Colby Sawyer

Včera jsem viděl Marvels, které demonstrovaly, že se MCU hroutí. Den na to je tu finále a Lokiho, které je naprosto parádní a nabízí otázku, proč takhle povedené nemůže být všechno nebo aspoň většina. Škoda jen, že to zase tak zbytečně natahovali.

Nejhorší Marvelovka to není, DC srágory jsou ještě o level níž, ale sakra dobrý film to taky není. Nejlepší na tom jsou potitulkovky, které vyvolávají v člověku pocit, že příště už to bude určitě zas dobrý, protože vás většinu filmu bude hlodat, proč Marvel netočí radši Bladea, Fantastickou Čtyřku nebo milované X-Meny. Stejně jako u Black Widow nebo třeba Eternals na člověka křičí ta zbytečnost. Nikdo to nechtěl, v komiksech najdeme myriádu skvělých věcí k převedení na plátno no a my dostaneme tohle. Příběh je lame, plný cringe momentů, kde to vypadá, že plac navštívil unhinged Taika. Ústřední trio má fajn chemii, ale o nějaké smysluplné psychologii nebo vývoji nelze mluvit. Záporačka je vyloženě tragédie, kde její motivace je prostě to, že je zlá. Navíc má z neznámého důvodu po celou dobu psychopatický výraz a zuby připomínají smažku někde z nádra. Nevím, kdo Feigemu přesně přiložil pistoli k hlavě a řekl, že se pojede kvantita podle uměle vycucaných tabulek a na kvalitu sere pes. Dá se to přežít, ale už by Loki mohl celou tuhle fázi odpálit a začít znovu někde kvalitně.

Attack on Titan po dekádě skončilo a navždy zůstane jedním z nejvýznamnějších počinů audiovizuální tvorby. Nejenže to je seriál, u kterého jsem pocítil fyzickou neschopnost zvednout se od obrazovky, ale hlavně je to seriál, který ze mě udělal anime fanouška a ukázal mi krásy japonské tvorby včetně mangy, protože jsem na konec čekat nevydržel. Právě manga zůstane anime poražena, protože Isayama musel spěchat, zatímco MAPPA nemusela (a díky tomu jsme se dočkali bizáru v podobě “Final Season Final Act Part 2”) a dodala ještě lepší finále díky rozšířeným dialogům. Když se takhle zpětně podívám na plakáty a zavzpomínám na všechny ty zvraty a hlavně ten žánrový i narativní zlom, který to přineslo, tak se vlastně nestačím divit, kam až jsme se dostali. Přiznám se, několik slz na konci ukáplo a já jsem vděčný, že jsem si tuhle jízdu mohl prožít a doufám, že mě ještě někdy něco chytne jako Shingeki no kyojin.

Bohužel nakonec Disenchantement končí jako zklamání. Jsem rád, že tu smrtelnou křeč nenatahovali do nekonečna. První série působila slibně, naneštěstí byla i sérii nejlepší. Kontinuální děj tomu vlastně i spíš ubližoval. Chyběly vtipy, reference či prostě parodie. Jasně, po Simpsonech a Futuramě to chtěli Groening a spol pojmout jinak, jenže to by museli mít nějaké příběhové oblouky, co mají hlavu a patu. V poslední sérii člověk musel přetrpět kolik kravin se stane, než se dostanou do Dreamlandu, jen aby se stala lame bitva plná deus ex machin. Tvůrci prostě vyprávět neumí a kdyby zvolili styl Rick a Morty asi by to fungovalo líp, i když od třetí série jsem se nezasmál ani jednou. Holt tohle zůstane v propadlišti dějin, kde tomu zůstane přízvisko “ten fantasy seriál, co je jak Simpsonovi”.

Killers of the Flower Moon patří do kategorie “filmů, co se musí vidět v kině”, nespadají však do podkategorie “taková pecka, že se to musí vidět hned”, ani “jedině v kině to bude aspoň trochu dobrý”. Nene, Zabijáci jsou povedeným filmem, který by byl doma neukoukatelný. Tři a půl hodiny ve společnosti fakt nepříjemných lidí je celkem síla a pocitově film sledujete půl dne. Hlavní výtkou je tedy Scorseseho sázka na “nediváckost”, za mě je to škoda. Je fajn vidět nekompromisní režisérskou vizi, ale stejně tak bych ocenil, kdyby Marty chtěl, aby si jeho film lidé užili a ne u něj tak trošku trpěli.

Úsvit, anglicky možná výstižnějším názvem We Have Never Been Modern, je po Bodu Obnovy dalším zjevením, opět se jedná o světově vypadající film navíc s velkým přesahem. Ze začátku to může vypadat na krimi, ale v druhé půlce se to zhoupne k dramatu, které diváky může nemedicínsky vzdělané diváky poměrně osvítit. Je škoda, že se tam hodně motivů načne a nerozvine, ale celkové poselství zůstává naštěstí. Svit aka Nový Zlín vypadá fakt dobře a snad je to začátek pomyslného standartu českého filmu a nebude tak pouze výjimkou.

