jara12

Maestro zůstává na úrovni průměrného životopisného dramatu, které sice začíná slibně, ale postupem času sklouzává k větší šedi a rutinnosti. Režisér Bradley Cooper, který zároveň hraje hlavní roli, se soustředí více na detaily jako dirigentská průprava a make-up než na nápadité podání Bernsteinova života. Přestože film začíná působivě s citátem Leonarda Bernsteina o umění, které by mělo vyvolávat otázky, nezachytává tuto myšlenku v průběhu příběhu. Kamera Matthewa Libatiqueho a černobílý obraz v úvodu dodávají filmu formální originalitu, ale postupně ustupují vzhledem k narativnímu sklouznutí. Film lze považovat za konvenční životopisné drama s hereckým výkonem na špici, ale s nedostatkem hloubky ve zpracování příběhu a postav.

Film Leo představuje zajímavý mix úspěšného i neúspěšného. Na pozitivní stránce stojí inspirativní příběh o 74letém Leovi, jež nabízí motivaci pro diváky všech věkových kategorií. Ovšem film utrpí na hudební stránce, kde zpěv Adama Sandlera není příjemný a místy dokonce narušuje celkový dojem z filmu. Vizuální stránka animace je sice solidní, ale nenabízí nic výrazného. Celkově se jedná o povedený film s dobrým příběhem. Avšak nezvládnutá hudební složka a průměrná animace mohou být překážkou.

Film režírovaný Samem Esmailen představuje filozofický přístup k apokalyptickému žánru. Julia Roberts, Ethan Hawke a Mahershala Ali se objevují v hlavních rolích, přičemž první polovina filmu vykresluje beznadějnou atmosféru post-apokalyptického světa. Esmail využívá těžkopádné metafory, ale zároveň dovoluje postavám filozofovat, což může být pro některé diváky osvěžující. Film se však může jevit přeplácaný a obtížně stravitelný pro některé publikum, ačkoliv nabízí myšlenkové experimenty a odvážné tvůrčí rozhodnutí. Celkově jde o povedený pilot s dobrou řemeslnou úrovní a solidními výkony herců, i když se některým divákům může zdát problematickým.

Film "Zrození nuget"  se vrací k jejich úspěšnému počinu Slepičí úlet po 23 letech. I když film nabízí známý humor a hravost, tentokrát se zdá být více zaměřen na dětské publikum a ztrácí temnější tóny a dospělejší prvky, které dělaly původní dílo výjimečným. I přes zábavnost a svižné tempo filmu může chybět něco z původního kouzla a kreativity, přičemž se zdá, že sází na spíše na osvědčené postupy.

Tajemství a smysl života neklade důraz na filmový příběh, spíše se jedná o filozofickou přednášku s hranými klipy a animovaným čmelákem. V režii Petra Vachlera se snaží dotknout new age a ezoterických témat, avšak film se ztrácí v nekonečných myšlenkových obratech bez jasného smyslu. Využívá citáty a promluvy různých postav, avšak nedává dostatečný kontext k jejich identitě. Příběh o lékaři Maxovi a jeho životních otázkách se skládá z nesouvislých scén a tematických skoků, čímž ztrácí důvěryhodnost a logiku. Formálně je film odpudivý s použitím zpomalovaček a vizuálních triků, což spolu s prázdnými frázemi vytváří nekonečně frustrující dvě a půl hodiny dlouhou podívanou. Snímek se pokouší zaujmout citáty z různých oblastí, ale nakonec zůstává chaotickým a nezáživným experimentem s nulovým smyslem.

Wonka představuje oslnivý návrat do čokoládového světa s nadějným Timothée Chalametem v hlavní roli. Film režírovaný Paulem Kingem, tvůrcem úspěšných dílů Paddingtona, balancuje nostalgii s půvabným vyprávěním a vizuálním podáním. Příběh o Willym Wonkovi se nebojí odlišit od předchozích verzí, vytváří dojemné muzikálové scény, které okouzluje svou naivitou a stylizovaným retro přístupem. Chalametovo charisma a britská DNA filmu přispívají k jeho poutavosti. Wonka slibuje stát se novou rodinnou klasikou s nezapomenutelným vizuálním a zvukovým zážitkem, který může oslovit diváky různých generací. No, myslím si že tohle se mu už podařilo.

Godzilla patří mezi nejslavnější kulturní symboly Japonska. Film reflektuje osobní vývoj postav a stav japonské společnosti po válce. Expresivní a melodramatická nálada může být pro mnohé diváky náročná, ale výpravné scény destrukce a vizuální stránka jsou zpracovány na jedničku. Režisér Takaši Jamazaki spojuje japonskou svéráznost s hollywoodskými postupy a tím úspěšně představuje Godzillu. Navzdory přehnaným scénám film vyniká emocionálním dopadem, což ho činí zajímavým pro diváky a kupodivu jde o lepší podívanou, než nám nabízí samotný Monsterverse.

"Disneyho nový animovaný film Přání sliboval grandiózní oslavu stoletého výročí Mickey Mouse. Bohužel však příběh o mladé Ashe a jejím putování královstvím Rosas nesplnil očekávání. Navzdory vizuálnímu půvabu a kombinaci moderních a klasických prvků Disneyovek, Přání ztrácí na originalitě a poskytuje pouze rutinní zážitek. Režie a příběh nevyčnívají, chybí humorné situace a zapamatovatelné postavy. Navzdory nostalgickým odkazům na ikonické pohádky se film nedokáže vymanit z průměrnosti. Přání nakonec zůstává obyčejnou disneyovskou produkcí, která se ztrácí v bohaté historii studia."

Film "Peníze těch tupců" režírovaný Craigem Gillespiem poutavě zpracovává kauzu GameStop s moderní formou, komediálními a dramatickými prvky. Skvěle reflektuje dobu pandemie covidu a dopady na společnost. Obsazení, dialogy a hudba tvoří vynikající filmový zážitek. Sledujeme různé perspektivy postav od finančníků na Wall Street po obyčejné lidi, což dává příběhu hloubku. Snímek sice trochu strádá na repetitivnosti dialogů, ale nic to nemění na tom, že jde o zajímavou změnu a neprobádané téma.

Snímek sliboval osmdesátkovou hororovou poctu a zároveň dosti připomínal Happy Death Day z roku 2017, ale nedosahuje očekávaného efektu. Příběh sleduje Jamie, která cestuje do osmdesátých let, aby zachránila tři oběti sériového vraha. I přes odkazy na klasické slashery chybí filmu originalita a nápady. Režisérka vytvoří atmosféru osmdesátek, ale nedokáže udržet kvalitu. Slabý humor také dosti snižuje zážitek. Film bohužel nepřináší do žánru nic nového a zařazuje se mezi průměrné hororové komedie. Fandové mají lepší možnosti než tento film.