Colby Sawyer

Filmografii Grety Gerwig nakoukanou nemám, takže můžu jen říct, že je to lepší než Malé ženy. Jinak je to jako satira poměrně tradiční, ale setsakramensky zábavné. Někdy je to sice moc „on the nose“, ale ne nějak otravně. Naopak když se zdá, že to celé začne až moc moralizovat, tak přijde Gosling a zhoupne to zpět na komediální notu. Obecně Ken je nakonec hlavní tahák filmu. Barbie je od komentování a poučování, ale právě tenhle přitroublý blonďák diváka celým filmem protáhne. Upřímně čekal jsem to horší, jsem moc rád, že jsem se zase jednou mohl zasmát v plném sále. PS: Gosling svoji internetovou “literally me” pozici pozvednul zase o úroveň výše. Teď už se ho nezbavíme tuplem a mě to velice těší.

Makoto Šinkai zas jednou ukazuje, že je mistrem svého oboru, to jak v ohledu animace, tak i vyprávění romantických příběhů. Ne, Suzume není jeho nejlepším filmem. Vrchol jeho kariéry přišel relativně brzo v podobě Your Name., které už asi nebude překonáno a jeho tvorba se bude charakterizovat tím, jak blízko se k němu přiblíží. U Suzume máme opět dvě hlavní postavy, které si diváka bez problémů získají. Do fantasy přejdeme během prvních dvou minut a musím říct, že se jedna zatím o nejepičtější Šinkaiovu romanťárnu. Dějí se tam vskutku velké věci, které nepřebijí komorní romanci, jež spojuje ústřední dvojici v cestě za konáním dobra. Přes místy komediální vsuvku to celé působí velmi osudově, čemuž velmi pomáhá hudební doprovod. Méně se tu vsází na dialogy a více na činy i zážitky, které oba hrdiny spojí. Takže tu máme ideální poměr klasických trademarků a nového, co ve filmografii Suzume jednoznačně oddělí. Jo a nechybí i hodně těch vlaků samozřejmě, takže není o čem. Snad si Makoto podrží formu i nadále.

Jasně, záporák v podobě AI entity je taková univerzální scénáristická berlička, aby se jednoduše dělo, co je potřeba, navíc její provedení je poměrně legrační a poněkud naivní. V posledním aktu se ty twisty, odhalení a zrady trochu vymknou z rukou, takže je to pak poměrně přehlcené. Stejně tak zavedení “huntgirls” je poněkud úsměvné, ale to vše vem čert. Je to pekelně dlouhý, přesto se člověk nikdy nenudí. Akce prvotřídní, stejně tak výprava a postavy jsou stále povedené. Cruise to klasicky bez problémů potahá a přestože byl Fallout lepší, tak tohle se může směle řadit k těm parádním MI filmům. I to rozdělení na dva díly zde není nějak moc násilné a závěru tak nechybí ta pravá katarze.

Přestože forma dokáže obsah často zastínit, tak by rozhodně neměla být upřednostněna na jeho úkor. Obzvláště u filmu Wese Andersona. Přesně proto jsem si po opuštění sálu položil otázku: „Co tím chtěl autor říci?“ Odpověď moc nemám, kupa zajímavých motivů a postav je sice luxusně zabalena, ale divákovi toho tolik nepředá, o nějakém napojení už vůbec nemůže být řeč. Hodil je tam trochu ladem a skladem. Spojení divadelní hry a pozadí jejího vzniku je sice svěží nápad, ale v konečném důsledku celou soudržnost spíš rozbije než pozvedne. Nevadí, snad Wes dostane wakeup call a vrátí se příště ve staré formě

Ve všech ohledech stejně parádní jako první díl, až na tu animaci, ta zde byla povýšena o dva možná tři levely výš. Po audiovizuální stránce je tohle prostě jednoduše pure art, je sice pravda, že místy se to může zdát hodně frenetické, ale člověka to neštve, spíše ho mrzí, že si nemůže každý frame vychutnat do detailu. Příběhově to není žádná nastavovaná kaše, místo toho je tu velice promyšlený příběhový oblouk, který se nikdy nerozpadá. Stejně tak dostáváme poctivou dávku easter eggů. Přestože se jedná o celkem epickou podívanou, tak to celé stojí na postavách a jejich emocích. Chytne to za srdce, ale žádný zbytečně vyhrocený patos se zde nenachází. Pouze našlapaná jízda, která uvrtá do sedačky. Edit po druhé kinoprojekci: Napodruhé je to ještě geniálnější než napoprvé, vychutnat si každou drobnost není snad ani fyzicky možné, ale spousty drobných detailů se na opakované shlédnutí objeví a posunou to celé o level výše. Jo a ten soundtrack budu sjíždět ještě dlouho!

