jara12

Zimní prázdniny jsou podmanivým dobovým dramatem odehrávajícím se v internátní škole sedmdesátých let. Film se vyznačuje autentickou atmosférou a vynikajícími hereckými výkony, zejména Paula Giamattiho a Da'Vine Joy Randolph. Payneova režie a scénář nabízí hluboký pohled do života postav, jejichž osudy jsou silně zakořeněny v historii i emocích. "Zimní prázdniny" jsou osvěžujícím připomenutím, že v Hollywoodu stále existují díla s autentičností a hloubkou, která dokážou oslovit diváky.

Netflix občas překvapuje kvalitními animovanými filmy. Orion a tma, i když na první pohled nepůsobí ambiciózně, se díky scenáristovi Charlie Kaufmanovi stává zajímavou podívanou. Příběh o chlapci, který se bojí všeho, a jeho dobrodružství s živou tmou postupně přechází od rutinního začátku k hlubším tématům, i když přechod je náhlý. Vizuálně není film nijak výrazný, ale nabízí podívanou, která se nebojí dotknout se komplexnějších myšlenek a emocí, a to zejména pro diváky hledající více než jen povrchní zábavu.

Filmový průmysl má svá pravidla. Pokud někdo touží po Oscara, většinou pustí svůj film do kin ke konci roku. A pokud chce natočit životopis, šance na tuhle cenu se zdvojnásobí. Bob Marley: One Love však vystupuje z tohoto modelu. Zdá se, že tvůrci možná nechtějí konkurovat ostatním Oscara hladovým filmům. Samotný film se věnuje Marleyho exilu v Anglii a návratu na Jamajku, ale spíše povrchně. Chybí mu hloubka a snaží se vyhnout kontroverzím, což způsobuje, že Marleyho portrét působí mdlým dojmem. Film sice vypadá dobře a je slušně zahraný, ale nedokáže přinést mnoho nového o Marleyho životě. Zda-li stojí za to jít na tento průměrný film, záleží na vašem zájmu o Marleyho hudbu a život.

Zóna zájmu nás vtahuje do nitra temnoty, kde se běžný život prolíná s nejtemnějšími kapitolami historie. Režisér Jonathan Glazer nás provází skrze rodinu Rudolfa Hösse, jejichž každodenní existence je spojena s táborovými pecemi a stínem smrti. Christian Friedel a Sandra Hüller přinášejí na plátno nejen postavy, ale i esenci lidského rozporu v čase hrůzy. Film neukazuje jen strastiplnosti minulosti, ale vyzývá nás k nezakrývání pohledu před utrpením, které se nás nepřímo dotýká. Zóna zájmu je připomínkou, abychom nebyli slepí k hrůzám, které se odehrávají za zdmi naší vlastní zahrady.

Pavoučí novinka od Sony se zdá být ještě horší než zoufalý Morbius. Herecké obsazení, včetně Dakoty Johnson a Sydney Sweeney, nedokáže vynahradit slabý scénář a nudnou režii. Scénář se točí kolem traumatu hlavní postavy a její schopnosti vidět budoucnost, ale prezentuje to tak nezáživně a předvídatelně, že film působí spíše jako parodie na superhrdinské filmy. Navíc, Sony se opět ukazuje jako studio, které nedokáže věrohodně adaptovat komiksy a nedává dostatečnou pozornost detailům a akčním scénám. Celkově je Madam Web další hřebík do rakve tohoto univerza.

Dílo se snaží vyprávět příběh o zakázané lásce mezi studentkou a profesorem, ale není schopna plně využít svůj potenciál. Martin Freeman a Jenna Ortega mají výborné výkony, ale jejich chemie spolu je poněkud nepřirozená, což snižuje uvěřitelnost jejich vztahu. Režie Jade Halley Bartlett, která je zároveň autorkou scénáře, nedokáže dostatečně prokreslit zlomové momenty v příběhu. Film působí spíše jako divadelní adaptace než jako plnohodnotné kino. S ohledem na talentované hlavní herecké duo a odvážné téma je to škoda.

Film od francouzských tvůrců Erica Toledana a Oliviera Nakacheho se snaží kombinovat pohodovou komedii se satirickou kritikou konzumerismu a ekologického aktivismu. Dílo se snaží vyvolat důležité otázky, ale nedostatečně prokreslené postavy a nedořešené motivace snižují účinek kritiky a tematické hloubky. Navzdory těmto nedostatkům však funguje jako pohodová komedie s přirozeným humorem a sympatickými postavami. Herci předvádějí zábavné výkony a jejich interakce jsou svěží a zábavné. I přes některé nedostatky je film příjemným zážitkem pro jedno odpoledne.

Vznikla nám další práce režiséra Matthew Vaughna, který je známý svým odvážným a dravým stylem. Film nabízí typický vaughnovský rukopis s akcí a nápady, které neustále překvapují diváka. Choreografii akčních scén zajišťoval Čech Rudolf Vrba, což přispělo k dynamickému provedení akčních sekvencí. Vaughnovi se daří posouvat hranice špionážního žánru, ale občas se může zdát, že přehání, což může některé diváky unavit. Film se inspiruje různými žánry, včetně bondovek a Mission: Impossible, ale občas se zdá, že je přeplácaný a příliš přetéká nápady. Navzdory technické brilanci může být pro některé diváky tento špionážní film trochu příliš.

Film zachycuje příběh Nicholase Wintona, mladého londýnského makléře, který na prahu druhé světové války pomáhal židovským dětem z Československa. Winton zachránil 669 dětí, ale jeho činy zůstaly dlouho neznámé. Film se zaměřuje na důležitost jeho humanitární činnosti a představuje ho jako celoživotního idealistu. Anthony Hopkins exceluje ve své roli staršího Wintona, zatímco Johnny Flynn představuje mladého Wintona. Emočně působivý příběh se snaží ukázat nejen Wintonovu statečnost, ale i jeho pochybnosti a odhodlání. I když film nenabízí hlubší ponor do motivace hlavní postavy, poskytuje působivý pohled na Wintonovy skutky a jejich dopad na lidské životy.

Snímek není klasickým zombií žánrem, ale spíše postapokalyptickým thrillerem s prvky akce a survivalu. Příběh se odehrává v Koreji po obrovském zemětřesení, které zničilo civilizaci. Hrdinové se snaží přežít v tomto novém světě, který je nyní obýván zombii a mutovanými nepřáteli. Film míchá různé žánry, včetně akčního filmu, sociálního dramatu a survivalu, a nabízí dynamické a přehledné akční scény. Hlavní postava exceluje ve své roli, ale ostatní jsou poměrně mdlé. Bohužel nedostatečně prozkoumaný svět a nedotažený scénář mohou diváka zklamat, i když film nabízí několik zábavných momentů.