Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Komédia
  • Animovaný
  • Dráma
  • Krimi

Recenzie (139)

plagát

Krotitelia duchov: Mrazivá hrozba (2024) 

Nová pokračování slavného filmu se někdy nevydaří tak, jak bychom si představovali. Navzdory solidnímu vizuálu a akci film ztrácí směr, přehnaně se spoléhá na nostalgii a zapomíná na vlastní příběh a postavy. Vrácení se k původním hrdinům a ikonickým momentům působí spíše jako sestříhaný výběr starých scén než jako nové dobrodružství. I přes přítomnost starých tváří film nedokáže udržet pozornost, a nakonec se zdá, že je spíše souborem starých herců, než novým dílem série. Možná by bylo lepší nechat minulost za sebou a vydat se novými cestami.

plagát

Hrozba smrti (2024) 

Remake kultovního filmu přináší moderní verzi příběhu o vyhazovači s Jakeem Gyllenhaalem v hlavní roli. I když se snaží oslovit novou generaci diváků, nedosahuje úrovně originálu. Gyllenhaalova představa má své kouzlo, ale chybí charisma a bromance z původní verze. Film nabízí solidní akci a humor, ale některé momenty působí příliš zbaběle. Conor McGregor si svoji postavu užívá a přestože není podobný původní verzi jeho charakteru, nese snímek na svých ramenech. Jde tedy o slušnou podívanou pro fanoušky akce a bitek tělo na tělo, ale bohužel nedosahuje úrovně svého předchůdce.

plagát

Godzilla a Kong: Nová Ríša (2024) 

Tento film pokračuje v trendu MonsterVerse směrem k víc akci a méně děje, což může některé diváky zklamat. Nicméně, pokud hledáte jednoduchou a zábavnou pohádku s obřími monstry, může se vám líbit. Režisér Adam Wingard se rozhodl jít rovnou na věc, a tak se od začátku točí hlavně kolem obřích bitev mezi Godzillou a Kongem. Výsledné bitky jsou vizuálně impozantní a dobře zpracované, což dodává filmu poutavost. Na druhou stranu, scény s lidskými postavami jsou slabší a někdy příliš vysvětlující, což působí rušivě. Celkově je to však solidní jednoduchá podívaná pro fanoušky akčního žánru, která se nesnaží být nic víc než jednoduchou zábavou.

plagát

Počatie (2024) 

Horor, který se snaží využít přítomnost Sydney Sweeney k něčemu víc než jen průměrnému. Příběh sleduje mladou Američanku Cecílii, která vstoupí do italského kláštera a brzy se ocitne ve strašidelné situaci, kdy zjišťuje, že je těhotná a klášterní zdi skrývají temné tajemství. I přes atmosféru, napětí a Sydney Sweeney jako Cecílii nedokáže film plně využít svůj potenciál. Scénář zůstává slabý a nedostatečně vypracovaný, a občasné odbočky do příliš explicitního násilí ruší jinak duchovní a psychologický tón filmu.

plagát

Ricky Stanicky (2024) 

Peter Farrelly se vrací k nízké legraci ve filmu Ricky Stanicky, který představuje zábavný, ačkoliv poněkud nedodělaný návrat k jeho komediálním kořenům. Příběh sleduje tři kamarády, kteří si vymyslí fiktivního přítele, aby mohli svádět průšvihy. Když se však musí postarat o toho "přítele" v realitě, věci se začnou komplikovat. John Cena jako hlavní hvězda filmu překvapivě exceluje a přináší na plátno zajímavou dynamiku. Ostatní postavy jsou však spíše nevýrazné a nezapamatovatelné. Technicky film působí nedotaženě a některé scény se jeví odflákle. I přes své nedostatky je však snímek příjemnou a lehkou komedií, která nabízí dostatek zábavy, zejména pro ty, kteří si rádi odpočinou u trhlejšího humoru.

plagát

Kung Fu Panda 4 (2024) 

