neměl chybu, Viktor Preiss s Pepíčkem Bláhou taky újeb non plus ultra, Havelka s holkami v dílně-šílené, no a Filipovský s Adamírou u šťopičky... Výborné celé! ()
Jedna z nejlepších epizod cyklu, kde máme pohodovou atmosféru léta, i když nám tady došlo (zdánlivě) k závažnému činu. Máme tady jasně daný okruh podezřelých, každý ze 3 kriminalistů komunikuje s tím svým jinak - Souček si ho skoro oblíbil a vypadá to, že už není tak hr jako pár dílů nazpět, pan Brůžek profesionál s kouskem štěstí, no a pan Bouše, co nerozumí básním, ten by toho svého nejraději na místě zatknul už kvůli tomu psaní básní. Pak přijde starý Mrázek a všechno je najednou úplně jinak. Z kriminalistického hlediska je ten konečný zvrat trochu neuvěřitelný, ale byla to pohodová podívaná a to je pro mě hlavní. ()
"Copak ňákej slušnej člověk píše básně?" ()
Na jednu stranu jednoznačně zatím nejlepší díl, který měl nejen zajímavou zápletku i vyústění, ale konečně dostala mordparta více prostoru na své dedukce a pátrání, no a objevil se tam i děda Mrázek, který to zas celé vyřešil. Na druhou stranu se zas ukázalo, že ti policejní „specialisty a koroneři“ jsou mnohdy asi pěkně na hovno, když si takovou dobu nevšimnou, že všechny kovové věci co měla na sobě, na sobě měly stopy po „zásahu bleskem“. Vašut byl vážně na ránu (básnicky) a Preiss jako vždy elegán. Nejvíc se mi ale líbily ty děvčata z továrny, jak laškovaly s Havelkou… ()
Galéria (3)
Zaujímavosti (3)
- Smrt způsobená bleskem nebo vysokým napětím může zanechávat na těle stopy (popáleniny, Lichtenbergovy obrazce atd.), ale někdy může být nález jen nezřetelný nebo dokonce žádný, takže i pro soudního lékaře je důležitá informace o místě nálezu mrtvého, prohlídka jeho šatů a prohlídka drobných předmětů. (Formol)
- Na začátku Mrázek (František Filipovský) s odkazem na nebožtíka Vacátka říká, že v takovém počasí přichází v úvahu jen násilné smilstvo. Zločin „násilné smilstvo“ skutečně existoval, byl definování v § 125 a § 127 Trestního zákona o zločinech, přečinech a přestupcích 117/1852 ř.z., který byl v platnosti až do začátku 50. let 20. století. Prvorepublikoví policisté tedy museli znásilnění znát pod tímto názvem. (Formol)
- Příběh se natáčel v Praze na Malé Straně a v parku v Záběhlicích. (sator)
Reklama