Nakonec je to celé plusmínus na úrovní Mandaloriana. Je to málo? Je to dost? Toť otázka. Za sebe říkám, že Dave Filoni bohužel spasitelem předaleké galaxie není. Je to pouze takový snaživý resuscitátor. Věřím, že kdyby Kennedy konečně vyrazili a dosadili místo ní právě Davea, tak by se fanouškům SW mohlo blýskat na zlaté časy, protože stejně jako jeho mistr George Lucas, tak i FIloni je spíše schopný plánovač a pomyslný duchovní otec než realizátor koncových projektů. Pozice, kdy by celému universu udával směr, ale to koncovku by nechal zručnějším lidem, by mu sedla lépe, stejně jako seděla Lucasovi. Ruku na srdce. Nejlepší věci ve Star Wars napříč médii nám Filoni nenaservíroval, stejně tak to nebyl Lucas a už vůbec ne Disney. Nene, nejlepší SW nám dali Irvin Kershner (Epizoda V), Tony Gilroy (seriál Andor), Drew Karpyshyn (KOTOR) či Timothy Zahn (všechny knížky o Thrawnovi). Právě poslední pán by Ahsoce jako hlavní tvůrce děje určitě slušel více. Filoni dokáže dodat zajímavé pointy - Thrawn, nová galaxie, Nightsisters, dark jediové hledající tajemné cosi a navíc k tomu všemu dohodí oblíbené originální postavy. Jako celek to však nefunguje, stejně jako nefungoval Boba Fett. Ahsoka trpí otřesnými plot armory, spoustou nelogičností a ztrácením času, které občas není ani kompenzováno fanservisem a zůstává jen vata, kdy se mohl děj posunout mnohem dál. Vypadá to jako ty velké Star Wars, charisma Raye Stevensona skrze obrazovku naplní celý dům, Huyang je okamžitým miláčkem diváků a tak dále. Spoustu věcí tam je super, ale stejně tak není super, že je to rozfrcaný do osmi epizod, když to nakonec neuzavře prakticky nic a odpovědí dodá jen velmi velmi poskrovnu. Těším se na Skeleton Crew, těším se na Acolyte, těším se i na pokračování "filoniversa", jen se prostě člověk nezbaví toho hlásku v hlavě, který mu připomíná, že tohle Star Wars je od svého stropu dost daleko.

Finále je fajn, možná jen ok. Plot armor, nelogičnosti i fakt, že je to celé jen vata k tomu, co je každému jasné, že se stane. A kde je Baylan a Shin? Opravdu jen cameo cliffhanger? Nedá se to považovat za uspokojivé ukončení, když jsme nedostali žádné odpovědi a celé to byl vlastně jen prolog k tomu, co bylo každému jasné.

Kde je Tony Gilroy, když ho potřebujeme?! Vypadá to, že Rogue One je nejlepší Disney SW film právě díky němu. Přitom ve Stvořiteli je všechno od fajn herců až po parádní world design. Všechno je prvotřídní až na ten scénář. Já jsem člověk, který si užije Transformery i F&F, i když je to někdy hodně pitomé. Jenže Stvořitel je tak dějově debilní, že si člověk nedokáže naplno užít ten zbytek. Ještě u setkání s Nimratou, jehož odhalení bylo dost béčkové a vzhledem k tomu, že film má tak pět pojmenovaných postav i nepřekvapivé, jsem si říkal fajn. To by se ještě dalo kousnout a na nějakých 7-8/10 by to klidně ještě bylo, jenže co se začne dít potom, to zůstával rozum stát. Bod Obnovy z minulého týdne je z tohohle pohledu scénáristický majstrštyk. Štve mě to. Edwards ukazuje, že za málo peněz lze natočit hodně muziky, ale i přes nízký rozpočet tohle zřejmě propadne, protože kvůli pochybnému scénáři tomu šuškanda fakt nepomůže. Příště, když už seženu zdroje na originální sci-fi, tak by bylo fajn dát scénář přečíst někomu příčetnému. Protože jinak z Edwards bude druhy Blomkamp, který akorát sází na laciné ždímání emocí.

Scénář. Ach ten scénář. Proč když máte talent, odhodláni a trpělivost sehnat prostředky, proč to celé nepodpoříte brilantním scénářem? Samotný koncept “bodu obnovy” sice není nijak extra nosný a má spoustu much, ale to by se s klidem přehlédlo, kdyby to celé bylo někam parádně vypointované. Ve skutečnosti zůstane pocit, že člověk viděl jen průměrnou detektivku. Když to srovnám s mým milovaným Upgrade, tak tam finále korunovalo geniální výtvor. Tady finále zanechá mírnou pachuť. Přitom je všechno skvělé. Režie buduje atmosféru a napětí, vizuál je jak z Hollywoodského filmu a herecký ansámbl ukazuje, že talent v tuzemsku rozhodně nechybí. Přesto všechno se jedná o film, který se prostě musí vidět v kině. Zatímco Jáklův Žižka se jen tvářil jako česky výtvor, i když to byla americká slátanina. Tohle je od srdce český a ukazuje, že tu jsou lidé, kteří umí točit skvělé filmy a ne jen ty ptákoviny s Langošem.