Přestože druhá série Bad Batch patří mezi povedenější SW věci, které vznikly pod Disneyem, dá se na ní krásně demonstrovat hned několik problémů současné Předaleké galaxie. Jednak to nesmyslná rozkročenost mezi animákem pro děcka a dobrodružstvím pro starší, čím se v druhé půlce stalo Clone Wars. Někdo by měl bouchnout do stolu a udělat SW normální pg-13 zábavou. Druhým problémem je produkční zmatenost, v jednu chvíli tu jede fajn příběh a pak přepneme na dvě klišovité epizody, kdy se nahání ztracená loď a je to tak plné prvoplánových blbostí, že se udělá jednomu zle. Nevím, jestli je Filoni nucen naplnit nějaký počet epizod, nebo že prostě retarduje děj dost no… retardovaně. U Clone Wars byly také zápletky úplně mimo, ale aspoň dotvářely tu galaxii. Jediný štěstí, že neběží současné jiný animák, protože bychom tu určitě měli něco podobného, co se stalo Boba Fettovi. Filoni a spol by si měli uvědomit a vydupat, že na příběh o Clone Force 99 a imperátorově klonovacím projektu stačí tři série po deseti dílech a pak můžou jít o dům dál vyprávět něco dalšího. V jádru to je fakt fajn, jen ten balast okolo prudí.

Je škoda, že Illumination dělají primárně ty retardované Mimoně, protože jejich animace je parádní a slušela by zajímavějším věcem. Jinak jsou Mario Bros další provedenou videoherní adaptací, která je přeci jen spíše pro děti, ale ta kanonáda easter eggů to bez problémů vynahradí. Několikrát jsem se od srdce zasmál a ani minutu se nenudil. Nihilistická Lumalee byla třešničkou na dortu, která mě až překvapivě rozsekala.

Nejlepší film Jamese Gunna, po kterém nemůže být pochyb, že nový Superman je ve velmi dobrých rukou. Po Endgame drželi MCU jen Spider-Mani a jako o povedeném se dá mluvit o Shang-Chim, jinak to všechno byla vcelku průměrná až podprůměrná bída a čtvrtý Thor, kterého jsem si užil, protože mi Waititi až moc sedí. Třetí Strážci ovšem připomínají, proč ten Marvel mám tak rád. Má to akci, srdíčko a emoce. Scénář se pro jednou zase povedl a nabízí i kvalitního záporáka se smysluplnou motivací. Celé se to krásně uzavřelo a otevřelo nové dveře do budoucna. Moc nevím, co bych tomu vlastně vytkl. Je to pořád MCU, ne revoluce v kinematografii, ale jinak to má všechno, co by od toho člověk mohl chtít. Jo a Pratt nekecal, má to rozhodně nejlepší soundtrack ze všech dílů!

Sepsat pár slov o DnD je poněkud náročným úkolem. Na jednu stranu ve filmu všechno funguje dobře, ale v ničem se neexceluje, zároveň se nikde nic nepokazilo natolik, aby stálo za to to kritizovat. Trailery byly velmi transparentní a slibovaly přesně to, co film dodal. Je to zábavné a vtipné, akce je fajn a v určitých momentech tam je poctivá snaha o emoce. CGI je průměr, ale nebolí to. Fanoušek DnD si určitě užije kupu odkazů, ze kterých jsem já pochytil jen pár termínů a želatinovou kostku. Celkově příjemný film třeba z ranku Jumanji nebo těch Strážců Galaxie, nikdo si to asi nedá do oblíbených, ale všichni se rádi podíváme na dvojku.

Znáte ty memy s FBI agenty, které v podstatě implikují, že půlka planety jsou jen oni agenti? Tak takový je svět Johna Wicka. Je to svět, kde být nájemným vrahem, je stejně obyčejné povolání jako třeba číšník či prodavač. Neexistuje je v něm policie a vidět někoho schytat kulku do obličeje, je pro průměrného obyvatele asi stejně zajímavé, jako když si někdo vedle odkašle. Možná se otočíte, ale jinak na to nijak nereagujete. Bobtnající mytologie Stahelskimu a spol začíná být celkem přítěží, tu tam je realistický a stylový twist s hotelem pro zabijáky z jedničky. Naštěstí o ději to vůbec není, i když jednotlivé prvky jsou stylové a celkově je to všechno dost cool, aby příběhový oblouk příjemně uplynul. Celé to samozřejmě stojí na akci a to je skutečná poezie. Je nevídané, aby čtvrtý díl byl nejlepší, ale nový John Wick je této výjimky důkazem. Jestli je to nejlepší filmy ze série by se dalo zpochybnit, ale bezpochyby má nejlepší akci. Tři hodiny utečou jak nic a člověk se jen opájí tou kreativní parádou, co se děje na plátně. Strašně to šlape a po celou dobu je divák svědkem akčního vrcholu. Převelice mě bavil soundtrack, nevím, jestli je to tím, že podobné věci jedu v posledních měsíců na denní bázi, ale pro mě akci posouval minimálně o dva levely výš. Po audiovizuální stránce totální masterpiece. Tohle je skutečné umění. Keanu Reeves kosící desítky a desítky lidí sice není asi pro každého, ale to nic nemění na tom, že tohle je jeden z filmů roku.