Kung Fu Panda 4 se snaží navázat na úspěch předchozích dílů, ale nakonec zůstává za nimi. Po opět musí zachraňovat svět, ale tentokrát už to pro něj není tak zajímavé. Film se drží známých konceptů a příběhů, což vede k pocitu, že už jsme to všechno viděli. Film přidává zpět do hry známé postavy minulých dílů s naprosto nelogickými přesvědčeními a akty. I přesto, že se snaží přidat nové prvky, jako je postava Zhen, není toho moc, co by posunulo příběh kupředu. Celkově působí film vyčpěle a bez energie, což z něj dělá spíše zastaralou podívanou. Možná by bylo lepší zapomenout na pokračování a raději si pustit něco jiného.

plagát

Protivné baby (2024) 

Máme tu kultovní komedii, ale i nový televizní sequel, který je zároveň adaptací broadwayského muzikálu, nijak neoslnil. I přestože je plný hudebních čísel a choreografií, nedokáže se vyrovnat s původním filmem. Scénář od Tiny Fey kopíruje příliš mnoho z původního děje a klišé středoškolských filmů. Humor a narážky mohou být cílené spíše na mladší generaci, což může odradit starší diváky. I když film nabízí zábavu, chybí mu originalita a energie, kterou měl originál. Žádné nové prvky nebo zvraty nepřidávají kvalitu, a tak se film zdá být spíše pouhým vyčerpáním značky než skutečně inovativním pokusem.

plagát

Kosmonaut z Čech (2024) 

Kosmonaut z Čech představuje další sci-fi film, tentokrát s Adamem Sandlerem v hlavní roli, který se snaží prozkoumat lidské vztahy ve vesmíru. Film adaptuje román Jaroslava Kalfaře a sleduje astronauta Jaroslava Procházku, který je vyslán za Jupiter, aby prozkoumal tajemnou mlhovinu. Sandlerova herecká práce je solidní, ale nedostatky v charakterizaci postav a vztahů snižují celkový dojem. Paul Dano jako hlas vesmírného pavouka přináší zajímavý prvek, ale některé rozhovory působí uměle. Česká stopa ve filmu není příliš výrazná. Celkově je to zajímavá myšlenka, ale nedostatky ve vyprávění brání filmu v plné síle.

plagát

Iron Claw (2023) 

Film se pohybuje na tenké hranici mezi sportovním dramatem a rodinným psychologickým thrillerem. Příběh o slavné rodině Von Erichových a jejich tragických osudech přináší do popředí wrestlingový svět, který mnozí diváci možná předtím neznali. Režisér Sean Durkin se snaží představit rozvětvené vztahy a konflikty uvnitř rodiny, avšak ne vždy se mu daří propojit tyto prvky do souvislého a poutavého vyprávění. I přes skvělou hereckou sestavu a poutavou atmosféru se film občas ztrácí v dlouhých expozicích a nedostatečném využití potenciálu některých postav. Nicméně, díky svému řemeslnému zpracování a silnému příběhu snímek stále nabízí zajímavý pohled do světa wrestlingu a dynamiky rodinných vztahů.

plagát

Duna: Časť druhá (2024) 

Denis Villeneuve je synonymem pro kvalitní blockbusterové filmy, a Duna to potvrzuje. Jeho schopnost vytvářet hypnotické atmosféry a vizuální podívané je nepřekonatelná. Tento film přináší dechberoucí technickou stránku a vynikající herecké výkony. "Duna" není jen další megaprodukcí, ale skutečným uměleckým dílem, které posouvá možnosti žánru o kousek dál. Navzdory svému masivnímu rozsahu si udržuje pozornost diváků díky poutavému příběhu a hlubokým tématům. Villeneuve zde ukazuje svou lásku k Herbertově předloze a vytváří s famózním obsazením film, který osloví jak fanoušky sci-fi, tak i ty, kteří ocení kvalitní kinematografii a vyprávění. Duna je nezapomenutelný zážitek, který stojí za to vidět na velkém plátně a užít si jeho vizuální i emocionální sílu.